Bývalí radní Brna-severu stojí před soudem kvůli nevýhodným smlouvám

Brno – U Městského soudu v Brně dnes začne proces s osmi bývalými radními Brna-severu. Obžaloba politiky viní ze schválení smluv se společností spravující bytový fond, které ale byly pro městskou část velmi nevýhodné. Radnice kvůli zakázce podle žalobce přišla o desítky milionů korun.

Spor se točí kolem hospodaření radnice v letech 1998 až 2002. Tehdy rada Brna-severu odsouhlasila smlouvy, které firmě Bytasen zadaly zakázku ve výši desítek milionů korun.

Společnost spravující bytový fond městské části mohla peníze čerpat svévolně díky nadstandardním smluvním vztahům. Za úklid chodníků, domovnictví nebo právní služby tak firma získala až o sto milionů více oproti odhadovaným reálným nákladům.

Vedení městské části Brno-sever v letech 1998-2002
Zdroj: ČT Brno

Státní zástupce v kauze obžaloval osm lidí z jedenáctičlenné rady, dva zbývající členové totiž už zemřeli a třetí - Pavel Lukl - je ve velmi vážném zdravotním stavu. Mezi obžalovanými byl i místostarosta městské části Ivan Svoboda (ODS). Jako jediný byl do loňského listopadu ve volené politické funkci a odmítal svoji rezignaci. Nakonec ho před koncem roku zastupitelé sami odvolali.

Na úvodním soudním jednání dostali všichni obžalovaní příležitost vyjádřit se. Jako první slovo dostal bývalý místostarosta Milan Venclík (ODS). Znovu zopakoval, že se necítí být vinen. „Při tom inkriminovaném hlasování jsem nejspíš nebyl v zasedací místnosti, protože si na to hlasování vůbec nepamatuju. Bytovou politikou ani agendou veřejných zakázek jsem se na radnci nezabýval,“ vypověděl Venclík.

Milan Venclík hovoří o svém (ne)spojení s Toflovým gangem
Zdroj: ČT Brno

Původní trestní oznámení přitom podala městská část na firmu Bytasen. Případ se otočil až během vyšetřování. „V průběhu prověřování bylo zjištěno, že viníky špatného stavu a plýtvání penězi jsou členové rady, kteří uzavřeli nevýhodnou smlouvu, nikoliv společnost, která na základě výhodné smlouvy dostávala od města peníze,“ uvedl před časem mluvčí Městského státního zastupitelství v Brně Jan Petrásek.

Dodal, že do budoucna není možní vyloučit obvinění a obžalování lidí spojených s firmou Bytasen.

Před šesti lety se od firmy Bytasen i s částí majetku oddělila společnost New BTS. V jejím vedení byla bývalá starostka městské části Sabina Tomíšková (ODS). Ta v souvislosti s kauzou na konci roku na svůj post rezignovala. Tomíšková uvedla, že funkci opouští dobrovolně, aby nepoškodila dobré jméno městské části.

Zastupitelé Brna-severu nejsou na jižní a východní Moravě jediní, které policie stíhala a státní zástupce následně obžaloval a postavil před soud. Podívejte se na přehled nejdůležitějších případů.

Zastupitelé, které soudy uznaly vinnými

Za porušování povinností při správě cizího majetku soud potrestal 20 měsíci vězení s odkladem na tři roky bývalého starostu Blatnice pod Svatým Antonínkem Josefa Vavříka.

Bývalý starosta Josef Vavřík
Zdroj: ČT Brno

Dvoutisícové obci způsobil svojí nedbalostí milionové dluhy. V roce 2008 nezaplatil faktury za stavební práce ve výši 4,8 milionů korun. Kvůli penále a poplatkům tento dluh nabobtnal téměř na deset milionů korun.

Následný finanční audit nicméně odhalil, že starosta nezaplatil i řadu dalších faktur. Dluh se vyšplhal na dvacet milionů korun. Nové vedení obce si tak muselo utáhnout opasky a rozprodat část obecního majetku – například vinohrad.

