„Rusko si rozdělení Ukrajiny nepřeje,“ říká Jan Petránek

Výsledky ukrajinských voleb naznačují úspěch proevropských stran a debakl radikálních jak pravicových, tak levicových politických uskupení. Na východě Ukrajiny ale separatisté vyhlásili na neděli 2. listopadu své vlastní volby. O směřování Ukrajiny po volbách hovořila v Interview ČT24 z 27. října s komentátorem Janem Petránkem Světlana Witowská.

O co se hrálo v těchto parlamentních volbách na Ukrajině?
Ze všech názorů, které se teď hrnou o Ukrajině a na Ukrajinu, mě nejvíc dojal anglický The Economist, který je k ruské politice málo milosrdný a velice realistický. Napsal: „Ukrajinští poslanci jsou prodlouženou rukou obchodních zájmů oligarchů, a proto se dá říct, že se nic nezmění. Tito poslanci se dají kupovat a prodávat jako zboží.“ Je to tvrdé, ale velice pečlivě promyšlené.
Dnes je jasné, že skoro propadla Julie Tymošenková, které už na druhém Majdanu dávali nápis „Děkujeme, ale už koukej táhnout“. A také se ukazuje, že všichni ti oligarchové psali na partajní kandidátky toho, koho potřebují. Takže podle posledních výsledků tam bude 120 poslanců, které bude mít pod rukou prezident, a asi 80 poslanců, které bude mít Jaceňuk. Konečný výsledek voleb se ale potvrdí až 12. listopadu. Lze ale říct, že propadli komunisté na krajním levém křídle a ti nejzuřivější na pravém křídle. Přesto se nedomnívám, že tato sestava nového parlamentu bude Ukrajincům příliš užitečná.

Publicista Jiří Just hned po volbách napsal: „Ukrajinský parlament je od devadesátých let minulého století místem, kde se scházejí delegáti vlivných oligarchů. Jejich prostřednictvím poté prosazují vlastní zájmy a fakticky kontrolují celou zem. Nejde o politickou revoluci, změnilo se pouze rozložení sil.“ To byste podepsal?
Až na to, že změna rozložení politických sil není zas tak velká.

Překvapily vás výsledky? Komentátoři říkají, že tak velký zisk premiéra Jaceňuka nečekali. Nečekal jste ho ani vy?
Byl jsem přesvědčen, že Jaceňuk vyhraje, protože všichni věděli, že by ho Porošenko hrozně rád vyměnil za jeho prvního náměstka Grojsmana. Ovšem Jaceňuk a Porošenko spolu mohli soutěžit jako na dostizích, pouze pokud šlo o soupisky politických stran. To hlavní, v čem si byl Porošenko jist, byly takzvané senátorské volby v parlamentu. To znamená tam, kde kandiduje vždy jenom jeden – jednomandátní okruhy. A to si Porošenko uměl velice chytře zajistit. A myslím, že jestli mu tam mnozí oligarchové nešli přímo na ruku, tak s ním v každém případě byli dohodnuti. A na to Jaceňuk neměl.

Jaký teď bude kurz Ukrajiny? Kterým směrem se bude ubírat?
Myslím, že bude zoufale tlačit na to, aby byla možná nějaká dohoda v Minsku, dohoda s Ruskem. Tam, myslím, dělá co může Angela Merkelová, protože ona je šéfem Evropské unie, ať už je nová komise, nebo ne. Telefonuje si dost často s Putinem. A oni se musí dohodnout co dál. Nezapomeňte, že Ukrajina je ekonomicky v tak strašné situaci, že tam může být veliká bída a velký hlad. Byl bych proto hrozně rád, kdyby teď začala pragmatická jednání, jinak budeme nad Ukrajinou plakat.

