Ombudsmanka se vrací do známého prostředí brněnské kanceláře

Brno - Nově zvolená ochránkyně lidských práv, Anna Šabatová, složila dnes dopoledne slavnostní slib do rukou předsedy Sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD). V tajné páteční volbě porazila svého protikandidáta, zástupce ombudsmana Stanislava Křečka. Složením slibu začala zastávat funkci ombudsmanky. V Brně si pak prohlédla svou kancelář a setkala se se zaměstnanci kanceláře.

Krátce před polednem dorazila Anna Šabatová do Brna, aby zde převzala agendu ochránkyně lidských práv. Bezprostředně po příjezdu ji uvítal Stanislav Křeček, který i nadále zůstane na postu zástupce. Na programu měla také setkání se 115 zaměstnanci kanceláře. Některé z nich Šabatová zná už z předchozího fungování, kdy v Brně působila jako zástupkyně Otakara Motejla.

„Vidím jako velkou výhodu, že se vracím do známého a přátelského prostředí. Neznám všechny, řada zaměstnanců se vyměnila, ale najdu tady některé známé a přátelské tváře,“ uvedla Šabatová. Na stole už má desítku případů, prvním tématem, kterým se bude zabývat, bude náboženská svoboda a nošení muslimských šátků ve školách. „Pokud něco řeknu, byla bych ráda, aby to mělo svou váhu,“ dodala.

Poslanci dali Anně Šabatové 85 hlasů, což je nejnižší možný počet, pro zvolení. Zatímco předchozí ombudsmani - Otakar Motejl i Pavel Varvařovský měli výraznější podporu, nové ochránkyni práv hrozí, že bude své názory ve Sněmovně prosazovat s obtížemi. Zvítězila navíc až ve druhém kole volby.

„Ráda bych, aby měl ochránce práv možnost obrátit se na Ústavní soud s návrhem na zrušení zákona, což dosud nemohl. Také bych byla ráda, aby mohl podat antidiskriminační žalobu k obecnému soudu,“ popsala ombudsmanka své stávající cíle. Podobné pravomoci by však vyžadovaly změnu zákona, kterou musí schválit parlament. Šabatová doufá, že Sobotkova vláda tuto změnu navrhne.

Čím se ombudsman zabývá?

JusticePůsobnost ombudsmana upravuje Zákon o veřejném ochránci práv. Podle něj je oprávněn zabývat se stížnostmi na jednání úřadů a ministerstev, policie, armády, vězeňské služby, České národní banky, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, zdravotních pojišťoven, orgánů soudu a státního zastupitelství (v tomto případě ale nesmí řešit samotné rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jde spíš průtahy v řízení).

Ombudsman se naopak nesmí plést do působnosti Parlamentu, prezidenta republiky a vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu, zpravodajských služeb a orgánů činných v trestním řízení.

Ochránce může vést nezávislá šetření, a to i z vlastní iniciativy, ale nemůže nahrazovat činnost orgánů státní správy a nemůže rušit nebo měnit jejich rozhodnutí. Při zjištění pochybení však může od úřadů či institucí požadovat, aby zjednaly nápravu.


Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vítězství Anny Šabatové uvítal. Podle jeho slov naváže na své předchůdce a bude se zasazovat o lidská práva a dodržování pravidel spravedlivé společnosti. Šabatová měla ve volbě senátní nominaci, exposlance ČSSD Stanislava Křečka navrhl na ombudsmana prezident Miloš Zeman i Senát. Prezident Annu Šabatovou na post ochránkyně lidských práv nenavrhl kvůli jejímu spojení s tzv. kuřimskou kauzou.

Anna Šabatová
Zdroj: ČTK
Autor: Martin Štěrba

Šabatová v roce 2006 radila sestrám Mauerovým při legalizaci fiktivní třináctileté Aničky. Ve vysílání České televize řekla, že tehdy naletěla dvěma mladým ženám, ale je přesvědčená, že žádný zákon neporušila. „Myslím, že pokud jde o mou roli, nejsou žádné nejasnosti,“ argumentovala ombudsmanka Šabatová.

„Naprosto jsem tehdy netušila a ještě mnoho dalších měsíců nevěděla, že se nejednalo o dítě. Nalítli i lékaři a psychologové. Není to výrazem nějaké mé naivity,“ hájila se Šabatová. Křeslo veřejného ochránce práv bylo volné po odchodu Pavla Varvařovského, který na svůj post rezignoval 11. prosince loňského roku.

Anna ŠabatováAnna Šabatová (*23. 6. 1951 v Brně) je česká disidentka, signatářka a bývalá mluvčí Charty 77. Kvůli svým politickým aktivitám byla v 70. letech zatčena a odsouzena a ani po propuštění jí nebylo umožněno dokončit studia filozofie a historie na brněnské univerzitě.

Do sametové revoluce pracovala na nekvalifikovaných pozicích. Po roce 1989 působila jako poradkyně ministra práce a sociálních věcí. V 90. letech dokončila studium bohemistiky na FF UK a mezi roky 2004–2008 vystudovala také práva na Masarykově univerzitě.

V letech 2001–2007 byla zástupkyní ombudsmana Otakara Motejla. Od roku 2008 až do loňska vedla Český helsinský výbor. Dnes vyučuje na katedře sociální práce FF UK a je předsedkyní odborné komise ČSSD pro lidská práva, rovné příležitosti a rodinu.

Je držitelkou Ceny OSN za obranu lidských práv, Ceny Alice Garrigue Masarykové a Velitelského kříže Řádu za zásluhy Polské republiky. Je vdaná a má tři děti.


První český ombudsman, Otakar Motejl, se do povědomí dostal například v roli bojovníka proti kamerám v ústavech. Zasazoval se také o zpřístupnění zdravotnické dokumentace pozůstalým. O pomoc jej požádaly i romské ženy, které byly za minulého režimu proti své vůli sterilizovány.

Motejl, který byl ve funkci od roku 2000, zemřel ve svých 77 letech v roce 2010. Za bývalého režimu pracoval jako advokát, který hájil osobnosti disentu. Coby veřejný ochránce práv vydržel dvě funkční období, poté jej vystřídal Pavel Varvařovský, který od roku 1994 deset let působil na postu ústavního soudce. Funkce ombudsmana se ujal 13. září 2010. Po svém předchůdci dokončil například projekt změny zákona o sirotčích důchodech. Pavel Varvařovský ale plně uspěl jen s jedním návrhem na změnu zákona ze šestnácti.

"Bezzubý úřad, který za sto milionů ročně sisyfovsky produkuje akorát jedno ignorované doporučení za druhým, musí dostat nové pravomoci nebo zaniknout," prohlásil o funkci ombudsmana Pavel Varvařovský bezprostředně po svém zvolení v roce 2010.


Po kritice veřejné služby, kterou museli povinně vykonávat lidé evidovaní na pracovním úřadě, zrušil tuto službu Ústavní soud, který přihlédl ke kritice ze strany ombudsmana. Vedlejším účastníkem řízení byl i v případě loterijního zákona. Ústavní soud rozhodl v souladu s názorem ochránce, a zrušil příslušné ustanovení zákona, díky čemuž obce, které nesouhlasí s umístěním heren na svém území, mohou nyní podat ministerstvu podnět ke zrušení povolení.