Praha – Tkáňová banka sídlící v Brně čelí podezření, že se obohacuje na úkor pacientů i daňových poplatníků. Soukromé firmě totiž už stát přiklepl dotace v řádech stamilionů. Přitom výsledky údajného výzkumu centra nejsou nikterak valné a podle mnohých je pouze zástěrkou čerpání štědré státní podpory. A podezřelých okolností kolem privatizace úspěšného státního podniku se vynořuje více. Podrobnosti zjišťovaly pro pořad Reportéři ČT Markéta Dobiášová a Aneta Snopová.
Za hodně peněz málo muziky. Dotace do tkáňové banky končí bez výsledků
Tkáňová banka byla ještě před třemi lety součástí Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích. Zajišťovala většinu tkáňových transplantátů pro tuzemské nemocnice a na kmenových buňkách prováděla vlastní výzkum. Skončit musela oficiálně proto, že přestala splňovat nové předpisy Evropské unie.
Brněnskou tkáňovou banku by podle tehdejších propočtů vytvoření potřebných prostor stálo desítky milionů korun. „Ministerstvo zdravotnictví jednoznačně odmítlo dotovat, protože nemá zdroje, protože vzhledem k tomu, že je tady krize, dotační peníze nedostaneme,“ konstatoval ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice a člen představenstva Národního Centra Tkání a Buněk, a. s., Roman Kraus.
Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR:
„Výzkum, který se tady prezentuje, je, omlouvám se, že používám takovou tvrdou formulaci, spíš takovou zástěrkou pro to, aby se mohly čerpat dotace.“
Ministerstvo zdravotnictví tedy fakultní nemocnici poskytnout peníze na rekonstrukci tkáňové banky odmítlo. Místo toho přišlo s překvapivým řešením, že tkáňovou banku převezme soukromá společnost PrimeCell. A to včetně know how i stávajících zaměstnanců. Společnost PrimeCell byla přitom v době, kdy se jednalo o tom, že převezme tkáňovou banku, neprůhlednou společností s anonymními akciemi na majitele. Její vlastníci tedy byli neznámí. A neznámá byla tato firma navíc i ve vědeckém a výzkumném světě.
Věda
A tak ministerstvo zdravotnictví nechalo původní státní tkáňovou banku se šedesátiletou historií zaniknout. „Argumentovali tím, že je třeba spojit síly se soukromým investorem, který má obrovské know how a obrovské prostředky, abychom zachovali rozvoj buněčných preparátů v České republice,“ dodal Ludvík Hovorka, poslanec KDU-ČSL.
Vládě ministerstvo doporučilo, aby odsouhlasila vznik nového Národního centra tkání a buněk. A tehdejší vláda Mirka Topolánka to v květnu roku 2009 těsně před koncem svého mandátu bez připomínek schválila. Souhlasila také, aby si ministerstvo v novém tkáňovém centru koupilo kontrolní balík 24 procent akcií.
Na vlastní výzkum prý chyběly peníze i přes štědré dotace
A to, co předtím nešlo v případě státního zařízení, najednou šlo bez problému. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž schválilo PrimeCellu stamilionové dotace. Centrum je paradoxně dostalo díky odbornosti a zkušenostem lidí, které převzalo po zaniklé tkáňové bance. Za novou tkáňovou bankou nejsou ani žádné zvláštní výsledky. Podle bývalé primářky tkáňové banky Barbary Kubešové byl totiž výzkum minimalizován překvapivě z finančních důvodů. „Protože jsme na něj nedokázali vydělat produkty, které jsme vyráběli,“ podotkla.
Zpracování pupečníkové krve
Odborná veřejnost ale nekritizuje Národní centrum tkání a buněk jenom kvůli okolnostem jeho vzniku a výzkumné činnosti. Centrum totiž navíc jako ryze komerční aktivitu nabízí maminkám uchovávání pupečníkové krve jejich narozených dětí pro vlastní potřebu. Přitom odborníci se shodují, že pupečníková krev je sice opravdu unikátní a může pomoci vyléčit celou řadu závažných onemocnění, ovšem jenom v případě, že se jedná o krev dárcovskou, od zdravého dárce, nikoliv vlastní. Po celém světě proto fungují veřejné tkáňové banky, které uchovávají pupečníkovou krev pro všechny potenciální pacienty, a to zdarma.
V nejbližší době se navíc v areálu ostravské Fakultní nemocnice otevře další výzkumné pracoviště stejné firmy PrimeCell. Nová supermoderní budova tkáňové medicíny bude stát téměř miliardu korun a ministerstvo průmyslu a obchodu ji má dotovat částkou 400 milionů korun z veřejných peněz. V představenstvu firmy seděl za stát tehdejší ředitel ostravské nemocnice Svatopluk Němeček, dnešní ministr zdravotnictví.
- Václav Hořejší: I když by to nakonec dopadlo všechno nějak špatně, ten podnikatelský záměr by se nezdařil, tak tomu soukromému subjektu zůstane alespoň nemovitý majetek, který potom může třeba prodat, a začít podnikat v něčem jiném. Tento majetek byl přitom získaný z veřejných prostředků a mně tak připadá, že je to úplně špatně.
Reportéři: Stát pumpuje peníze do neznámé firmy (zdroj: ČT24)