Brno se před pětadevadesáti lety stalo „Velkým Brnem“

Brno – Před 95 lety se Brno ze dne na den sedmkrát zvětšilo a počet obyvatel se téměř zdvojnásobil. Vše díky zákonu z 16. dubna 1919, který dal vzniknout takzvanému Velkému Brnu. K historickému centru připoutal 21 okolních obcí a města Královo Pole a Husovice.

Málokdo ví, že Brno, jako ho známe dnes, vzniklo teprve před 95 lety. Půl roku po rozpadu Rakouska-Uherska se z Brna stalo druhé největší město nově vzniklé Československé republiky. Takzvanému Velkému Brnu dal vzniknout zákon z 16. dubna 1919.

„Zájmem nové československé vlády bylo umožnit slučování obcí s většími městy tak, aby z měst vznikly větší aglomerace. Druhým důvodem bylo posílit český charakter měst, která do té doby měla výraznou německou menšinu nebo i většinu. V novém Československu byla snaha posunout národnostní otázku směrem k českému etniku,“ vysvětlil historik z Muzea města Brna Pavel Košťál.

Jak se Brno v roce 1919 změnilo
Zdroj: ČT Brno

Z toho důvodu byly k Brnu připojeny hlavně české obce v okolí. Celkem se k historickému centru připojilo 21 okolních obcí a města Královo Pole a Husovice. Velké Brno pohltilo i někdejší Židenice, které se před první světovou válkou chtěly stát samostatným městem. Válka ale řízení o samostatnosti zastavila a po skončení bojů tehdy největší vesnice Rakouska-Uherska s 15 tisíci obyvateli už svoji žádost neobnovila.

V roce 1910 žilo na území o velikosti 1 732 hektarů celkem 125 737 obyvatel, roku 1930 mělo Velké Brno rozlohu 12 376 hektarů a 264 925 obyvatel.


Zbývající obce se k městu přidávaly až do roku 1980, kdy se jako poslední dobrovolně připojil Útěchov. Naopak jediný pokus o odtržení je starý 4 roky a vzešel z v minulosti ryze německých ostrůvků Velkého Brna - Dolních Heršpice a Přízřenic. Místní referendum ale skončilo nezdarem, nepřišlo dost voličů a tak zůstali tamní obyvatelé součástí městské části Brno-jih.

K městu, jež vzniklo v roce 1850 připojením předměstských obcí k historickému jádru, byly v roce 1919 připojeny obce Bohunice, Černovice, Dolní Heršpice, Horní Heršpice, město Husovice, Juliánov, Jundrov, Kamenný Mlýn, Kohoutovice, Komárov, Komín, město Královo Pole, Lískovec, Maloměřice, Medlánky, Obřany, Přízřenice, Řečkovice, Slatina, Tuřany, Vejvanovice (nyní Brněnské Ivanovice), Žabovřesky a Židenice

Zdroj: Wikipedie


Dnes žije v 29 brněnských městských částech téměř 400 tisíc lidí. Dál se město zatím rozšiřovat nechce. Debaty o tom, že by se mohly připojit třeba Modřice nebo Kuřim sice úplně neutichly, urbanisté ani brněnští politici s tím teď ale nepočítají.