Zahrádkáři z Blanska se bojí, že už se nebudou mít kde scházet

Blansko - Dům zahrádkářů v Blansku vznikl jen díky dobrovolné práci místních. Členové Českého svazu zahrádkářů jej vystavěli v 80. letech. Přestože za své peníze nedávno opravili střechu, nyní hrozí, že o své zázemí přijdou. Bezúplatná výpůjčka jim totiž skončí letos v prosinci a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dává zahrádkářům na výběr - buď nemovitost odkoupit, nebo za ni platit tržní nájem. V podobné situaci jsou desítky podobných zájmových spolků.

S výstavbou Domu zahrádkářů v Křížkovského ulici začali Blanenští v roce 1978, hotovo bylo o sedm let později. Město poskytlo pozemky i materiál, veškerou práci ale zahrádkáři obstarali sami v rámci akce „Z“.

Zahrádkářský dům místním nabídl možnost sušit ovoce, vyrábět povidla nebo lisovat mošt. „Na slavnostní otevření přišlo 500 až 600 lidí, hned jsme tady začali pořádat i několikadenní výstavy,“ zavzpomínal na vznik klubovny zahrádkářů Antonín Mysliveček.

Tehdejší zákony umožňovaly, aby stavba po deseti let intenzivního využívání přešla do majetku zahrádkářů. Jenže po roce 1989 se zákony změnily a sdružení budovu získalo jen do bezplatné výpůjčky.

Smlouva mezi zahrádkáři a státem ale vyprší letos v prosinci a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zahrádkářům už dal vědět, že dům mohou buď za více než dva miliony odkoupit, nebo platit roční nájem přes 150 tisíc korun.

Nezisková organizace blanenských zahrádkářů čítá okolo 150 členů a roční příjmy činí jen 30 tisíc korun. Odkup, ani pronájem vlastního domu si proto nemohou dovolit. Před lety z vlastních zdrojů zaplatili opravu střechy za 180 tisíc korun, další desítky tisíc jdou do údržby a vytápění. „Jako nezisková organizace musíme mít vyrovnaný rozpočet, už teď je naše financování vyloženě na hraně,“ posteskl si místopředseda tamních zahrádkářů Rudolf Kunc.

Zákonné výpůjčky skončí 1. ledna desítkám sdružení

Jen v Jihomoravském kraji řeší podobný problém zhruba stovka podobných zájmových spolků. S bezúplatným převodem budov ale počítat nemohou. „Zákon neumožňuje něco prodávat za symbolickou cenu, stát musí vždy prodávat za cenu v místě a čase obvyklou,“ okomentovala ředitelka brněnské pobočky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Lenka Taie Kolaříková.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v celé republice v současnosti eviduje dohromady zhruba 450 podobných případů. Ještě před čtrnácti lety jich bylo víc než pětkrát tolik - zhruba 2 600.

MyslivecZahrádkáři nebo myslivci mají smůlu v tom, že ve spolku pracují hlavně sami pro sebe, nesplňují tak pravidlo o veřejné prospěšnosti, které je nutné pro bezplatný převod nebo nájem.


„Prodlužování zákonné výpůjčky obecně není žádoucí, v principu totiž dovoluje pouze oddalovat standardní řešení právních vztahů k majetku mezi státem a nestátními subjekty. Pro stát znamená v zásadě majetkovou újmu, protože ho připravuje o výnos z tohoto majetku,“ popsala důvod, proč se ministerstvo financí rozhodlo nadále platnost institutu zákonné výpůjčky neprodlužovat, mluvčí Veronika Lukášová.

Zároveň ale dodala, že organizace, které nedisponují dostatečnou hotovostí, mohou požádat o splátkový kalendář. „O konkrétních podmínkách úpravy právních vztahů musí dosavadní vypůjčitelé jednat s tím, kdo majetek spravuje. V těchto případech tedy s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ dodala mluvčí ministerstva financí.

Na uzavření nové smlouvy o prodeji nebo nájmu mají spolky čas do konce roku, pak jejich přednostní právo zanikne a stát jejich klubovny nabídne k prodeji jiným zájemcům.