ČT uvede dokument o cestě Jaromíra Nohavici do Moskvy

Česká televize uvede dokument o cestě Jaromíra Nohavici do Moskvy, města jeho oblíbených autorů Vladimíra Vysockého a Bulata Okudžavy, který vznikl v Tvůrčí producentské skupině Kateřiny Ondřejkové. Uveden bude v televizní premiéře 1. dubna na programu ČT art ve 20:20 hodin.

V Nohavicově repertoáru měly od počátku jeho veřejných vystoupení své místo překlady básní a písní ruských autorů. Melodiku a harmonii blízkou východoslovanskému cítění ostatně přiznává i ve své vlastní tvorbě. A tak bylo jen otázkou času, kdy se vydá do míst spjatých se jmény Okudžava a Vysocký do Moskvy. Stalo se tak v roce Nohavicových šedesátých a Vysockého nedožitých pětasedmdesátých narozenin, loni na podzim, kdy Nohavica v Moskvě odehrál dva koncerty a vydal se po stopách svých dvou ruských vzorů.  

Dokument zachycuje mimo jiné jedinečné vystoupení Jaromíra Nohavici a polského akordeonisty Roberta Kuśmierského v legendárním Modrém trolejbusu, který v průběhu koncertu projížděl moskevským centrem kolem monumentálních památek ruské historie, jež vytvořily neopakovatelnou kulisu tomuto netradičnímu hudebnímu představení.

Kamerám České televize se podařilo zaznamenat i řadu cenných záběrů ze zákulisí, jako např. Nohavicovu nervozitu před vystoupením ve Vysockého klubu na Tagance, v němž publikum tvořili především Vysockého obdivovatelé.

„Díky letité známosti autora a režiséra dokumentu Jiřího Vondráka s Jaromírem Nohavicou se podařilo natočit nevšední hudební dokument, který byste si neměli nechat ujít. Třeba jen proto, že se v něm vůbec poprvé Nohavica rozpovídal o svém soukromém životopisu,“ komentuje dokument kreativní producentka Kateřina Ondřejková.

Při svém pobytu v Moskvě navštívil Nohavica památná místa spojená s tvorbou i životem Bulata Okudžavy (nechybí procházka po slavném Arbatu či návštěva spisovatelova domu v nedalekém Pěredělkinu) i Vladimíra Vysockého (muzeum nesoucí jeho jméno či jedinou umělcovu sochu v Moskvě), která mu byla vždy silnou inspirací. A právě zde byly zaznamenány nejen Nohavicovy úvahy nad vztahem k ruským kumštýřům a k ruské kultuře vůbec. Pozoruhodné a unikátní je potom bilancování stěžejních okamžiků vlastní muzikantské kariéry, ale i velmi osobních a rodinných vzpomínek.