Lidí v zemědělství ubývá, vytlačuje je technika

Jižní Morava – Kombajny s GPS navigací, dojící roboti v kravíně, bezpilotní traktory. I takovéto technologie už mají zemědělci k dispozici. Zatímco technika zefektivňuje výrobu, lidí v zemědělství pracuje, i kvůli ní, čím dál méně. Za posledních dvacet let se počet lidí, kteří v Česku pracují v zemědělství, snížil na třetinu.

Jedna až dvě krávy čekají ve frontě, než se uvolní místo u dojícího robota v zemědělském družstvu Nýrov na Blanensku. Dva přístroje do kravína pořídili v roce 2012, kdy prošla celá budova i tamní živočišná výroba renovací. Dojící robot umí krávě očistit vemeno, sám ji podojí a mezitím zjistí její aktuální váhu, teplotu a zdravotní stav. Každá stračena má obojek s čipem, zootechnik tak hned ví, která kráva dává kolik mléka, a jak se jí daří. „Mám o krávách přehled, vím co se s nimi děje, jakou mají váhu, teplotu a zdraví vemene,“ vysvětlil zootechnik František Fabiánek.

Podle distributorské firmy je v České republice odhadem 150 dojících robotů v šesti až sedmi desítkách kravínů. Na jižní Moravě jsou jimi vybavena čtyři zemědělská družstva.


Kromě dojícího robota pořídili Nýrovští i přihrnovač krmiva, který jednou za hodinu nahrne rozsypané hromádky sena dohromady, aby se krávám lépe žralo. Investice za 22 milionů korun má pro zemědělce řadu výhod: krávy, které mají úplnou volnost pohybu a nemusí být zavřené ve stáních, dávají o 18 procent víc mléka, než dřív. „Krávy mají takzvaný volný pohyb: nikdo je nehoní na dojení, když se potřebují podojit tak si dojdou k robotu, když potřebují nakrmit, tak si dojdou ke žlabu a když si potřebují odpočinout, tak si lehnou,“ popsal komfort tamních krav předseda ZD Nýrov Stanislav Michal.

Nemoci se díky pravidelným kontrolám dojícím robotem daří podchytit včas, a tak družstvo ušetří za návštěvu veterináře. Na druhou stranu nová technologie připravila o práci dva lidi: dnes už v nýrovském kravíně pracují jen čtyři zaměstnanci, místo původních šesti. „Zvýšil se nám počet krav, snížil se počet pracovníků. Ušetřili jsme mzdové náklady, ušetřili jsme za veterináře, protože máme méně zánětů,“ chválil si Michal. Jeden robot přišel zhruba na tři miliony korun, zemědělci odhadují, že se jim investice vrátí do pěti let.

V roce 1993 zaměstnávala zemědělská výroba v Jihomoravském kraji víc než 46 tisíc lidí, dnes už sotva 16 tisíc.


„V zemědělství je nejvyšší úbytek lidí po roce 1990. Tehdy pracovalo v zemědělství přes 500 tisíc lidí, v současnosti je to řádově 100 tisíc,“ uvedl jihomoravský předseda Regionální agrární komory Václav Hlaváček. Na vině jsou mizející odvětví jako květinářství, zelinářství, úbytek ovocnářství a živočišné výroby, která zaměstnávala nejvíce lidí. Za klesající trend ale může zčásti i automatizace zemědělství. „Zdokonalují se zemědělské stroje, technika má vyšší výkonost. Dnes už není problém sít a postřikovat v noci, díky GPS navigaci. Spěje to k tomu, že zemědělská technika bude jezdit po polích bez člověka a bude ovládaná dálkově. Jak dnes existují bezpilotní letadla, tak už existují i příklady bezpilotních traktorů, kombajnů a podobně,“ dodal Hlaváček.

Co dnes technika umí?

Dnes už jsou na trhu dostupné kombajny, které mají laserového autopilota, který umí přesně navádět kombajny podle hranice obilí a strniště, počítač umí pomocí GPS stanovit optimální způsob sekání pole, sleduje výnos v každém místě, průměrný výnos nebo vlhkost obilí. Data z kombajnu si tak můžou zemědělci přenést do počítače a dál s nimi pracovat. Pokud se pak zjistí, že v některé oblasti je výnos menší, při následném hnojení stačí data vložit do traktoru, a systém automaticky dané místo víc pohnojí, aby se výnos zvýšil.


Například zemědělcům z USA se vyplatí obdělávat jen kruhové výseče polí: rostliny místo nich ošetřují a zavlažují automatická ramena. Plodiny pak při po hledu shora vytvářejí kruhy. Systém vynalezl v roce 1948 coloradský farmář Frank Zybach, který chtěl zlepšit distribuci vody na polích.

Satelitní snímek kruhových polí v USA
Zdroj: Wikimedia Commons

Živočišnou výrobu mohou zachránit dotace

V Česku se přestává dařit hlavně živočišné výrobě. Například na Blanensku za posledních deset let zaniklo více než devadesát procent chovů. Do republiky se dováží levné maso ze zahraničí. Pro tuzemské zemědělce byly náklady na výrobu masa především v menších chovech stále vyšší než výkupní cena. Pro letošek ale ministerstvo zemědělství slíbilo poslat chovatelům výrazně vyšší dotace. „Usilovali jsme o to léta. Konečně vláda a ministerstvo pochopili, že trend v živočišné výrobě je neudržitelný a bez finanční podpory dojde k jejímu úplnému zániku,“ dodal Hlaváček.

Ubývá i půda

Za posledních 13 let přišel Jihomoravský kraj skoro o tisíc hektarů zemědělských ploch. Mezi ty patří pastviny, rybníky i orná půda, které ubylo nejvíc. Kvůli jiným způsobům využití od roku 2000 zmizelo na jižní Moravě šest tisíc hektarů orné půdy.

Ve Zlínském kraji ubylo od přelomu tisíciletí téměř tři tisíce hektarů zemědělské půdy. Orných ploch zmizelo zhruba pět tisíc hektarů, většinou na úkor staveb.