A nešlo by to jinak, pane doktore? Scénky děti učí, jak vypadá korupce

Brno - Co to je korupce a jak ji poznat? Právě to se žákům od sedmé třídy po maturanty snaží vysvětlit projekt CoZaTo obecně prospěšné společnosti Brodem. I když autoři jedinečný projekt spustili teprve v lednu, okamžitě si získal popularitu. Zájem o interaktivní hodinu hlásí řada škol z jižní i východní Moravy.

Paní Uplatílková nutně potřebuje operaci. Jenže v ordinaci lékaře ji čeká nepříjemné zjištění. „První termín máme až 10. července,“ informuje ji doktor. „Ale to je až za půl roku!? Nešlo by to dříve?“ ptá se pacientka. „To záleží na Vaší vstřícnosti,“ stáčí lékař konverzaci směrem, kterým by se rozhodně ubírat neměla. Lékař si totiž právě řekl o úplatek výměnou za dřívější termín operace.

Právě takhle vypadala jedna z krátkých scének, se kterými autoři projektu CoZaTo konfrontovali středoškoláky z brněnských Vinohrad. Na tom, že jde o korupci, se jednomyslně shodli všichni ve třídě. U další scénky se role obrátily - pan Uplatílek jde lékařce poděkovat za to, že zvládla porod jeho dvojčat. Jde o korupci? Tentokrát studenti shodu hledali těžko. „Tak co to podle tebe je, když ne korupce? Poděkování za dobrou práci?“ ptal se autor projektu a dlouholetý novinář Tomáš Fránek jedné ze studentek. „Ano, poděkování za dobrou práci,“ souhlasila.

Evropská komisePodle zprávy Evropské komise (EK) je to přitom právě korupce, která dramaticky brzdí rozvoj České republiky. Podle EK má Česká republika velký problém při zadávání veřejných zakázek nebo při utrácení veřejných peněz. Více než 70 procent českých firem tvrdí, že korupce je problém, který nějakým způsobem ovlivňuje jejich podnikání. Toto číslo je podle EK vůbec nejhorší ze všech zemí unie. Za problém považují korupci i ti Češi, kteří sami nepodnikají – a to celých 95 procent. Horší statistika už je jen v Řecku a Itálii, naopak na opačné straně spektra jsou skandinávské země – Švédsko, Finsko nebo Dánsko.

Přečtěte si zprávu EK o stavu vnímání korupce v Česku.


Cílem projektu je studentům ukázat, jak tenká může být hranice mezi tím, co je normální a co už zavání korupcí. Řada z nich už má ale s korupcí osobní zkušenost. „Když jsme objížděli školy, setkali jsme se třemi případy, kdy studenti byli svědky korupčního jednání. Jednalo se třeba o to, že rodiče jeli rychle a policista si řekl o úplatek,“ popsal Fránek.

Vinohradští studenti se podle svých slov s podobnou situací nesetkali. „Já bych úplatek určitě nedala,“ tvrdila studentka 3. ročníku Střední školy knihy Nerisa Žůrková. Její spolužák už si tak jistý nebyl. „Rád bych řekl, že bych úplatek nevzal, ale opravdu nevím, jak by to bylo ve skutečnosti,“ myslí si Lukáš Reichel.

Autoři projekt spustili teprve v lednu, už teď ale mají diář zaplněný termíny na další představení se semináři. Školy už se dokonce hlásí samy.

Korupce (latinsky corrumpere = kazit, nalomit, oslabit, znetvořit, podplatit) je zneužití postavení nebo funkce v politice, veřejné správě, hospodářství, k osobnímu prospěchu.

Korupce postihuje zejména politiku, hospodářství i společnost. Může být jak drobná nebo velká, organizovaná nebo neorganizovaná. Vyznačuje se podplácením, úplatky, vydíráním, zastrašováním, privilegii, neoprávněnými příjmy a jejich vyžadováním, udělováním přízně nebo protežováním.

Důsledky korupce:

  • oslabení správy veřejných věcí, politiky, vedoucí až k rozpadu státu
  • oslabení hospodářských výsledků, ekonomiky, vedoucí až k nemožnosti podnikat
  • růst chudoby a nezaměstnanosti
  • vznik a růst mafií, klientelistických sítí a netransparentně pracujících, zločinných lobby
  • rostoucí daně a zároveň rostoucí daňové úniky
  • rostoucí nedůvěra v politiku, ekonomiku a k vlastním schopnostem, rezignace společnosti
  • úpadek schopných firem a ztráta mozků z průmyslu, obchodu, služeb i politiky
  • odchod schopných tam, kde se mohou (lépe) uplatnit

(zdroj: Wikipedie)