Jihlavské podzemí láká na obří ametyst i svítící chodbu

Jihlava – Jihlavské podzemí se pyšní úctyhodnou rozlohou. Jeho chodby dřív spíš zely prázdnotou, do nové sezony ale jihlavská atrakce vstupuje s novými expozicemi, které mají ještě zvýšit návštěvnost. Vloni se do podzemního labyrintu podívalo přes 22 tisíc lidí.

Jihlavské podzemí je s pětadvaceti kilometry chodeb po tom znojemském druhým nejrozsáhlejším v Česku. Zatím v něm byly k vidění především chodby samotné, letos ale návštěvníky čeká celá řada novinek. „V Jihlavském podzemí v podstatě nebyly vůbec žádné expozice, takže se snažíme dopátrat původní exponáty, které v podzemí byly, a navrátit je sem,“ vysvětlil předseda sdružení spravujícího jihlavské katakomby David Kočka.

Jihlavské podzemí začalo vznikat už při budování města - nejprve jako sklepy, které se později rozšiřovaly a prohlubovaly. Systém podzemních chodeb v Jihlavě zvaný jihlavské katakomby je s rozlohou 50 tisíc metrů a délkou 25 kilometrů po znojemském podzemí druhý nejrozsáhlejší v České republice. Katakomby se nacházejí pod celým městem a pod většinou městských památek. Před zavážením a sanací v 60. letech 20. století podzemí pravděpodobně měřilo až 56 kilometrů.

Reportáž Dušana Vrbeckého (zdroj: ČT24)

Hned v úvodu návštěvníci nově uvidí kopie středověkých listin, které Jihlavě zajistily horní právo. O kus dál fotodokumentace ukazuje, jak chodby vypadaly během oprav v polovině minulého století. Nejpozději do konce dubna pak jednu z chodeb vyplní skutečné dobové bednění. „Profil chodby bude bedněním značně zúžený, takže to bude vypadat tak, jako kdysi,“ dodal Kočka.

Jednou z hlavních novinek v nové sezoně je expozice minerálů pěti kontinentů. Největším klenotem je ametystová geoda vážící osmdesát šest a půl kilo. „Dolů jsme to po schodech dostávali tři. Člověk se k tomu v těch zúžených prostorech ani nemůže pořádně postavit, tak jsme měli strach, že nám to vyklouzne a geodu zničíme,“ vzpomínal Kočka.

Nejznámějším lákadlem jihlavského podzemí ale i dál zůstává legendami opředená svítící chodba. A k vidění je i koutek, kde se v 80. letech scházeli jihlavští narkomani. Dodnes tu po nich zůstaly originální matrace. Na závěr prohlídky si každý návštěvník ještě může nově vyrazit speciální pamětní minci.

Svítící chodba

Amatérští speleologové v katakombách v 70. letech objevili chodbu, jejíž stěny svítí. Jedná se o úsek katakomb, jehož stěny po ozáření ve tmě světélkují jemně nazelenalým světlem. Její povrch pokrývá měkká bílošedá hmota. Dlouho se myslelo, že chodba svítí trvale a sama od sebe bez čerpání jakékoliv energie.

O původu světla existovaly různé domněnky - například že se jedná o zbytky stříbra, později záhadologové přikládali svit nerostu zvanému willemit. Mezi další vysvětlení patřil světélkující fosfor pocházející z mnichů pohřebených nad chodbou, světélkující bakterie, plísně či houby, spekulovalo se i o radioaktivní hornině.

Díky chemickým rozborům se nakonec zjistilo, že se nátěr chodby skládá z barytu a wurtzitu, který patří mezi silné luminofory. Tato barva byla za protektorátu v běžném prodeji a často ji využívali ke značení cest ke krytům protiletadlové ochrany, neboť byla vidět i ve tmě.

Zdroj: Jihlavské podzemí