Hrozba pro média? Setrvání na jednom druhu, tvrdí šéf BBC Global News

Praha – Noviny pouze v tištěné podobě? Televize či rozhlas bez „druhého“ mobilního či on-line života? Podobný plán se na budoucím mediálním trhu už neuchytí, komentuje šéf globální sekce BBC Jim Egan, jeden z předních hostů pražské konference NewsXchange. V rozhovoru pro portál ČT24 hovořil například o tom, jak důležité je pro samotná média vnímat zodpovědnost kvůli jejich vlivu. BBC jako etalon kvalitní žurnalistiky se nicméně dočkal také kritiky za neobjektivitu - a to přímo od svého bývalého zaměstnance.

Video Šéf BBC Global News: Vliv médií na lidi je výsada i břemeno
video

Šéf BBC Global News: Vliv médií na lidi je výsada i břemeno

Šéf BBC Global News: Vliv médií na lidi je výsada i břemeno

Mohou veřejnoprávní média komerčnímu trhu nějak prospět; jak je nejlépe financovat a lze se na jejich hodnoty stále spoléhat… Stovky zástupců médií z celého světa ve středu vyslechly debatu o charakteru i budoucnosti veřejnoprávních médií. V té Egan zdůraznil hlavně společenskou roli BBC, ale i její prospěch pro britský mediální trh. „Ve světě, který přemýšlí z pohledu trhu a připouští partnerství mezi veřejnými a komerčními médii, se vše vrací ke starým hodnotám. Veřejná služba znamená činit dobrou věc populární – a populární věc dobrou,“ zmínil Egan, který šéfuje síti mezinárodních kanálů BBC, vysílající po celém světě.

Ačkoliv právě divize BBC Global News funguje na komerčních základech (je hrazena z předplatného a výnosů z reklamy), řadí se její šéf mezi zastánce koncesionářských poplatků. „Jsou dva důvody: jedním z nich je všestrannost a celistvost, tedy že nikdo není vyčleňován a přispívají všichni. Na to navazuje společenská role médií. Pokud v Británii věříme, že vysílatel má skutečně přinášet veřejnou hodnotu všem, pak jde výběrové předplatné proti tomuto principu,“ dodal během diskuze v hlavním sále Žofínského paláce.

Svůj vlastní pohled na důvěru ve veřejnoprávní BBC však přinesl nezávislý novinář a spisovatel Robin Aitken. Čtvrtstoletí pracoval pro britského vysílatele – až do doby, než začal pochybovat o objektivitě své instituce. Z BBC odešel, protože je přesvědčen o její politické zaujatosti. „V každé instituci funguje něco jako kolektivní kultura a myšlení. Já jsem duchem spíše umírněně pravicový. Většina mých nadřízených ale byla nalevo,“ tvrdí Aitken.

Údajná neobjektivita je podle něj důsledkem samotného vzniku BBC. O začátek, tehdy ještě soukromé společnosti, se ve 20. letech minulého století zasadili tehdy dominující politici z řad levice. „Právě oni pochopili potenciál celonárodního média. Dnešní BBC je dítětem tohoto projektu. Jak říkám, ve velkých institucích přetrvává určité kolektivní smýšlení a kultura, která je k jinému pohledu odmítavá,“ tvrdí novinář.

„Zjistil jsem, že jako reportér jsem některé reportáže mohl odvysílat, zatímco jiné jsem prosazoval jen s velikými problémy, protože je nikdo nechtěl slyšet. Ten důvod, proč o nich nechtěli mí kolegové slyšet, bylo, že prostě nezapadly do kolektivního politického rámce a politické kultury BBC. Například otázka imigrace se v BBC objevuje velmi málo. BBC věří, že když budeme mít ústa zavřená, ten problem se vypaří, ale tak tomu samozřejmě není.“


S Aitkinovým názorem ale polemizoval profesor žurnalistiky z Univerzity v Cardiffu Richard Sambrook. Levicovost ve vysílání BBC prý nijak výrazně nepozoruje. „Navíc myslím, že je tady mnohem důležitější téma. Kolem žurnalistiky se točí mnoho pověr, marketing, PR, propagandy i lobbování. Na čem skutečně záleží, je seriózní zdroj informací a transparentní zpravodajství, kterému mohou lidé věřit,“ dodal Sambrook.

Panelem s česko-britskou účastí vyvrcholil první den konference, kde média z celého světa hledají nápady a vzájemnou inspiraci. Nadčasovým pohledem přispěl k diskuzi teolog a sociolog Tomáš Halík. Důvěryhodnost médií prý leží mimo jiné na tom, že si v nich společnost promítá nové náboženství. „Díky médiím si interpretujeme svět, osvojujeme si symboly i velké příběhy. Ovlivňují to, jak přemýšlíme o politice i kultuře. Nejsou jen zrcadlem událostí, ale interpretují je. Řada lidí má navíc média za arbitra pravdy,“ dodal Halík.

NewsXchangeNa konferenci NewsXchange, konané souběžně s podobnou akcí  pod žáštitou Evropské vysílací unie (EBU) přijelo do Prahy přes 500 zástupců médií z šedesáti zemí, aby diskutovali o žurnalismu a budoucnosti médií veřejné služby. Jako řečníci vystoupili zástupci evropských televizí, mediálních organizací a osobnosti veřejného života. Hostitelem akce, na níž zavítalo přes dvě stě různých organizací, je Česká televize.