Plný text rozhovoru, který poskytl prezident Miloš Zeman zpravodajům ČTK Šárce Dvořákové a Martinu Weiserovi k výročí své inaugurace:
Přepis rozhovoru, který prezident Miloš Zeman poskytl ČTK
OTÁZKA: Pane prezidente, zanedlouho to bude rok, co jste ve funkci. Můžeme začít otázkou k vašemu ročnímu působení. Vy jste si v inauguračním projevu vytknul za cíl bojovat proti ostrovům negativní deviace. My bychom se rádi zeptali, jak se vám to daří, a také co vás za ten rok v úřadě nejvíce překvapilo?
ODPOVĚĎ: Tak začněme ostrovy negativní deviace. Já jsem sice jmenoval tři - neonacisty, novináře a kmotrovské mafie, ale když si děláte nějakou hierarchizaci, tak je zcela jasné, že kmotrovské mafie jsou daleko nejnebezpečnější. Před dvěma dny jsem mluvil s paní ministryní spravedlnosti a podpořil jsem její úsilí, které vyjádřila slavnou větou: Politici by se měli bát. Protože celý problém kmotrovských mafií vůbec není založen na kmotrech, ale na těch, kdo kmotry kryjí. Protože bez politického krytí by kmotři nikdy nemohli existovat, a když, tak na velmi, velmi krátkou dobu. Takže myslím si, že musíme hledat cesty, jak nejenom vliv kmotrovských mafií, ale zejména jejich politického krytí, omezit. A já jsem mnohokrát opakovaně během toho prvního roku zdůraznil, že za takovou cestu pokládám zákon o prokázání původu příjmů a majetku, včetně možnosti zabavení nelegálně získaného majetku, protože kmotra nejvíc potrestáte tím, že mu seberete nakradený majetek. No a jsem sice rád, že se tento zákon objevil v koaliční smlouvě, ale jak jste si možná všimli, zkritizoval jsem ve svém vystoupení v Parlamentu, že není uveden mezi hlavními prioritami vlády a že je tak trochu zasunut v té kapitole, která se týká ministerstva financí. Nechci to rozvíjet, protože na to nemáme čas, ale ten princip, o kterém se mluví i v koaliční smlouvě, spočívá v přenesení důkazního břemene na potenciálního pachatele, slovy Járy Cimrmana na sprostého podezřelého. Protože přesně tento princip znamená, že chudák středoškolsky vzdělaná úřednice finančního úřadu nebude muset zkoumat elektronické přesuny z účtu na účet, které většinou končí na Kypru, v Karibiku, na Seychelách a tak dále. No a jakmile se tento zákon podaří prosadit, tak boj proti tomuto hlavnímu ostrovu negativní deviace snad nabere obrátky.
OTÁZKA: Když mluvíme o kmotrech, začátkem týdne si premiér Sobotka s ministrem financí Babišem vyměňovali názory na to, v které straně je těch kmotrů více, která je na ně více napojená. Jak vnímáte tenhle konkrétní spor vy, a zda také nenaznačuje potenciální další neshody ve vládě do budoucna, když už se řeší takové věci takhle brzy?
ODPOVĚĎ: Tak za prvé, uvědomte si, že nejsou jenom centrální kmotři, že jsou regionální kmotři, okresní kmotři a místní kmotři. To znamená, že když berete všechna tahle tři patra dohromady, tak si myslím, že ty strany si nemají co vyčítat. Rath ve středních Čechách. Dneska už snad nikdo neuvěří, že v té krabici bylo víno. Nu a samozřejmě například Rittig. Ale ono je úplně jedno, jestli je to na centrální, regionální nebo místní úrovni. A celý problém spočívá v tom, pane redaktore, že naše strany na rozdíl od západoevropských stran mají v průměru, když odhlédnu od počtu obyvatel, desetkrát méně členů v přepočtu na obyvatele než v té západní Evropě. No a z toho samozřejmě logicky vyplývá, že tam není tak velký personální výběr na kandidátky a že to malé množství členů těžko může ovlivnit vliv takzvaných politických podnikatelů. Takže to je první část vaší otázky. Pokud jde o tu druhou část, ano, mě poněkud překvapilo, že pan premiér prohlásil, že jeho koaliční partner v historicky krátké době zmizí. Měl jsem přítele, který říkal: „V geologicky dohledné době k tomu dojde.“ Nevím tedy, co je to historicky krátká doba, ale předpokládám, že je o něco kratší než geologicky dohledná doba.
