Autor „slušovického zázraku“ mlčel a vyhrál

Praha – Bývalý šéf JZD Slušovice František Čuba se vrací. Hvězda posledních let socialistického hospodářství, která v rámci přidružené výroby dokázala dostat na trh československé počítače či Pepsi v plastových lahvích, usedne v Senátu za Stranu práv občanů. „Prohrála jsem s penězi bůhví odkud, s marketingovou kampaní, s virtuální legendou a s takovým vzpomínkovým optimismem,“ řekla v rozhovoru pro ČT jeho protikandidátka místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková. Ta také připomněla, že Čuba získal u voličů i díky podpoře prezidenta Zemana.

V posledním týdnu přitom byla na veřejnosti výraznější právě Gajdůšková, Čuba dokonce jako jediný z kandidátů neměl zájem o účast v televizním duelu na ČT24. „To byla, klobouk dolů, velmi dobře vedená marketingová kampaň, musíme se učit v sociální demokracii,“ dodala  Gajdůšková. V prvním kole byl mezi oběma kandidáty na senátorské křeslo rozdíl 93 hlasů, tentokrát to bylo 1778 hlasů. Čuba vyhrál přesto, že není nejmladší. Až mu bude končit jeho senátorský mandát, bude mu 84 let, ale už nyní je senátorem nejstarším v den svého zvolení.

Čuba hlasoval pro Zemana, ten za ním přijel na dostihy

Proti Františkovi Čubovi se podle Gajdůškové nedalo vlastně ani bojovat, nešel do jediného přímého setkání, a ani na akcích SPO nebyl prý příliš vidět. Významnou roli nejspíš sehrála i podpora prezidenta Miloše Zemana, který Čubovi loni udělil státní vyznamenání v podobě Medaile Za zásluhy v oblasti hospodářské. A necelý měsíc před volbami se prezident zastavil právě na Zlínsku, kde Čuba kandidoval. Oba spolu dokonce začátkem října zavítali na slušovické dostihové závodiště, kde se konal Dostihový den Františka Čuby v rámci předvolební kampaně.

Prezident Miloš Zeman a František Čuba na dostizích ve Slušovicích
Zdroj: ČTK
Autor: Dalibor Glück

Někdejší šéf slušovického družstva volil Zemana v premiérové přímé volbě českého prezidenta. „Za normálních podmínek může být prezidentem kdokoliv, když všechno funguje normálně. Jestliže ale začínají být problémy, tak se musí volit ten, kdo na to má. A Miloš Zeman na to má,“ řekl Čuba při volbě.

Čuba: Nešlo o zázrak, využili jsme jen šanci

Současný radní Zlínského kraje a poradce prezidenta Zemana pro zemědělství se proslavil jako autor „slušovického zázraku“. Sám Čuba ale tvrdí, že o žádný zázrak nešlo: „Třeba mi to nevěříte, ale šlo o to převést myšlenku na výrobek. Tu šanci měl každý. My ji využili,“ nechal se slyšet v exkluzivním rozhovoru, který poskytl iDnes v roce 2010 po letech mlčení.

Z průměrného slušovického družstva vybudoval agrokombinát se sedmimiliardovým obratem. JZD, které Čuba řídil od roku 1963, bylo označováno za nejdynamičtější podnik tehdejšího Československa. Čuba ale nestál jen za úspěchem průměrného družstva. Na okraji obce vyrostlo moderní dostihové závodiště, zájemci mohli navštívit restauraci v útrobách dopravního letadla a v obchodech se daly koupit věci, které jinde nebyly, jako například Pepsi v plastových lahvích, bramborové lupínky či tropické ovoce. Na výlety sem jezdily celé kolektivy z továren i zahraniční prominenti a kvůli plánované návštěvě Michaila Gorbačova postavil mezi Zlínem a Slušovicemi dokonce čtyřproudovou silnici.

František Čuba s představitelem Komunistické strany Sovětského svazu Jegorem Kuzmičem Ligačovem v březnu 1989
Zdroj: ČTK
Autor: Igor Zehl

V zemědělském družstvu, jehož předsedou se stal v sedmadvaceti letech, vytvořil samostatné skupiny, které mezi sebou obchodovaly, část zisku odvedly na účet družstva a zbytek si jejich členové ponechali. „Náš řidič třeba dostal nákladní auto do socialistické péče, což byl skrytý název pro podnikání. Úkoly mu stanovil dispečink, a když udělal práci za tisíc korun, ještě ten den mohl přijít do naší vnitropodnikové banky, kam mu přišla tato částka. On z ní zaplatil pohonné hmoty, náhradní díly či pneumatiky a odvod podniku a zbytek si mohl vyzvednout,“ vysvětloval v roce 2010 Čuba.

„Temné slušovické žilky“, tak hovořil v roce 1990 Havel

V síti slušovických obchodů také mohli zaměstnanci platit kartou. Družstevní agrokombinát (DAK) Slušovice, který v 80. letech zaměstnával na 7000 lidí, se stále více zaměřoval na přidruženou výrobu – mimo jiné výrobu zemědělských strojů, stavební výrobu, výrobu výpočetní techniky či od roku 1987 ve spolupráci s rakouskou firmou výrobu plastových obalů. „Při výrobě počítačů se používaly komponenty, na které bylo u nás embargo. Čuba je přesto dokázal ze zahraničí dovézt,“ vzpomněl bývalý zaměstnanec družstva a porevoluční politik Stanislav Devátý. Toho mohl Čuba zaměstnat jen díky svým kontaktům. Přátelil se například s předsedou vlády Lubomírem Štrougalem a nad družstvem držel ochrannou ruku i generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš.

Po roce 1989 se družstvo ocitlo pod silným politickým tlakem. O „temných slušovických žilkách“ hovořil v projevu v srpnu 1990 i tehdejší prezident Václav Havel, vzápětí poté Čuba rezignoval. Následovalo živelné štěpení družstva na čtyřicítku menších firem, v nichž často figurovali členové vedení bývalého agrokombinátu. Žádná z nich ale věhlasu „slušovického zázraku“ nedosáhla.

V 90. letech se Čuba pokoušel podnikat v nových podmínkách. V souvislosti s rozpadem DAK Slušovice, ale i se svým pozdějším podnikáním, byl předmětem soudních šetření, nikdy však nebyl pravomocně odsouzen. Například v červnu 2000 ho Okresní soud ve Zlíně zprostil obžaloby z neoprávněného podnikání, jehož se dle obžaloby dopustil se dvěma spolupracovníky tím, že bez souhlasu Státní banky československé umožnil v roce 1990 v podnikové bance DAK soukromá konta i klientům mimo družstvo.

Video Gajdůšková: S Čubou nešlo bojovat
video

Gajdůšková: S Čubou nešlo bojovat

  • Od vysoké školy byl členem KSČ, v roce 1993 vstoupil do ČSSD a od roku 2010 je členem Strany práv občanů, za niž dvakrát neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny. Jako absolvent ekonomické fakulty Vysoké školy zemědělské se zemědělství věnoval již od roku 1955. Do čela slušovického JZD se dostal v roce 1963. Družstevní agrokombinát Slušovice se pod jeho správou stal v 80. letech výkladní skříní socialistického zemědělství, přitom ale fungoval spíše na tržních principech.