Slovácké divadlo uvedlo drama Kočka na rozpálené plechové střeše

Uherské Hradiště - Nesmrtelná hra Tennesseeho Williamse Kočka na rozpálené plechové střeše, známá i jako legendární film s Elizabeth Taylorovou a Paulem Newmanem, bude k vidění na Zlínsku. Nejnověji teď po slavném psychologickém dramatu sáhlo Slovácké divadlo v Uherském Hradišti. Inscenace patří k nejhranějším titulům na světových jevištích. Režisérem hry ve Slováckém divadle je Michal Zetel.

Během jednoho podvečera se starý pan Pollit vrací z nemocnice. Všichni, kromě něho a jeho manželky vědí, že umírá. On však posílen falešnými nadějemi i svou buldočí povahou se pokouší vyřešit složitý rébus - komu odkáže své miliony. Významnou spojenkyni nalezne ve své snaše, kočce Maggie. „Zastávám stejný názor, jako postava Maggie. Když mi o někoho nebo o něco jde, tak na té rozpálené střeše vydržím tak dlouho, dokud to nezískám nebo se nepokusím, aby to dopadlo dobře,“ svěřila se herečka Jitka Josková.

Právě role Magiie a Bricka, proslavené americkými oscarovými hvězdami Elizabeth Taylorovou a Paulem Newmanem, jsou teď v Uherském Hradišti příležitostí pro držitele divadelních Thálií Jitku Joskovou a Tomáše Šulaje. „Všechno jsem si to připomněl, protože se mi ten film vždycky moc líbil. Ale nemám pocit, že bychom se jím nechali nějak výrazně inspirovat,“ hájil hradišťské nastudování představitel Bricka Tomáš Šulaj.

Inscenace Slováckého divadla se odehrává na palubě lodi. V prostoru, ze kterého není úniku. Podobně jako hlavní hrdinové nemůžou uniknout z napjatých vztahů a utajovaných problémů. Ty vyplouvají na povrch během rodinné oslavy. Williamse při psaní inspirovaly problematické rodinné vztahy, své hry plné syrovosti, narušených lidských vazeb a nenaplněných snů totiž postavil na vlastních životních těžkostech a zklamáních. Psaní mu vytvářelo prostor k útěku před okolním světem, kde pak mohl své pocity strachu, hněvu a viny přetvářet do slov.

Za Kočku na rozpálené plechové střeše Williams dostal v roce 1955 Pulitzerovu cenu. O tři roky později hru proslavil stejnojmenný film. „Naše inscenace je rozhodně současnější a srozumitelnější dnešnímu českému divákovi, než onen slavný film, který je 50 let stará forma. Obsah je ale stále aktuální,“ uvedl režisér hry Michal Zetel.