OTÁZKA: Já bych teď trochu odbočila čerstvými informacemi. Objevily se informace o tom, že se chystáte angažovat tady v hradní kanceláři další členy Rusnokova kabinetu. Mohl byste nám prozradit, o koho půjde a případně v jakých funkcích nebo na jakých pozicích tady na Hradě budou působit?
ODPOVĚĎ: Tak za prvé, tady budou působit zadarmo, což asi vaše diváky a čtenáře bude zajímat nejvíc. Za druhé, budou působit ve funkcích externích poradců. A za třetí, budou to bývalí úspěšní ministři mé vlády. I pan premiér Sobotka, a myslím si, že je to dobře, si zvolil tým asi patnácti expertních poradců. Já ten tým možná budu mít o něco málo užší, ale v zásadě tady nejde o rozdíl jednoho nebo dvou lidí. Nu a pokud to byli úspěšní ministři, ať už třeba průmyslu, zemědělství nebo čehokoli jiného, tak je dobré, aby prezident využil jejich zkušeností, i když tito ministři samozřejmě budou působit ve svých profesních rolích. To znamená například, očekává se, že Miroslav Toman bude zvolen prezidentem Agrární komory. No ale to mu přece nebrání, aby mně zadarmo nedělal poradce pro otázky zemědělství.
OTÁZKA: Vy jste řekl mé vlády, to znamená, že už Rusnokovu vládu považujete za svou?
ODPOVĚĎ: Víte, tady jsem přejal terminologii našich novinářů. Svým způsobem to opravdu byla prezidentská vláda, ale ne proto, že byla jmenována prezidentem, protože každá vláda je jmenována prezidentem. V tomto smyslu byste i Sobotkovu vládu mohl pokládat za prezidentskou. Ale protože to byla nepolitická vláda. Zatímco Sobotkova vláda vzešla z výsledku svobodných voleb, tak jistě, o Rusnokově vládě se to říci nedalo a ani nemohlo říci, protože v té době nové svobodné volby nebyly.
OTÁZKA: Co je pravdy na tom, že by mezi těmi vašimi externími poradci měl být i Pavel Galuška, který je vysoce postaveným manažerem firmy Lukoil. A myslíte si, že je nadále udržitelná pozice vašeho poradce Martina Nejedlého, když se teď jaksi rýsuje spor mezi státem a firmou Lukoil a vypadá to, že stát bude firmu žalovat.
ODPOVĚĎ: Víte paní redaktorko, já mám samozřejmě rád, když si novináři osobují roli soudců, ale já bych nejdřív počkal na to, jak ten soud dopadne, a teprve podle toho bych se rozhodl. Už jsme tady měli několik případů lidí, kteří byli obviněni, dokonce byli ve vyšetřovací vazbě, což není případ ani Galušky ani Nejedlého. Vzpomeňte si na paní Věru Jourovou, která je nyní ministryní pro místní rozvoj. Takže téměř by se chtělo říci, jako se to kdysi říkalo o českých prezidentech, chceš-li být prezidentem, musíš nejdřív projít vězením, tak teď by se dalo říci, chceš-li být ministrem, musíš nejdřív projít vyšetřovací vazbou. Rád bych připomněl, že firma Lukoil je soukromá, nikoli státní firma. A co novináři téměř nevědí, je to rusko-americká firma z hlediska akcionářské struktury. Nu a počkáme si, jak dopadne soudní spor, jak tato firma bude reagovat, a podle toho se rozhodnu. Pokud vy máte křišťálovou kouli a víte, jak soudní spor dopadne, tak vám doporučuji, abyste mě nahradila ve funkci občasného prognostika.
OTÁZKA: A kdyby ten soud řekl, že skutečně firma Lukoil Aviation musí zaplatit tu pokutu?
ODPOVĚĎ: No tak ji platí firma Lukoil Aviation a pak by samozřejmě tato firma musela říci, zda za tuto škodu odpovídá konkrétní osoba. V daném případě se asi ptáte na Martina Nejedlého.
