Radnice v Českém Těšíně zavedla pro své úředníky kurz polštiny

Český Těšín - Úředníci v pohraničním městě Český Těšín se učí polsky. Jazyk sousedů, se kterými sdílí město rozdělené řekou, potřebují stále častěji na vyšší úrovni. Spolupráce radnic se totiž v poslední době prohlubuje. Poláci chodí na český úřad velmi často kvůli přeshraničním projektům, na kterých s Čechy spolupracují. Výuku pro své zaměstnance zavedlo přímo na městském úřadu vedení radnice, zájemcům ji plně hradí.

Trochu polsky umí v Českém Těšíně každé malé dítě. Úředníci na radnici jsou na kontakt s Poláky zvyklí. Ve městě žije silná polská menšina, navíc Češi rádi do Polska jezdí a naopak. Mnohé odbornější výrazy ale lidé neznají. „Na Těšínsku opravdu nejsou větší problémy s dorozumíváním se mezi lidmi z polské a české strany hranice, ale technickou terminologii neznáme,“ potvrdila koordinátorka přeshraničních projektů Renata Karpińska.

Polštinu potřebují úředníci v ústní, ale zvláště v psané podobě, což je ještě těžší. Týká se to především lidí, kteří v Česko-polských týmech připravují společné projekty, jichž je řada. Příkladem je dlouhodobý projekt nazvaný Těš se Těšínem - Zahrada dvou břehu, jehož cílem je obě města ještě víc propojit dalším lávkami a spojnice a jejich okolí okrášlit a zkulturnit.

„Je potřeba, abychom byli schopni spolupracovat, a to od vytvoření týmů, řešení financování, stavebních prací až ke konečné realizaci,“ uvedl lidovecký starosta Českého Těšína Vít Slováček.

Aby úředníci zvládli mailovou korespondenci, byli schopni porozumět textu, a vůbec lépe komunikovat s polskými klienty, otevřela radnice od ledna kurz polského jazyka. Je dobrovolný, ale počet míst je zatím omezený na dvacet jedna kurzistů. Zájemců bylo mnohem více, dokonce více než o angličtinu. „Polsky rozumím, ale nejsem zvyklá psát,“ říká úřednice Monika Tomiczková, která se rozhodla svou polštinu také vylepšit.

Historické vztahy

Vztahy Čechů a Poláků na Těšínsku nebyly vždy ideální, ve dvacátém století byla tato oblast opakovaně předmětem sporů. Ty vyvrcholily po rozpadu Rakousko-Uherska v letech 1918 až 1920. Po krátkém vojenském střetu tehdy nakonec rozhodla konference velvyslanců ve Spa rozdělit území mezi oba státy. Od roku 1938 patřila část Těšínska pod Němci okupované Polsko. Podle pamětníků se Poláci chovali k českému obyvatelstvu velmi tvrdě. Po 2. světové válce se hranice opět změnily.


V Českém Těšíně, který je považován za centrum polské menšiny v Česku, jsou od roku 2009 dvojjazyčné cedule. Zákon to zaručuje národnostním menšinám s nejméně desetiprocentním podílem obyvatelstva. Nápisy, po kterých čeští Poláci dlouho volali, vyvolaly tehdy odpor nacionalistů. Po celém Těšínsku zničli nebo přemalovali desítky dvojjazyčných cedulí.

V současné době k žádným excesům nedochází.