Soumrak filatelie: ubývá sběratelů i známek na dopisech

Brno – Filatelie jako koníček i byznys upadá v zapomnění. Členů filatelistických klubů postupně ubývá a mladí se do sbírání známek nehrnou. Z tisícovky milovníků známek, které v Brně v 90. letech evidovaly filatelistické kluby, jich zůstaly dvě stovky. Lidé také v minulosti brali koupi drahých známek jako investici, dnes cena známek kvůli převisu nabídky nad poptávkou spíš klesá.

„Dřív bylo v Brně několik klubů, Muchův klub měl 600 až 700 členů. Dnes je to poslední mohykán, ostatní kluby zanikly. Mladých je bohužel málo,“ postěžoval si majitel filatelistického obchodu Jan Klim. Podle něj byly známky populární hlavně v době minulého režimu, kdy lidé neměli takové možnosti, jako mají dnes.

Filatelie

Sbírka známekFilatelie je obor zabývající se poštovními známkami a kolky, jejich vzhledem, výrobou a použitím po vydání poštovními úřady. Ačkoli mnoho lidí ztotožňuje filatelii se sbíráním známek, samotná filatelie je širší pojem. Například filatelista může studovat velmi vzácné známky a ani nepředpokládá, že je bude vlastnit. Některých známek totiž například zbylo jen několik málo exemplářů, a ty jsou obvykle v muzeích a soukromých sbírkách.

Zdroj: Wikipedie


Na úpadku filatelie se podepisují i další vlivy: známky už nejsou tím, čím dřív bývaly. „Přestávají mít tu výraznou funkci, která jim byla před téměř 200 lety určena, tedy potvrzení o uhrazení poštovného. Zkuste se podívat na obálky, které vám přijdou domů, kolik na nich najdete známek. Podívejte se třeba na obchodní korespondenci,“ upozornil předseda Klubu Filatelistů Brno Zdeněk Okáč.

Čísla jsou k filatelistům neúprosná: zatímco na počátku 90. let jich bylo v Česku 15 tisíc, teď je jich jen šest a půl tisíce.

Dvě pence za miliony

Modrý MauritiusSvětově nejproslulejší známkou je tzv. modrý mauritius. Se svým červeným sourozencem byl vytištěn v roce 1847 jako první emise stejnojmenné britské ostrovní kolonie. Jedná se o vůbec první známky britské koloniální říše vydané mimo vlastní Velkou Británii. Vzácnost známek spočívá především v jejich poměrně malém množství, každá vyšla v nákladu pouhých 500 kusů. Původně byly vydány s nápisem „post office“ (poštovní úřad), právě tato série je nejvzácnější. Modrý mauritius měl hodnotu dvou pencí a s nápisem „post office“ ho dnes existuje jen 12 exemplářů. Červený mauritius měl hodnotu jedna penny a známo je 14 exemplářů.

Jeden z modrých mauritiů byl v poslední době vydražen na aukci za 1,6 milionu švýcarských franků. Nejvzácnější exempláře jsou však na obálce s nalepenou jak modrou, tak červenou známkou (tzv. Bordeaux cover). Za tento dopis byly na aukci zaplaceny 4 miliony amerických dolarů. V Česku byl modrý mauricius k vidění naposledy na Světové výstavě poštovních známek Praga 2008.

Filatelista Ludvík PytlíčekNejvzácnější tuzemské filatelistické exempláře pocházejí z doby po vzniku samostatného Československa, kdy nový stát kvůli nedostatku vlastních známek přetiskoval staré rakousko-uherské. Některých přetisků se dochovalo velmi malé množství a filatelisté si je obrovsky cení. Světovou raritou je například desetikorunová, původně rakousko-uherská zelená známka na žilkovaném papíře s obráceným přetiskem Pošta československá 1919. Filatelisté údajně vědí pouze o osmi exemplářích. Její cena by se mohla pohybovat kolem 19 milionů korun.

Zdroj: ČT24, Wikipedie


Úbytkem nadšenců pro poštovní známky trpí i ti, které tento byznys živí. „Je větší nabídka než poptávka, to znamená, že cena známek jde dolů. Například ty z období druhé republiky se dnes prodávají za 30 až 40 procent dřívější ceny,“ potvrdil majitel obchodu Jan Klim, který si ke známkám musel do obchodu přibrat i mince, řády a pohlednice, aby se uživil.

„Známky z některých zemí nebo období ztrácí hodnotu. Příkladem může být popularita československých známek v 70. a 80. letech. Dnes jsou tyto známky prakticky neprodejné. Na druhou stranu některé známky jsou velmi cenné a jejich cena bez ohledu na vnější vlivy neustále pomalu roste,“ uzavřel Okáč.

Známky způsobily poštovní revoluci

Padělaná známkaPoštovní známka je pro nás dnes samozřejmostí. Jedná se vlastně o doklad o předplacení poštovní služby. Ještě v 19. století ale fungoval systém naopak – za psaní platil příjemce a cena vnitrostátní zásilky se lišila podle vzdálenosti. Jako první zavedla poštovní známky Velká Británie v roce 1840. Známky výrazně zjednodušily poštovní služby: tím, že za zásilku platil odesilatel, bylo vždy jisté, že pošta dostane své peníze (příjemci dřív často odmítali zásilky přebírat a tudíž neplatili), jednotná cena za dopis zase usnadnila účtování poštovného. Reforma vedla téměř okamžitě k radikálnímu snížení poštovného a tím i k masovému využívání pošty veřejností.

Poštovní známky časem přesáhly své původní určení. Velký význam u nich začala získávat kromě státně-propagačního účelu také jejich estetická hodnota. Staly se prostředkem k připomínce a uctění významných osobností a událostí a zároveň významným sběratelským artiklem v oboru filatelie, přičemž některé exempláře vzácných známek mohou mít skutečně astronomickou cenu.

Zdroj: Wikipedie