Rudimov: ves, kde všichni miškařili

Rudimov – Malá podhorská valašská obec Rudimov se rozkládá v malebné kotlině, mezi lesnatými kopci v údolí potoka Třešňůvky. V současnosti má 257 obyvatel, kteří dodnes drží tradice, jako je stavění máje a fašank. Doby, kdy se většina tamních obyvatel živila miškařením, jsou už ale pryč.

Dnes normální valašská vesnice, dříve církevní majetek jako součást sehradického léna. První písemný doklad o existenci obce Rudimov je zápis v lenních knihách z roku 1440, kdy byla lenní držba Sehradic zapsána Petrovi Nebojse. Ten byl žoldnéřským hejtmanem ve službách Pankráce ze sv. Mikuláše, a Sehradice se pak brzy dostaly přímo do Pankrácových rukou. Válečník Pankrác, kterému patřil také hrad Starý Světlov, používal oba hrady jako základny pro loupeživé výpravy. Moravští stavové proto pevnosti raději vykoupili, aby se loupeživého rytíře zbavili.

K hradu Sehradice, zvanému také Engelsberk, patřilo tehdy hned několik vesnic. V 15. století se majetek dostal do rukou pánů z Landštejna. Protože si Ctibor z Landštejna postavil nové sídlo, Sehradice se počátkem 16. století uvádějí už jako pusté. Obec Rudimov měla taky starší sousedku – vesnici Vasily, která vznikla už kolem roku 1100. Vesnice ale zanikla už v 15. století, zato Rudimov přežil dodnes.

Ve vsi se dřív řada lidí věnovala starobylému řemeslu: zvěrokleštění, tedy kastraci hospodářských zvířat. Takzvaní zvěrokleštiči nebo miškáři jsou v Rudimově připomínáni už od roku 1545. Ještě počátkem minulého století se řemeslu věnovali téměř všichni dospělí muži ze vsi, obživu hledali nejen v okolí, ale i v cizině.