„Už ve třiceti mi radili, abych skončil,“ říká Karel Gott

Praha –Je mu pětasedmdesát, posbíral 38 Zlatých a Českých slavíků, na kontě má stovky písniček a jako jeden z mála českých zpěváků uspěl i v cizině. Ve třiceti ho přátelé odrazovali od další pěvecké kariéry, neposlechl a ani v dohledné době nehodlá zpěv pověsit na hřebík. O svůj hlas tak musí Karel Gott stále pečovat, a i když pití syrových vajec podle něj nepomáhá, dvě deci bílého vína denně ho v kondici snad dalších pár let udrží. V Interview ČT24 s Karlem Gottem hovořila Světlana Witowská.

V roce 1990 jste uspořádal rozlučkové megaturné. To mělo obrovský úspěch, takže jste se rozhodl, že budete pokračovat dál. Kdyby vám tehdy někdo řekl, že ještě za 25 let budete organizovat velké turné, budete koncertovat, budete v podstatě na vrcholu slávy, věřil byste mu?
To jde ještě dál do minulosti. Bylo mi teprve třicet let a přátelé mi říkali: přijdou noví kluci a zametou tě, protože přijde nový trend. Přijde zpěvák, který se umí lépe pohybovat nebo bude mít dobré hity, a musíš počítat s tím, že se budeš připravovat na nějaké jiné povolání… V tom roce 1990 tam byla ještě spousta jiných okolností, které mě vedly k tomu rozhodnutí. Přišly různé útoky kritiků doby minulé a ty bylo nejvíc slyšet. První album v té kritické době Když muž se ženou snídá bylo hitem číslo jedna, tak jsem si říkal, je přece jen víc těch, kteří mi fandí a kteří hlavně vědí, jak to všechno bylo.

Několikrát jste ukázal, že umíte brát věci s nadhledem. Je to tak, že ten nadhled přichází s věkem, nebo se s tím člověk narodí?
Myslím, že je to přirozené, já o tom moc nepřemýšlím a umím dobře kočírovat emoce. Samozřejmě úplný nadhled nemám, to já všechno velmi dobře vnímám, zpracuji to a tvářím se tak, abych nebyl nepříjemný: aby mě jeden člověk nerozčílil tak, že se to přenese na ostatní. A hlídám hlavně to, abych byl člověk, který přináší dobré zprávy a dobré písně, které léčí.

Umíte s nadhledem sledovat i politiku?
Politika je velmi zneklidňující. Ale někdy si to přeberu přes síto a řeknu si: není to třeba panika, která má v pozadí nějaký úmysl, aby se na finančních trzích něco událo?

Kdyby přišla vážně myšlená nabídka, bylo by něco, co by vás přesvědčilo, abyste do politiky vstoupil?
Zajímám se o politiku, ale nikdy bych tam jako zpěvák, který takovou dobu zpívá, nešel. Ti, kteří se o mě zajímají a znají moje myšlení, vědí, že by to nebylo dobré, že bych vlastně zpochybnil sám sebe na dvou polích. A jako zpěvák, to bych asi skončil.

Jak se vám líbí Miloš Zeman na Hradě, překvapil vás něčím?
Miloš Zeman mě nepřekvapil. V rozehrání rozhovorů a otázek skutečně bodoval dobře… Prezident Zeman je velice vzdělaný člověk, já ho tak rád poslouchám, jak má rád bonmoty.

Když prezident Zeman jmenoval Rusnokovu vládu, která neměla podporu, bylo to správné?
Kdybych to měl říct velmi krátce, tak asi úplně správné to není. Ale nakonec je pochválil, takže asi ví proč.

Na pódiu jste zažil i krušné chvíle, zpíval jste po autonehodě. Umím si představit, že se s bolavou nohou zpívat dá, ale co když ztratíte hlas?
Tak to opravdu nejde. To nikdo neuzná. Stejně vás pomluví. Budou si říkat: proč zpívá, když už mu to nejde.

Je něco, čemu se kvůli hlasu vyhýbáte? Že jste tak disciplinovaný a nedáte si zmrzlinu?
Vy jste řekla, že je zmrzlina nebezpečná. Ale je přece logické, že ledovat je dobré. Únava hlasového orgánu může způsobit otoky hrtanu a hlasové sliznice. Takže zmrzlina je dobrá, když je problém.

Je pravda, že zpěváci pijí syrová vejce, nebo je to jen výmysl?
Myslím, že je to nějaká starobabičkovská rada. Zkoušel jsem to a nic to nepomohlo. Doporučuji spíše dvě deci bílého vína, to je dokázáno.

V jednom rozhovoru jste řekl, že je velmi těžké poznat, kdy má zpěvák skončit se svou kariérou. Jak se to pozná?
To se pozná na publiku. Vycítím intenzitu potlesku, velmi dobře vnímám, která píseň zabírá u publika, která méně.

Máte v hlavě nějaký plán, co budete dělat, až skončíte?
Budu hodně přemýšlet o tom, čím bych byl platný společnosti a hlavně mé rodině, protože tam je výzva na delší štreku.
                                                                                         (redakčně kráceno)

Život Karla Gotta ve fotografiích