Víčková mánie pomáhá: Nemocná Eliška se dostane na nákladnou rehabilitaci

Brno - Nepotřebná plastová víčka z PET lahví pomáhají těžce nemocným dětem. Sběrači víček totiž peníze, které dostanou ve výkupně, věnují do sbírky. Jednou z těch, které akce pomáhá, je i tříletá Eliška z Blanska.

Elišce v jejích osmnácti měsících zaskočilo sousto. Před očima její matky a babičky, u které byly na návštěvě, se jí zastavilo srdce. „Byla v křeči, deset minut bez kyslíku, Elišku dokonce museli oživovat. Byla na tom špatně, lékaři nevěděli, jestli to přežije,“ popsala okamžiky hrůzy Eliščina matka Šárka Adámková.

Po dvou letech je Eliščin stav lepší, její mozek je v pořádku, ale ještě nedokáže sama jíst ani stát. V tom jí má pomoct nákladná rehabilitace, na kterou se rodina snaží získat peníze sbírkou nepotřebných víček z PET lahví.

„Pomocí víček chceme nasbírat peníze na léčbu v ozdravovně v Klimkovicích. Dva týdny pobytu stojí padesát tisíc, ale pojišťovna všechno nehradí. Léčba se navíc musí každé tři měsíce opakovat, aby se dítěti opravdu udělalo lépe,“ vysvětlila Šárka Adámková.

Do sbírky se zapojily soukromé firmy, ale také několik mateřských, základních i středních škol z Blanska, kde Eliška žije. „Víčka nám nosí především žáci z nižších ročníků, ale dokonce i učitelé. Zatím máme dva pytle víček a doufáme, že jich bude přibývat,“ prozradila učitelka Alena Pernicová.

Výkupní cena za kilogram víček se pohybuje od šesti do devíti korun

Nejvyšší výkupní cenu zpracovatelé obvykle nabízejí za nová víčka, hodnotná jsou také víčka červené barvy. Zpracovatelné jsou ale takřka všechny materiály, z nichž se víčka vyrábí. Víčka je ale nutné vytřídit právě podle toho, z čeho jsou vyrobeny. Sběračům pomůže označení, které je vyražené uvnitř každého víčka. Tabulka používaných materiálů navíc prozradí, co tajemné zkratky znamenají.

Materiály, z nichž se vyrábějí víčka z PET lahví
Zdroj: ČT Brno

„Naší prioritou je vytřídit víčka na správnou směs – tedy na polypropylen, polyetylen a polystyreny. Z pytlů s plastovými víčky musíme odstranit kovová víčka, hračky nebo peníze, které sběrači pošlou,“ popsal další postup majitel brněnské drtírny plastu Petr Horký.

Kromě víček je častý také výkup zelených přepravních bedýnek a plechových víček od piva.

Víčka pak putují do drtičky, která je rozdrtí na ani ne centimetrové kousky. Než se drť použije ve výrobě, je nutné ji ještě proprat v průmyslové pračce. „Materiál, který je použitý na výrobu víček, je běžný polyetylen. Jeho další zpracování je velmi volné - je možné z něj vyrobit armatury pro vzduchotechniku nebo například madla pro ruční nářadí. V případě červené směsi, kterou vykupujeme za vyšší cenu, jsou to třeba geodetické desky pro vymezení pozemků,“ popsal Horký.