Volby 2014: Rekordní počet kandidujících uskupení i žen, poprvé volí cizinci

Praha Ranní káva, lízátko, hrneček nebo tradičnější leták lákající na konkrétní tvář – politické kampaně čtyři dny před volbami už finišují a kandidáti do zastupitelstev a Senátu se na poslední chvíli snaží získat voliče na svou stranu. Právě jejich rekordní počet, nejvyšší zastoupení kandidujících žen a voliči-cizinci, to jsou novinky, které mohou letos zamíchat kartami ve složení zastupitelstev.

Na ulicích to vypadá jako před každými volbami: Politici v ulicích rozdávají zdarma jablka nebo kávu a reklamní plochy jsou polepené slogany různých politických stran. Nicméně při bližším pohledu nás čekají volby výjimečné – tentokrát kandiduje o třetinu více stran a hnutí než v minulých volbách do zastupitelstev před čtyřmi lety, celkem kolem 160. Dohromady usiluje o hlasy voličů rekordních 234 tisíc kandidátů, kteří bojují o zhruba 70 000 míst. Senátorů se bude volit 27, a to z celkem 47 uskupení.

Kdy jít volit?

Komunální volby

10. října 14–22 hod

 11. října 8–14 hod

Senátní volby

První kolo 

10. října 14–22 hod

11. října 8–14 hod

Druhé kolo

17. a 18. října


V hlavním městě bojuje o křesla do zastupitelstva kolem dvaceti uskupení, která ještě ve volbách v roce 2010 zájem o místa neměla nebo vůbec neexistovala. Celkem voliči na kandidátkách najdou 31 stran a hnutí. Počet kandidátů (1 800) několikanásobně převyšuje počet zastupitelských míst a tolik politiků toužících být primátorem Praha ještě nezažila.

Naopak ve dvanácti obcích v republice se kvůli malému zájmu ani řádné komunální volby konat nebudou. Nepřihlásil se v nich dostatečný počet kandidátů, nebo dokonce kandidátní listinu vůbec neodevzdaly. V jiných městech pak sice volit budou, ale počet kandidátů se už nyní rovná počtu možných zvolených. Přesně takto nalinkované volby mají například v severočeských Želkovicích – místní sice k volbě jít můžou, ale složení zastupitelstva je předem dané a voliči ho tak svým hlasem už ovlivnit nemohou.

Komunální volby jsou u nás tradičně ty s největší volební účastí. K těm minulým přišla téměř polovina všech voličů. Proto se k nim také přiřazují volby senátní, které tolik populární nejsou. V roce 2010 sice přišlo k prvnímu kolu volby do Senátu téměř 45 procent, ale bylo to dáno právě tímto spojením, protože v druhém kole hlasovalo už jenom 25 procent. 

Náklady na organizaci dosáhnou bezmála půl miliardy korun. Další stamiliony pak stát vyplatí jako příspěvky jednotlivým subjektům.  

Volební účast v komunálních a senátních volbách
Zdroj: ČT24 / ČSÚ

Podle předvolebního výzkumu agentury Median pro Českou televizi šance politicků ve třech největších městěch vypadají následovně: O Prahu se podle zveřejněných čísel nejspíš svede souboj mezi TOP 09 a ANO. Babišovi lidé naopak vedou tabulky v Brně, kde je v závěsu následuje ČSSD. V Ostravě jsou na špičce volebního potenciálu také ANO a sociální demokracie, tentokrát ale v opačném pořadí. V malých obcích a zejména v městských obvodech tradičně v komunálních volbách vyhrávají nezávislí kandidáti. 

O hlasy občanů se budou ucházet například i lidé, kteří jako své povolání uvedli aktivní zahrádkář, buddhista a propagátor veganství nebo chovatel ptakopysků. 

Kroužkovat, nebo křížkovat?

Jakmile volič za plentou vytáhne hlasovací lístek, může svou volbu označit jedním z těchto způsobů:

  • Označit křížkem pouze jednu volební stranu – tím je dán hlas kandidátům té dané strany podle jejich pořadí.
  • Označit křížkem přímo jednotlivé kandidáty z různých stran, ale nejvýše tolik kadidátů, kolik má být členů zastupitelstva zvoleno. 
  • A kombinace – označit křížkem jednu stranu, ale také kadidáty z libovolných volebních stran. Z označené volební strany je dán hlas podle pořadí na hlasovacím lístku pouze tolika kandidátům, kolik zbývá do počtu volených členů zastupitelstva. 
Nakonec je důležité vložit lístek do šedé úřední obálky a posléze vhodit do urny. 

U volby senátora se pouze vybere jeden kandidát, jeho hlasovací lístek se vloží do obálky a ta se vhodí do urny. 

Městské úřady počítají s tím, že těsně před volbami, ale i během nich, přijde řada lidí na to, že občanský průkaz ztratili nebo ho mají prošlý. Proto existují takzvané rychloobčanky, které platí pouze jeden měsíc. Úřady jsou připravené je vydávat i v průběhu voleb. Pokud nemůžete dojet do místa, kde jste zaregistrováni jako voliči, můžete si nechat do středy vyhotovit takzvaný voličský průkaz. Ale to platí pouze pro senátní volby, u těch komunálních takto volit nemůžete. 

Nejčastěji se letos ve volební kampani objevují hesla o zlepšení dopravy, o zeleni ve městech, ale také o tom, jak se radnice vypořádá s prostitucí, narkomany nebo bezdomovci. 

Video Události: Volební týden začal
video

Události: Volební týden začal

Letošní komunální volby jsou přelomové rovněž v počtu kandidujících žen. Jak uvedla organizace Fórum 50 %, je jich téměř třetina a oproti první komunálním volbám v roce 1994 se jejich podíl zvýšil o polovinu. Úplně opačnou cestou se vydal Senát. Počet nominovaných žen klesl oproti minulým volbám z 18 na 15 procent.

Nově mohou do volebního výsledku zasáhnout také cizinci. Krajský soud v Brně v září rozhodl, že občané z jiných zemí EU, kteří u nás mají přechodný pobyt, smějí svým hlasem ovlivnit složení městské rady. Dříve mohli volit pouze cizinci z Evropské unie s trvalým pobytem u nás.

Co víte o volbách 2014 si vyzkoušejte zde: 

Někteří kandidáti zemřeli

Volebními výsledky mohou zcela nečekaně zahýbat úmrtí některých kandidátů. Vypořádat se s tím musí například obce v Karlovarském či Královéhradeckém kraji. Strany už nedokáží takto na poslední chvíli zareagovat a jasné není ani, jak by rozhodly soudy, které v podobných případech došly k protichůdným výsledkům. Naposledy v Brně nařídil soud, aby hlasy pro zemřelého získali jeho spolustraníci. Předchozí soud v Ostravě měl názor zcela opačný. 

Volby jsou jedním z hlavních témat zpravodajství České televize. Veškeré informace kolem podzimních voleb můžete sledovat zde. ČT24 ve středu ve 20 hodin odvysílá debatu z Prahy, kde se utkají kandidáti na post primátora.