Halík: Demokracie není samozřejmá, musíme o ni pečovat

Praha – Tomáš Halík, který ve čtvrtek obdržel Templetonovu cenu, jedno z nejprestižnějších světových ocenění a jakousi Nobelovu cenu v duchovní oblasti, je přesvědčen, že náboženství by mělo mít etický přesah, a to i do politické oblasti. „Musíme být bdělí a vědět, že demokracie, mír a právo je něco, co není samozřejmé a o co je třeba pečovat,“ řekl Halík, který vyzval také ke kritickému vnímání současných událostí na Ukrajině. „My víme, co je to ruská okupace, nám ruská okupace zničila 20 let života,“ připomněl Halík.

Halík upozornil také na manipulace informací ze strany Ruska. „Jediná agentura zakázala přenos informací o mé Templetonově ceně, a to byla ruská agentura. To svědčí o svobodě tisku v Rusku, kde jsou média manipulována,“ poukázal Halík. „Takto oni lžou, to je Rusko. Je to třeba pojmenovat a odsoudit,“ dodal Halík, podle něhož Ruská propaganda hovoří o bojovnících za svobodu jako o nacistech. „To je stejné jako po roce 1968 u nás,“ myslí si Halík.

„Rozumím Ukrajincům, kteří chtějí nezávislost,“ vyjádřil své sympatie Halík, podle něhož právě protesty na Ukrajině a následná reakce Ruska ukázaly, jakou hodnotu má pro Českou republiku členství v Evropské unii a dalších společenstvích. „I těm našim euroskeptikům je třeba připomenout, že tam jsou lidé, kteří umírají za to, aby byli v Evropské unii,“ připomněl Halík. „Zaplať pánbůh, že jsme v EU a NATO, Rusko by si stále chtělo dát své bývalé satelity pod svou dominanci a toto nás chrání,“ dodal.

„Jsou lidé, kteří by za rohlík za dvacetník vyměnili svobodu. Kdo nerozlišuje mezi svobodou a diktaturou, tak nějakým způsobem poškozuje svoje lidství,“ myslí si Halík.


Pro českou společnost má Halík přirovnání spíš v kategoriích různých chorob. „Naše společnost je jako pacient, který má stafylokoka. Není akutně nemocný, ale otrávený, jako z přechozené chřipky,“ myslí si Halík.  Tím, co by pro lidi mělo být jakousi imunitou chránící je právě před pocitem otrávenosti, je podle něj právě víra a spirituální hodnoty.

„Optimista je člověk, kterému chybí informace,“ citoval české úsloví Halík, podle něhož není řešením laciná důvěra, že se někdo postará, ať už Bůh, nebo technologický pokrok. Místo bezcílného optimismu by náboženství mělo nabídnout naději, místo jednoduchých odpovědí pomoci při kladení otázek. „Naděje je schopnost vydržet tu situaci, i když je horší a horší,“ řekl Halík.

„Církev nemá v dnešním světě být mocností, měla by ale být kompetentním hlasem,“ vidí budoucnost katolické církve Halík, podle něhož by sice církev jako instituce měla být zodpovědná za morálně duchovní dimenzi společnosti, ale ne tak, že by se snažila, aby se všichni nutně stali její součástí.

Pozitivní kroky tímto směrem přitom vidí v působení papeže Františka. „On ukazuje, že není nejdůležitější změna regulí, ale změna srdce,“ uvedl Halík, podle něhož by sice církev měla i nadále chránit některé konzervativní hodnoty, na druhou stranu nikdy nesmí zapomínat na porozumění pro lidské slabosti a problémy. „Kdo jiný než církev má říkat, že se nemá krást a že si manželé mají být věrní,“ ptá se Halík.