OTÁZKA: Dobrá. Já bych se od jedné vaší vlády posunul k další vaší vládě, k vládě pana Sobotky, která úřaduje necelý měsíc. Jak hodnotíte její první, zejména personální kroky, a zda už jste třeba nezalitoval jmenování některého z ministrů nebo některého ze členů vlády?
ODPOVĚĎ: Já si myslím, že každý ministr má svaté právo vybrat si své náměstky. To znamená, že jestliže někteří novináři odsuzovali takzvané personální čistky Rusnokovy vlády, tak já naopak vůbec neodsuzuji personální čistky Sobotkovy vlády, protože když přijdete do nějakého ministerského nebo jiného úřadu, tak se zcela logicky snažíte obklopit lidmi, kterým věříte. A teď je jenom otázka, jestli ty lidi jsou amatéři nebo profesionálové. Když jsou profesionálové, je všechno v pořádku. Když jsou amatéři, je to pohroma na úrovni Bílé hory.
OTÁZKA: Nemáte přesto obavu, zda některé kroky, a teď mám konkrétně na mysli paní ministryni spravedlnosti (Helenu) Válkovou, nemohou vést k podobným problémům, jaké jsme tu měli se zdvojením policejních prezidentů. Že by to vedlo ke zdvojení funkce šéfa vězeňské služby.
ODPOVĚĎ: Tak víte, pokud vám, jak mě paní ministryně informovala, váš podřízený odmítl vydat materiály nutné ke kontrole, no tak se nechová jako podřízený, takže já paní ministryni naprosto chápu.
OTÁZKA: Ještě jedna personální věc se v poslední době řešila, a sice odvolání šéfa Státního pozemkového úřadu. Já bych se na to rád zeptal spíše v obecné rovině, jestli takové kontakty, jaké měl on s řekněme kontroverzními podnikateli, jsou podle Vás neslučitelné s výkonem vysoké státní funkce.
ODPOVĚĎ: Podívejte se. Já jsem prošel ve svém politickém životě čtyřmi nebo pěti významnými funkcemi. Co si vzpomínám, předseda sociální demokracie, předseda Sněmovny, předseda vlády, nyní prezident, předtím ještě poslanec Federálního shromáždění. Tak to už máte pět; a nikdy jsem se nezapletl s žádným z takzvaných politických podnikatelů a ani můj největší oponent mě nikdy ani náznakem neoznačil za korupčníka. Neobvinil z korupce. No a když se tohle může stát člověku, který se v politice pohybuje dvacet let, tak je logicky závěr, proč by se to nestalo i jiným, zda ti jiní náhodou sami nevyhledávají společenství těch politických podnikatelů, ať už na golfových hřištích, v různých klubech a podobně. Jinými slovy, domnívám se, že pokud například pan Šťovíček byl obviněn, a já nevím, jestli je to pravda, ze styku s panem Rittigem, zatímco já jsem se s panem Rittigem v životě nesetkal, tak je otázka, zda on sám tyto kontakty nevyhledával. Pokud ano, je to špatně, ale u pana Šťovíčka je jedna komická záležitost. Původně se očekávalo, že pozemkový úřad bude hájit zájmy státu proti někdy neoprávněným nárokům církví. Nyní pan Šťovíček, jak jsem četl, deklaroval, že hodlá hájit zájmy církví proti zájmům státu. Víte, takové přebíhání z jednoho dresu do druhého, navíc v tak krátké době, mi připadá trochu podivné. Ale dovolte mi, abych zakončil jednou věcí. Vůbec si nejsem jist, jestli jsem se nesetkal s nějakým politickým podnikatelem na nějakém tisícihlavém shromáždění, na nějaké recepci, kdy ve frontě ke mně chodí lidi a já jim jednomu za druhým podávám ruku a na každého mám pět vteřin, takže on ani nestačí říci, já jsem Rittig. Takže s touto jedinou výhradou, abych byl úplně přesný, když jsem před chvílí řekl, v životě jsem se nesetkal s politickým podnikatelem. Připouštím, že se mohlo stát, že při těchto příležitostech jsem někomu z nich ruku podal, aniž bych o něm věděl.
OTÁZKA: Můžeme, pane prezidente, ještě krátce k vašemu budoucímu působení? Jednou z vašich pravomocí je vlastně možnost nominovat ústavní soudce. Letos vyprší mandát třem ústavním soudcům. Vy jste se i nedávno sešel s předsedou Ústavního soudu. Víte už, koho navrhnete na tato tři uvolněná místa?
