Mlčící většina se přestává bát

První dny média stále jela v duchu stranické linie. Buď mlčela úplně, nebo přinášela oficiální stanoviska moci. Například úvodník Rudého práva z 18. listopadu 1989 připomíná listopad jako měsíc československo-sovětského přátelství. A večerní policejní akce na Národní třídě? Pouhé ověřování totožnosti účastníků demonstrace - toť oficiální ranní tisk. Mezi lidmi ale už koluje jiná informace: Na Národní třídě zemřel mladý student. Je to pravda? Odpovídá ČST v zpravodajské relaci z neděle 19. listopadu.

Zpráva o údajně mrtvém studentovi Martinu Šmídovi, kterou mezi lidi dostala Svobodná Evropa, se mezi divadelníky rozšířila už v pátek večer. Informaci si vymyslela Drahomíra Dražská a Petr Uhl, který ji poslal do světa, kvůli tomu prožil revoluční týden v policejní cele. Tehdejší střední generace, která trávila víkend vesměs mimo politické dění, se ale začala probouzet. „Děti nám teda mlátit a zabíjet nebudou,“ zaznívalo v mnohých rodinách, kde do té doby vládla lhostejnost. Sice lež, ale nejspíš díky ní se většina rezignovaného národa probrala…

Strach stále vítězil

V sobotu 18. listopadu se dějiny psaly vlastně především v divadlech. Herci oznámili vstup do protestní stávky a večer se tak nehrálo, ale diskutovalo. Lidé pak odcházeli domů, a místo aby rozebírali umělecké zážitky, měli brouka v hlavě. Co bude jako teď? Co mám dělat, je pořád lepší mlčet? Ještě stále měli strach…

A nebylo se čemu divit. Československá televize vysílala zpravodajství v duchu budování socialistického zřízení: „V průběhu akce na Albertově došlo k pokusům učinit z ní vystoupení proti socialistickému zřízení, proti KSČ a vládě… To se projevilo v dalším vývoji. Došlo k narušení klidu a veřejného pořádku zejména na Národní třídě a Na Perštýně. Pořádkové síly vyzývaly více než 50 minut k rozchodu a vyklizení prostoru … Část lidí se rozešla a zbytek pokračoval v demonstraci a stupňoval agresivní chování. Pořádkové jednotky zakročily…“

Podívejte se, jak ČST informovala o studentské akci na Albertově:

Mrtvý student: pravda, nebo lež? ČST přináší svědectví

V neděli 19. listopadu se televize chytla právě spekulací kolem úmrtí studenta. Lidé tak v televizním zpravodajství sledovali poslední snahu komunistů o udržení se u moci. Zatímco po Praze se množila místa, kde lidé zapalovali svíčky, diskutovali o brutalitě na Národní třídě a objevovaly se nápisy: Opletal, Palach a Šmíd, televizní zpravodajství fámu o smrti studenta Martina Šmída vyvrátilo. S kamerou vyrazili za oběma studenty z MFF UK: oba byli živí a zdraví.

Naštvané lidi, kteří už asi komunisté nezastaví. A tak není divu, že už v neděli 19. listopadu začaly pomalu pukat ledy – poprvé se objevily záběry z centra Prahy, kde lidé zapalují svíčky, a televize připouští, že lidé projevují nespokojenost s politikou KSČ… Právě v té době v Činoherním klubu vznikalo Občanské fórum: „Dobrý večer, já tady zatím stojím jako takovej kůl v plotě!“ pronesl Alexandr Vondra, tehdy mladík ve velkých kostěných brýlích.

  • Jen Miloš Jakeš stále trval na svém: „Na ÚV KSČ dochází v těchto dnech množství telegramů, v nichž kolektivy i jednotlivci požadují zabezpečení pořádku a klidu, podmínek pro tvořivou práci a spokojený život. Přestavba přirozeně přináší rozdílnost názorů, je tu však hranice, kterou bychom neměli překračovat,“ zaznělo ve večerním vydání Aktualit ČT.

Co přesně zaznělo v nedělním televizním zpravodajství 19. listopadu 1989

Video Televizní noviny 19. listopadu 1989
video

Televizní noviny 19. listopadu 1989

Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24, kde kromě článků připomínajících přelomové události najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.