Předseda soudu čelí obžalobě, nevypsal tendr na stavbu sídla žalobců

Brno - Předseda brněnského krajského soudu Jaromír Pořízek čelí trestní obžalobě. Státní zástupkyně už dokument poslala soudu. Pořízka viní z porušení povinností při stavbě předraženého Justičního areálu v Brně. Pořízek obvinění od začátku odmítá jako nesmyslné, mohlo by ho ale stát funkci.

U brněnského krajského soudu působí Jaromír Pořízek v roli předsedy, teď si ale zřejmě zkusí roli obžalovaného. Pořízek bude muset před trestním senátem v Ostravě, kde se bude případ kvůli možné podjatosti řešit, vysvětlit své kroky z doby, kdy se v Brně stavěl nový Justiční areál. Pořízek dnes rozhovor pro ČT odmítl, po své mluvčí vzkázal jen stručné vyjádření. „Pan předseda si převzal oznámení o tom, že na něj byla podána obžaloba ke Krajskému soudu v Ostravě. Ihned informoval ministerstvo spravedlnosti o této skutečnosti,“ potvrdila mluvčí Krajského soudu v Brně Miroslava Sedláčková.

Už v minulosti ale Pořízek obvinění důrazně odmítal. „Považuji obvinění za naprosto absurdní, nepodložené a to, co je mi kladeno za vinu, za téměř neuvěřitelné,“ řekl dříve.

Obžaloba se týká menší budovy nového areálu - sídla státních zástupců. Tím, že ji vedení soudu zadalo stejné firmě, která stavěla hlavní soudní budovu, poškodilo podle žalobkyně stát o 35 milionů korun.

„Byla zadána v jednacím řízení bez uveřejnění přímo tomuto konkrétnímu soutěžiteli, ačkoliv z výsledků jednání bylo zřejmé, že cena, kterou bude Krajský soud v Brně jako zadavatel povinen uhradit za realizaci těchto nových stavebních prací při využití uvedeného opčního práva, bude ve zjevném nepoměru k části předpokládané hodnoty plnění odpovídající původně sjednanému opčnímu právu. Tím, že výběrové řízení proběhlo s jediným konkrétním soutěžitelem, byla fakticky vyloučena možnost posoudit případné další cenové nabídky soutěžitelů dalších.“

Beáta Ciencialová, dozorující státní zástupkyně, Krajské státní zastupitelství Ostrava


Nový justiční palác v Polní ulici si vysloužil kritiku hlavně kvůli přemrštěným nákladům, během stavby se vyšplhaly až na dvě miliardy. Pořízek kvůli stavbě čelil kárné žalobě, hrozbě půlmiliardové pokuty od finančního úřadu a vleklému trestnímu stíhání. Obžaloba, která kauzu posouvá k soudnímu procesu, přišla v době, kdy Jaromíru Pořízkovi zbývá posledních sedm měsíců ve funkci předsedy. Jestli ho teď nová ministryně spravedlnosti Helena Válková ponechá v čele soudu, zatím nerozhodla. Podle mluvčího ministerstva má opis obžaloby k dispozici od včerejška a zatím se s ním seznamuje.

Soudu hrozila dvoumiliardová pokuta

Stavba Justičního areálu v Brně oficiálně začala v létě 2006, ale skutečně se začalo stavět až v roce 2007. Nové centrum brněnské justice bylo otevřeno v roce 2009. Už před položením základního kamene palác vyvolával kontroverze. Hned tou první byla absence architektonické soutěže na budoucí podobu Justičního areálu Brno. „Je to velice významná stavba významné státní instituce. Jako takové by jí měla být věnována zvláštní pozornost. Na mě působí jako průměrná administrativní budova z osmdesátých let,“ poznamenal v roce 2009 šéfredaktor časopisu Era 21 Osamu Okamura. Soud ale přišel s překvapivým vysvětlením. „Architektonickou soutěž jsme nevyhlásili, protože nás k tomu nenutí žádný předpis, ani vyhláška města Brna. Vedly nás k tomu také ekonomické a časové důvody,“ kontroval v roce 2009 Jan Lippert, vedoucí odboru investic Krajského soudu Brno.

Justiční palác v Brně
Zdroj: ČT Brno
Autor: Bořivoj Hájek

Další komplikace nastaly při samotné stavbě. V roce 2007 se totiž zjistilo, že stavba bude určitě dražší než původně plánovaných 800 milionů korun. Místo toho, aby se přestalo stavět, vzala si dodavatelská firma úvěr a v práci pokračovala. Úroky úvěru zaplatil Krajský soud jako investor stavby.

Náklady stavby postupně rostly. Podle prvních odhadů měl areál stát 805 milionů, ministerstvo spravedlnosti nakonec schválilo upřesněný rozpočet 1,7 miliardy korun. Nakonec však činily celkové náklady 1,9 miliardy. Kauzu v minulosti šetřila i policie kvůli podezření z porušení rozpočtové kázně. Policie sice případ odložila, ale právě porušení rozpočtových pravidel řešili inspektoři brněnského finančního úřadu. Za neoprávněné použití státních peněz vyměřili historicky nejvyšší pokutu pro státní úřad: 1 935 623 540 korun. Ta byla později snížena na 480 milionů korun.

Pokud by brněnský krajský soud peníze skutečně do rozpočtu vracel, znamenalo by to absurdní kolotoč převodu státních peněz mezi jednotlivými institucemi. Soud, který ani 480 milionů korun nemá, by o ně požádal Ministerstvo spravedlnosti. To by kvůli navýšení rozpočtu oslovilo Ministerstvo financí. Ministerstvo financí by potom peníze poslalo na účet spravedlnosti, odtud by putovaly na soud, ze soudu na Finanční ředitelství a zpět na Ministerstvo financí.