ODPOVĚĎ: Ano, vím a neřeknu vám to. Z důvodu prosté zdvořilosti, protože tyto mé kandidáty samozřejmě schvaluje Senát. Bylo by nezdvořilé, kdybych to řekl médiím dříve, než to řeknu Senátu, což řeknu za týden, za čtrnáct dní, to nebude dlouho trvat. A na vaši otázku mohu odpověď jedině tak, že ano, mám tři kandidáty, které pokládám za velmi, velmi kvalitní. Snad vám napovím a vy si to možná zjistíte, že jeden kandidát mě upoutal poněkud drsnou, chce se říci téměř rusnokovskou větou: je-li nějaký zákon blbý, neznamená to ještě, že je automaticky protiústavní. Pokud zapátráte v archivech, možná, že alespoň u jednoho z těch tří přijdete na to, kdo to je.
OTÁZKA: Vy jste ve svém vánočním projevu bilancoval svůj první rok ve funkci. Jaké jste si dal cíle do dalšího roku, případně do dalších let? A zda už i zvažujete, jestli budete kandidovat na příští funkční období?
ODPOVĚĎ: Tak bylo by naprosto směšné, byla by to dokonce drzost z mé strany, kdybych po jednom, a to ještě neúplném roce ve funkci, uvažoval o budoucí kandidatuře. Na druhé straně, řekl jsem už v nějakém rozhovoru, tuším, že pro deník Právo, že z těch slibů splněných podle vánočního poselství, už zbýval jenom jediný. To znamená navštívit vojáky v Afghánistánu, což se stalo. Ono by se to stalo dřív, kdybych si nerozbil koleno. Už jste si někdy rozbil koleno pane redaktore?
OTÁZKA: Asi ne tak jako vy.
ODPOVĚĎ: No dobře, ale ono to dříve nebo později přijde. Ne, že bych vám to přál. Tak. Jinými slovy, můj slib pro zbývající čtyři roky ve funkčním období zní jednoznačně - setkávat se co nejčastěji s občany při výjezdech do krajů a snažit se názory těchto občanů, jimiž jsem byl zvolen, ale i těch, jimiž jsem zvolen nebyl, nebo kteří vůbec k volbám nešli, přenášet na úroveň vlády a na úroveň Parlamentu. To je trvalý slib. A stejně tak, a teď někomu zamrazí v zádech, jako jsem ve vánočním poselství říkal, že politici mají plnit svoje sliby a jako první oběť jsem si vybral sám sebe, tak v dalším vánočním poselství se budu zabývat tím, jak jiní politici plní sliby, které dali, ať už před volbami, nebo v koaliční smlouvě nebo ve vládním programovém prohlášení.
OTÁZKA: Pane prezidente, můžeme ještě úplně na závěr? Poslední dotaz. Když jste nakousl tu záležitost s vaším kolenem. Můžeme se vás jenom zeptat, jak se vám daří, jestli stále dodržujete jakousi dietu, kterou vám lékaři nařídili. Omezujete tučná jídla a podobně?
ODPOVĚĎ: Paní redaktorko, já naprosto chápu, že na tohle se musíte zeptat. Takže za prvé, moje koleno nemá vůbec nic společného s dietou. To si pletete koleno a cukrovku. A za druhé, profesor Kolář mně doporučoval rehabilitaci, protože během toho skoro měsíce, co jsem ležel na posteli, mně trochu atrofovaly svaly. Takže mohu vám sdělit, že cvičím na rotopedu, plavu v bazénu, občas mě to pobolívá, ale to je dáno spíše těmi sedmdesáti lety než tím, že by se to koleno nehojilo. Žádné léky na to celkem užívat nemusím. To daleko horší je ta neuropatie, to znamená ty necitlivé části dolních končetin. Nu a protože včera jsem byl ve Štrasburku, kde jsem musel absolvovat náročný fyzický výkon. Možná, že jste si všimli, že jsme uvázli na čtvrt hodiny ve výtahu. No tak musel jsem přelézt překážku, která byla vysoká asi jeden metr, protože ten výtah se zastavil v mezipatře, tak vám sděluji, že tuto překážku jsem přelezl, takže příště se přihlásím na další olympiádu, protože jsem vlastně už teď na ni tak trochu trénoval.