Desítky mladíků se už zase učí za horníka. Nestačí to

Karviná - Za horníka se teď učí na Karvinsku sto padesát mladých mužů. Na rozdíl od jiných učňů se nemusí bát, že by nenašli uplatnění. Firma OKD, která má dlouhodobě nedostatek kvalifikovaných důlních pracovníků, na ně čeká. Problém má souvislost i s výbušnou situací kolem Dolu Paskov. V OKD pracuje asi tři tisíce polských horníků a firma s nimi dál počítá, přestože chce Paskov s dvěma a půl tisíci zaměstnanci zavřít. Odboráři žádají, aby místo Polákům zajistila práci lidem z Paskova, kterým hrozí po uzavření dolu propuštění. Těžaři tvrdí, že se bez Poláků neobejdou, protože mezi místními lidmi nejsou experti, kteří zvládnou ty nejnáročnější práce v podzemí.

Na vině je podle zástupců OKD fakt, že před více než dvaceti lety zcela zaniklo hornické školství, které produkovalo kvalifikované důlní pracovníky. Těžební firma začala z nedostatku najímat zahraniční síly. Od roku 2009 se hornické školství v menším měřítku vrátilo do Karviné a Havířova, ale nedostatek kvalifikovaných lidí se zdaleka nepodařilo dohnat. Nové školy už absolvovalo sedmdesát mladých mužů, letos by jich mohlo pětatřicet nastoupit na šachty. Horníky s desítkami let zkušeností hned tak nenahradí. Práci v OKD mají ale vyučenci zaručenou.

Horník
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Sascha Schuermann

„Všichni horničtí učni uzavřou smlouvu s OKD a v případě, že učňovský obor dokončí, tak mají zajištěné zaměstnání na šachtách OKD,“ potvrdil mluvčí společnosti Marek Síbrt.

V karvinské Střední škola techniky a služeb a v havířovské Střední škole se mladíci učí na důlního elektrikáře nebo zámečníka. V Karviné je i jeden maturitní obor. Dvě třetiny hodin tvoří odborné předměty, na jejichž náplni škola spolupracovala i s důlními experty z OKD.

Rekordy a zaprášené plíce

Zatímco teď tráví studenti hodně času v lavicích, v době socialistického budování a lámání rekordů učni už od druhého ročníku tvrdě fárali. „Byli jsme lapeni na různé výhody jako levná pracovní síla. Už v patnácti, ve druhém ročníku, jsme týden fárali a týden byli ve škole. Ve třeťáku navíc i o sobotách a nedělích,“ vzpomínal bývalý horník z Ostravy Ludevít Němčanský. Šachta se nadlouho stala jeho druhým domovem, lámal rekordy, avšak už ve čtyřiadvaceti letech mu lékaři přiznali částečný důchod po úrazu a také kvůli zaprášeným plícím. Tak dopadly stovky mladých mužů, ve třiceti měli zaprášené plíce a důchody. To byl také důvod, proč odboráři po roce 1989 iniciovali zákaz práce v dole lidem mladším jednadvaceti let. To podle těžařů podrazilo nohy učňovskému školství a spolu s útlumem těžby přivodilo jeho zánik.

Kromě odbornosti a zkušeností z podobných slojí jako jsou na Karvinsku hovoří pro polské horníky také to, že jsou levnější než tuzemští zaměstnanci. OKD za ně nemusí platit sociální a zdravotní pojištění.