Ovocnáři chtějí včely ve svých sadech. Úly tak musí kočovat

Kobylí – Kočovný život je sice typický spíše pro cirkusáky, stále častěji se k němu ale uchylují i včelaři. V České republice totiž dramaticky ubývají včelstva – kvůli nezájmu mladých o chov i zákeřným včelím onemocněním – a sadaři si je tak od profesionálů pronajímají. Včely od jara do léta nacestují stovky kilometrů.

Vít Marada se chovu včel věnuje už několik desetiletí. Takový zájem, jaký je o pronájem jeho včelstev letos, ale poslední dvě desetiletí nezažil. „V některých oblastech včely vůbec nejsou, nebo je jich jen velmi málo, proto roste zájem o pronájem kočovných vozů s včelstvy. To, že v oblasti včely chybí, totiž sadaři poznají na velikosti úrody i kvalitě plodů,“ vysvětlil Marada.

Hned z jara včelín na kolečkách vyráží do ovocných sadů. „Cestovat se včelami je trochu problém. Musí se převážet přes noc nebo brzy ráno a úl se musí zapečetit, aby z něj nemohly včely vyletět. Důležité je přesunout je co nejrychleji, aby nebyly dlouhým převozem příliš stresovány,“ popsal zkušený včelař s tím, že cesta může trvat maximálně hodinu.

Třeba v Kobylí se umístěním včelínů mezi stromy vrací k dávné tradici. „Kdysi jsme tady měli vlastní včelstvo, ale pak onemocnělo a museli jsme ho vybít. O opýlení se staraly jen divoké včely. Teď se chceme k tradici vrátit, abychom zjistili, jak se to odrazí na úrodě,“ vysvětloval Michal Schovánek z ekologických sadů v Kobylí.

Ekologický a ekonomický význam včel

OpyleníVčelaření je ve vyspělé Evropě jediným nástrojem, jak udržet včelu v přírodě, a tak chránit celý ekosystém před kolapsem. Zimu přečkává celé včelstvo v počtu 10 000 až 15 000 jedinců. Na jaře je díky tomu k dispozici množství výkonných a nenahraditelných opylovačů, zatímco nepočetní jedinci ostatních druhů hmyzu teprve zakládají nové generace. Včelařství jako zemědělský obor má význam při řízeném opylování. Úly umístěné na kočovných vozech se přesunují k zemědělským plodinám v době květu. Včela se vrací k témuž druhu kvetoucí rostliny po celé období kvetení.

Zdroj: Wikipedie


K chovu včel se ale pěstitelé ovoce zatím vrátit nechtějí. „Potřebovali bychom koupit veškeré technické vybavení – úly, vozy a další včelařské pomůcky. Navíc bychom museli najít dostatečně vzdělaného a zkušeného člověka, který by se o ty včely dokázal postarat,“ vysvětloval sadař, proč se jim více vyplatí včelstva na kritickou dobu kvetení stromů pronajmout.

Naplní se černý scénář Alberta Einsteina?

Slavný fyzik Albert Einstein prý jednou řekl, že „pokud by včely zmizely z povrchu země, člověku by zůstaly pouhé čtyři roky života“. I když situace zatím není natolik kritická, že by hrozilo úplné vymizení včelstev, v Česku jejich počet přesto v posledních letech klesá. Může za to i nemoc včelího plodu.

Několik nakažených včelstev už se letos objevilo i na jižní a východní Moravě. Včelí mor se objevil například na Valašsku v Hošťálkové, pracovníci veterinární správy očekávají v nejbližších dnech první výskyty také v Ratiboři, Lidečku nebo na Luhačovicku a Uherskohradišťsku. Vedoucí oddělení ochrany zvířat Krajské veterinární správy Petr Jínek dnes potvrdil, že výskyt této nevyléčitelné choroby bude letos pravděpodobně vyšší než vloni.

Video Situaci komentuje Petr Jínek z Krajské veterinární správy
video

Situaci komentuje Petr Jínek z Krajské veterinární správy

Mor včelího plodu je závažné onemocnění včelích larev, dospělé včely jsou vůči nákaze odolné. Nemoc způsobuje bakterie Paenibacillus larvae larvae, synonymum Bacillus larvae. Mor je důsledkem nedostatečné čistoty v úlu.

Likvidace včelstev napadených morem Při vzniku nákazy Státní veterinární správa ve spolupráci s obecním úřadem nařídí v oblasti prohlídku všech včelstev, zároveň zakáže jejich přesuny. Nakažená včelstva je pak nutné zlikvidovat - musí se spálit celý úl včetně usmrcených včel a dalšího obsahu, veškeré nářadí a pomůcky, které přišly do styku s napadeným včelstvem a jsou z hořlavého materiálu, desinfikovat vše nehořlavé (kovové) a asanovat plochu před včelínem resp. na včelnici.

Zdroj: Wikipedie