Zajímavostí je, že na bývalého starostu zastupitelstvo odmítlo podat trestní oznámení. To nakonec podalo až Sdružení za rozvoj tradičního Slovácka z Vnorov. Vavříka nakonec osvobodila amnestie, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus.

Milionové dluhy způsobila také bývalá starostka Terezína na Hodonínsku Miroslava Vykydalová. Špatným hospodařením přivedla vinařskou obec, která v roce 2007 dokonce získala titul Vesnice roku, do exekuce.

Soud Vykydalovou v roce 2013 potrestal tříletým trest s podmíněným odkladem na pět let. Žalobce poukazoval především na podpis nevýhodné smlouvy se stavební firmou. Ta na základě rozhodčí doložky požadovala při zpoždění platby penále ve výši deseti milionů korun.

Prověrka hospodaření ale ukázala i na další nestandardní postupy – třeba fiktivní právní služby ženy, která vůbec nebyla advokátkou.

Dvacetimilionovou škodu obec postupně splácí ze svého rozpočtu – ročně jeden milion korun. Také Terezín musel, podobně jako Blatnice pod Svatým Antonínkem, rozprodat většinu svého majetku.

Dosud nevyřešené kauzy

Před soudem se ze zpronevěry zpovídají také bývalá místostarostka Přítluk na Břeclavsku Daniela Řezáčová a účetní Vladimíra Hyclová. V případě padl první rozsudek už v roce 2010. Nejvyšší soud ale následně verdikt zrušil a kauzu vrátil k novému prošetření.

Současná obžaloba zúžila rozsah trestných činů, z nichž ženy viní - nově pouze z toho, že si neoprávněně vyplácely odměny. Celkem jde o částku přesahující 750 tisíc korun. Pravomocný rozsudek zatím soud nevynesl.

Do druhého kola už se dostal také soud s troskotovickým starostou Michalem Ordošem. Obžaloba ho viní ze zpronevěry obecního majetku v hodnotě několika milionů korun. Okresní soud ve Znojmě starostu původně osvobodil, odvolací ale tento verdikt zrušil a věc vrátil k novému projednání.

Starosta Troskotovic Michal Ordoš
Zdroj: ČT Brno

Troskotovice se kvůli dluhům dostaly do exekuce, do dražby šel vloni na podzim majetek obce za 24 milionů korun. Novému vedení obce se na poslední chvíli podařilo zabránit pouze prodeji pozemků a stavebních parcel.

Ordoše už přitom v jiné věci česká justice odsoudila – a to za padělání územního plánu obce. Za to ho okresní soud v Břeclavi odsoudil ke dvouleté podmínce. Podobně jako starostu Blatnice pod Svatým Antonínkem i jemu trest zrušila novoroční amnestie prezidenta Klause.

Zastupitelé, které soudy osvobodily

Případ problematického prodeje pozemků v obci Hajany, na který upozornil pořad Reportéři ČT, ukončil až Nejvyšší soud. Ten loni v prosinci potvrdil zproštění viny všech obviněných.

Starosta Jaroslav Kokrhánek a zastupitelé Hajan prodali podle žalobce v roce 2009 obecní parcely za cenu pozemků orné půdy, ačkoli v územním plánu byly evidovány jako stavební. Zatímco metr čtvereční stavebního místa stojí v dané lokalitě kolem 1500 korun, cena stejné výměry orné půdy se tehdy pohybovala od 25 do 100 Kč. Noví majitelé po pár měsících pozemky prodali, vydělali tak 12 milionů korun.

Část problematických pozemků ani nepatřila obci, některé dokonce blokovaly restituční nároky – měly být tedy neprodejné. Pokud v budoucnu dojde k naplnění restitučních nároků šlechtického rodu Deymů, bude muset obec nové vlastníky odškodnit – nikoliv osmi miliony, které sama utržila, ale dvaceti miliony, které za prodej získali překupníci.

Po pěti letech sporů skončilo v roce 2013 také stíhání bývalé starostky městské části Brno-střed Dagmar Hrubé (ODS). Ta čelila obžalobě kvůli údajně neoprávněnému uzavření smlouvy s firmou Wilson Property na komerční využití bývalých kasáren na brněnském náměstí Míru. Soud ji nakonec viny zprostil.