Kraj apeluje na zemědělce: bude sucho, změňte plodiny

Jižní Morava – Vyschlá půda, neúroda a drahé potraviny, to může být výsledek sucha, se kterým se má jih Moravy potkávat stále častěji. Klimatologové proto varují zemědělce, aby se zaměřili na jiné komodity. Vláhu v zemi udrží také travnaté remízky, které z tuzemské krajiny téměř vymizely.

„Klimatické modely nám bohužel naznačují, že až do konce století budou narůstat teploty, nebudou ale narůstat srážky. Existuje tak velké nebezpečí sucha,“ varoval ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jaroslav Rožnovský. „Důležité je dobré vsakování půdy, což je otázka práce zemědělců s vodou. Pokud je to možné, měli by pěstovat plodiny, které mají možnost hlubších kořenů a snižují erozi,“ naznačil svá očekávání Rožnovský.

Kraj proto zkouší otočit kormidlo v oblasti pěstitelství. „Jihomoravský kraj bude suchem postižen. Potřebujeme změnit hospodaření v krajině, abychom dosáhli lepšího zadržování vody,“ souhlasila Anna Hubáčková z krajského úřadu. Do terénu se tak musí znovu vrátit travnaté pásy a remízky. Travnaté porosty a jeteloviny ale zemědělce neuživí.

„Pěstujeme vojtěšku, pšenici, ječmen a kukuřici. Klimatologové by chtěli, abychom pěstovali ovoce a zeleninu. Se zeleninou jsme ale skončili, protože ji nebylo komu prodat,“ ohodnotil odbyt pěstitel Antonín Osička. Aby mohl v pěstování svých plodin pokračovat i za deset let, musel by změnit systém zavlažování, což je ale ekonomicky náročné.

„Za poslední tři měsíce spadlo necelých 40 milimetrů vody,“ spočítal letošní mizivou vláhu pěstitel. A spoléhat na vodu z nebe meteorologové příliš nedoporučují. S problémy se tak potýkají i ti, kteří mají na první pohled vody dostatek - rybníkáři. „V posledních letech přibývá extrémních výkyvů počasí v rámci sezóny,“ zhodnotil počasí pohořelický rybníkář Aleš Vavřina.

Rybníky na Pohořelicku trápí sucho
Zdroj: ČT Brno

„Pro vodní bilanci rybníka je rozhodující jeho rovnoměrná dotace vodou v průběhu celé sezóny. Při extrémních srážkách dojde jenom k rychlému naplnění rybníka,“ varoval Vavřina, že je přívalové deště nezachrání. Voda odteče a zemi svlaží jen na chvíli.

Letošní zima je neobvykle suchá. Na území Jihomoravského kraje nepřinesla žádné významné sněhové či dešťové srážky. Vyschlá je tak nejen půda, ale také se po zimě nedoplnily podzemní zdroje vody.

Podle Jaroslava Rožnovského se průměrné teploty na jihu Moravy stále zvyšují a tento trend bude pokračovat. Úhrn srážek ale zůstane stejný. Vyšší teploty pak způsobí, že se bude z půdy odpařovat více vláhy. Už nyní je přitom jižní Morava jednou z nejsušších oblastí republiky.

Extrémy počasí v posledních letech:

Sucho - 2000, 2003, 2012, 2013

Povodně - 1997, 2002, 2006, 2010, 2013


Podle souhrnných statistik ČHMÚ za padesátiletou etapu mezi léty 1961 až 2010 se k dlouhodobě nejsušším oblastem České republiky řadí okolí Lednice, Dyjákovic, Břeclavi a Mikulova. Mezi ty s největším množstvím srážek naopak patří místa na Vysočině s nadmořskou výškou nad 500 metrů.

Projekce dlouhodobých průměrů počtu dní beze srážek
Zdroj: ČHMÚ

Zemědělci by se podle odborníků i vedení kraje měli soustředit na rostliny, které lépe zadržují vláhu v krajině – tedy především rostliny s hustšími kořeny. Zároveň by se měli naučit zacházet se srážkami, které přijdou - například voda při povodních by neměla jen rychle protéct krajinou a zmizet pryč.

Kvůli nedostatku vláhy začínají být pro jižní Moravu nevhodné jarní plodiny, jako například řepka. Podle klimatologů na jižní Moravě zřejmě odzvonilo tradičním zemědělským plodinám, pěstování pšenice a ječmene by mělo být v budoucnu záležitostí Vysočiny.

„Podíváme-li se na výnosy pšenice a ječmene v uplynulých patnácti až dvaceti letech, je možné tu najít několik extrémně nízkých výnosů, které byly způsobeny především intenzivními jarními suchy nebo vysokými teplotami. Tento trend lze očekávat i v budoucnosti. Na příkladu výnosu jarního ječmene z roku 1993 je možné doložit, že ve výše položených oblastech situace nebývá tak závažná. Jako nejvhodnější pro pěstování těchto plodin se tedy jeví okresy Vysočiny. Z hlediska klimatologie je jižní Morava vhodná zejména pro pěstování vinné révy a kukuřice.“

Petr Kolář, klimatolog, Masarykova univerzita