Jsou Ukrajinci připraveni na to, co je čeká? Že budou muset možná hodně slevit ze svých nároků? Že je čeká možná těžká zima, že je čekají nepříjemné reformy?
Mám z Ukrajiny velice dobré zprávy. Moji nejbližší přátelé jsou takříkajíc jednou nohou stále na Ukrajině. Také jsem teď strávil skoro rok v nemocnici a tam je většina těch pomocnic z Ukrajiny. Když s těmito lidmi mluvíte a dozvídáte se to od nich takto konkrétně, vidíte, že je to naprostá nejistota. A ta se týká i západní části Ukrajiny. Třeba na Zakarpatské Ukrajině, což je trošku naše srdeční záležitost, je šest mandátů a čtyři z nich vyhrála rodina Balogových, která si tam takříkajíc dělá, co chce.
Když se ptáte na reformy, tak ty jsou zatím naprosto nedomyšlené. Ukrajina je trh pro 45 milionů lidí, kteří nemají čím platit. Jejich průmysl není ve světě, v západní Evropě, u nás konkurenceschopný a s Východem je to omezené. A také bych rád připomněl, že než se rozpadl Sovětský svaz, třetina nejdůležitějších podniků v Sovětském svazu a ve všech ostatních svazových republikách měla za ředitele Ukrajince. To ukrajinsko-ruské ekonomické pouto bylo tak obrovsky silné, že poškodilo jak Rusko, tak Ukrajinu.
Je nešťastné, že najednou bylo možné ty separatisty rozstřílet. Vezměte si takového Igora Strelkova, hlavní vojenskou a ideovou osobu takzvaných separatistů. Strelkov opovrhuje Porošenkem a opovrhuje Putinem. To jsou lidé, kteří si říkají, jsme tady doma a chceme si to zařídit po svém. A Putina nenávidí za to, že tam nevtrhl s armádou. Jenže to je 25 milionů lidí a Rusko, které se zoufale zvedá z vlastních problémů, by je muselo živit. A na to nemá.

Když jsou Ukrajinci připraveni na reformy, proč přišlo k volebním urnám asi jen 52 % voličů? Není to málo na to, v jaké situaci Ukrajina je?
Je to osmý parlament v ukrajinské novodobé historii a je to nejmenší počet lidí, kteří přišli k volbám.

Čím to je?
Oni naprosto nevěří těm nahoře. Jsou tam strašné výroky. Dosavadní poslankyně Iryna Farion si dovolila na schůzi strany Svoboda říci: „Narodili jsme se pro to, abychom vyvraždili Rusy.“ A guvernér Oděsy řekl, že si její názor poslechl se zájmem. To mně šel mráz po zádech. Jsou to všechny ty hříchy z dob Sovětského svazu, ty, které spáchali zločinci jako Lenin a Stalin. Když se podíváte, jak se dělala mapa sovětské části Evropy, bylo to velice svévolné.

Když říkáte, že těch lidí vlastně bylo málo, překvapilo vás to? Čekal jste, že jich přijde víc?
Čekal jsem, že to bude kolem 50 %, ale trochu jsem se toho bál. Pro mě je to totiž důkaz nedůvěry lidí, že má cenu přijít k volbám.

Bude duo Porošenko–Jaceňuk dost silné na to, aby zavedlo potřebné reformy a Ukrajinu dovedlo do západní Evropy?
Na reformu nemají. Co to je reforma? Reforma znamená zformování ekonomiky a politiky novým způsobem.

Co se tedy bude dít na Ukrajině teď po volbách?
Bude to nesmírně obtížné. Evropská unie především Washingtonem tlačená do protiruské pozice je na tom tak, že si říká, co budeme dělat, dáme jim tam něco, když Porošenko tu střelbu nezastavil, i když tam mělo být příměří? Ještě Valerij Heletej, již odstoupený ministr obrany řekl, že ti, kteří stříleli na Doněck, nebyli jeho lidé. Tedy že tam byly ozbrojené útvary, které nebyly pod kontrolou Kyjeva. Stejně jako mnozí na straně těch, kteří se bránili, nebyli pod kontrolou Moskvy. To se u nás zapomínalo říkat, přitom jste to našla v The Wall Street Journal, v The Chicago Tribune, v The Boston Globe. A The American Interest, měsíčník, který o tom mnohokrát psal, rozhazuje rukama a říká, co se dá dělat? Ukrajina se tak dostává do velice kritické historické situace. V mnohém jí můžeme pomoci, ale měli bychom velice tlačit na to, aby to nebyla konfrontace silou. Jenom jednáním se dá zastavit propad situace, který tam je.

Co se bude dít na východě Ukrajiny? V oblastech, které ovládají separatisté, lidé nevolili. Volby tam budou až 2. listopadu. Je to tak, že už ukrajinské vedení rezignovalo a smířilo se s tím, že o tu část země přišlo?
Vojensky, silově to Kyjev nedostane. A Rusko by hrozně rádo, aby se Ukrajina nečlenila. Už kvůli tomu se Ukrajina musí, i před světem, vzpamatovat sama.

Co budou volby na východě země znamenat pro budoucnost země? Separatisté si zvolí nějaké svoje vedení a pak se z Ukrajiny úplně vyčlení? Bude tam fungovat jejich místní vláda, místní parlament?
Oni jsou ochotni přes minské jednání k něčemu dospět. Jsou svým způsobem trnem v Putinově patě a spoustou trnů v Porošenkově patě. Myslím si, že tady Evropská unie velice promeškala to, aby si dupla a řekla, jednejte. Jak máte dát Kyjevu miliardy eur, když Porošenko řekl, že to, co se rozstřílelo v Doněcku a v Luhansku, je škoda za osm miliard?

Jak reálná je podle vás hrozba, že se Ukrajina rozpadne? Před chvílí jste řekl, že na tom nemá zájem ani Rusko. Zůstane Ukrajina celistvá tak, jak je teď?
To bych musel mít nesmírně moudrou křišťálovou kouli. Myslím si, že Kyjev stojí o celistvou Ukrajinu. A Moskva nemá na jejím rozpadu momentálně zájem. Všechno to začalo samozřejmě Krymem. Letos je to 160 let, kdy Anglie a Francie dobývala Krym a kdy to car pro svoji hloupost prohrál. Krym byl vždycky ruský, ať si říká, kdo chce, co chce, Petr I. na tom postavil svou pozici.

Jak to podle s Krymem dopadne? Uzná západní Evropa anexi Krymu? Bude pro západní státy legitimní součást Ruska?
Ne, zatím se bude velice vzpouzet a nebude to chtít uznat.

A bude muset?
Víte, kdy začalo celé to martyrium? Začalo to v únoru, kdy z Kremlu bylo slyšet, že si na Krymu (a Rusko nemá špatnou špionáž) americká CIA a rozvědná služba buduje vlastní zájmy, až bude Krym hotový pro to, aby se dostal vyloženě pod americkou správu. V okamžiku, kdy v únoru na Majdanu začal převrat, musel se Putin vzbudit, podle mě zpocený, a zcela jasně říct, že to znamená, že zítra bude vlát vlajka NATO nad Sevastopolem, a to nedopustíme, protože v tom okamžiku by bylo Rusko mocností třetí třídy a to je nemyslitelné.

Do jaké míry jsou ukrajinští politici ovlivnění nacionalismem?
Myslím, že dost. Když se podíváte na nevraživost mezi Polskem a Ukrajinou, je jenom o málo menší než polsko-ruská animozita.

Prezident Miloš Zeman letos v srpnu řekl: „Prezident Porošenko projevil snahu konflikt urovnat mírovým způsobem, ale nelze zakrývat, že je pod určitým tlakem extremistických sil, tedy pod tlakem Majdanu, který zdaleka není jenom shlukem demokratických demonstrantů, ale i rejdištěm banderovských sil, což mimo jiné dokazuje i velký Banderův portrét právě na Majdanu.“ Měl prezident Zeman pravdu?
Ano, v lecčems se s ním rozcházím, ale tohle říká upřímně.

Pokud bude Jaceňuk i dál premiérem, jak podle vás bude vypadat dialog s Moskvou? Sám totiž říkáte, že to je jediná možnost, jak situaci na Ukrajině nějak vyřešit. Bude vůbec možné, aby se premiér Jaceňuk nějak dohodl se svým ruským protějškem?
Nastává teď šest velice těžkých týdnů na to, aby si ti, kteří přicházejí na Ukrajině k moci, vyjasnili své pozice. Nemusí to být příliš plodná doba. Ovšem pokud se ukáže, že Porošenko má sílu těch 120 poslanců proti 80 poslancům, mohl by začít vyjednávat o tom, co udělat pro vztah mezi čtveřicí Brusel – Kyjev – separatisté – Moskva.

Premiér Bohuslav Sobotka okomentoval výsledek ukrajinských voleb tak, že jde o jasný signál Rusku, aby s budoucí novou vládou v Kyjevě usedlo za jednací stůl s cílem řešit problémy mezi oběma zeměmi výlučně nenásilnou diplomatickou cestou. Začnou tato jednání?
Mrzí mě, že se stanovil jako bod pro jednání Minsk. Všichni víme, jak se ještě pořád díváme na prezidenta Běloruska. Čili teď by bylo chytré, kdyby se třeba Bratislava nebo Praha nabídly, že by se mělo jednat tam. Bylo by to možná moudřejší.

Myslíte, že se to stane?
Ne. Ale navrhl bych ještě lepší místo, Helsinky.

(redakčně kráceno)