„Jsme konzistentně nekonzistentní,“ říká Tomáš Sedláček

Několik desítek akademiků a studentů se v otevřeném dopise ohradilo proti postoji rektora Univerzity Karlovy Tomáši Zimovi. Ten odsoudil protesty ze 17. listopadu proti prezidentovi Milošovi Zemanovi a řekl, že účastníci protestů pošlapali památku tohoto významného dne. Jedním ze signatářů otevřeného dopisu adresovaného rektorovi byl i ekonom a vysokoškolský učitel Tomáš Sedláček. Nejen o Milošovi Zemanovi, reakci akademické obce, ale také směřování české ekonomiky či nesmyslnosti ekonomických prognóz s ním v Interview ČT24 z 25. listopadu hovořila Světlana Witowská.

Rektor Zima v odpovědi na váš otevřený dopis odpověděl: „Omlouvám se všem, kteří byli slušní a slušně demonstrovali. Ale házení vajec nebo nějaké násilí podporovat nebudu.“ Přijali autoři dopisu tu jeho odpověď? Je to pro vás dostatečná omluva a reflexe, kterou jste požadovali?
Pro mě osobně naprosto. To neměl být žádný osobní střet. Naopak, každý v životě řekne něco špatně, stává se to koneckonců i našemu prezidentovi. A když člověk přešlápne, tak se omluví. Kdybych to udělal já, také se omluvím. Mně stačí to rozlišení, že to bylo v kontextu, že ty sprosťárny nezačaly od agresivního davu. Ten dav dal velice jasně najevo, že protestuje proti politické filozofii Miloše Zemana. Nikdo nechtěl vypískat ostatní prezidenty, organizátora a už vůbec ne rektora Karlovy Univerzity. Ten dav se asi chová podle transcendentní logiky.

Pro vás osobně to na Albertově byla přípustná forma projevu nesouhlasu s filozofií prezidenta Miloše Zemana?
Pískání ano, házení vajec nikoliv. Já jsem to už glosoval v rámci nějakého humoru, že pan prezident sice neví, co to znamená pussy, ale už konečně ví, co to znamená riot. Ale s těmi sprosťárnami začal pan prezident. A tohle by se nedělo, kdyby opakovaně, zbytečně nedělal trapné manévry. Co jsme pak měli dělat? Napsat petici, napsat článek nebo tam stát? Já tomu rozumím, že se dav občas rozvášní. Létající vajíčka tam být neměla, nemělo se pískat na organizátora a na studentskou hymnu. Ale to už je detail, kterému oproti tomu, jak nás reprezentuje náš současný prezident, není potřeba přikládat tak velkého důrazu. Stejně tak, jako to neudělal německý prezident Joachim Gauck, který celou věc bagatelizoval a nechal ji vyznít tak, jak vlastně byla.
Nevím, proč se pan prezident snaží rozpoutat jakousi třídní válku mezi kavárnou a proletariátem. Připomíná mi to tu marxistickou dikci - pracující inteligence proti proletariátu. To je úplně zbytečné. Tady žádné takové rozdělení není, nebylo a nikdo ho nechce. A prezident by měl vystupovat tak, aby ty tábory spíš smiřoval, a ne tady uměle vytvářel termíny typu lumpenkavárny a choval se jako sprosťák. Na to prostě nemám lepší slovo. Kdybych řekl taková slova ve veřejnoprávním rozhlase já, taky bych se musel nutně označit za sprosťáka. Kdo používá sprostá slova, je sprosťák. Tečka.

Ve svých komentářích pro Hospodářské noviny jste kritizoval proruské tendence některých českých politiků. Napsal jste, že přestáváme být pro Západ srozumitelní. Nevíme, co chceme, a to je na úrovni státu nebezpečné. V čem to nebezpečí podle vás spočívá?
My jsme konzistentně nekonzistentní. Do jisté doby to bylo roztomilé. A jednoho hezkého dne se nás zbývající členové Evropské unie zeptali, chcete hrát tenis, nebo nechcete hrát tenis? Jestli nechcete hrát tenis, nikdo vás nenutí. Prostě se obávám, že ještě několik měsíců, nedej bože roků něco podobného - jaksi oblečená, neoblečená, přijela, nepřijela - a ty lidi to prostě přestane bavit. Nikdo nás nenutí být v Evropské unii. Já si hrozně přeju v ní být.

V čem je to nebezpečí podle vás?
No, jsme nesrozumitelní. Najednou neví, jestli za nás mluví prezident, ministr zahraničních věcí nebo premiér. Vyjádření těchto tří jsou vždy nekonzistentní. A tak nelze dělat hospodářskou politiku. Když vyjednávám, byť třeba prodej rohlíků, nemůže jeden říkat, že ho bereme za korunu, druhý, že ho nebereme vůbec, a třetí, že chceme místo toho tvarohové koláče. To prostě nejde.

Prezident Miloš Zeman je teď na návštěvě Kazachstánu. Tam prohlásil, že souhlasí s názorem, že by Ukrajina neměla vstoupit do NATO, že by to měla být země neutrální. Co tomu říkáte?
Hrozně bych si přál, kdyby si pan prezident své akademické návrhy nechával na roli akademika nebo komika nebo někoho jiného. Takto přece nejde reprezentovat Českou republiku. V momentě, kdy to nemá odsouhlasené vládou, to prostě nelze takto plácnout do vody. A pak, vláda si to určitě nemyslí.

V Rádiu Impuls na to reagoval i vicepremiér Andrej Babiš, který s názorem prezidenta nesouhlasí. Premiér Sobotka chce s Milošem Zemanem promluvit o jeho vystupování k zahraničním tématům. Bude to mít nějaký efekt? Nechá si Miloš Zeman říct?
No, budeme se takhle hádat. Věci, které jsme si mohli říct mezi čtyřmi očima, se teď budou řešit na titulních stránkách. Je to hrozně citlivá otázka, jedná se o obchodní válku, která už začala. Mimochodem další věc, ve které prezident neměl pravdu, je, že sankce Rusko nepocítí. Dnes ruský ministr financí řekl, že sankce velice znatelně bolí. Takže jakýsi dopad to mělo.
Když to řeknu úplně lidově, což je teď asi v módě, budeme za šašky, i kdybychom říkali sebezajímavější názory. A toto je hrozně nebezpečný a nepromyšlený názor. Třeba ta finlandizace byla něco jiného, to byla jakoby neutrální země, která hrála na obě strany. A to je právě to, co Ukrajinu dostalo tam, kam se dostala. Příliš dlouho setrvávala v zemi nikoho. Československo se v 90. letech snažilo všemi možnými prostředky dát světu jasně najevo, že už nepatříme do země nikoho, do rozpadlé sféry vlivu sovětského impéria. Byli jsme prvními členy OECD, mezi prvními, kdo vstoupil do NATO, první, kdo vstoupil do Evropské unie. A to jenom kvůli tomu, abychom dali najevo, že nejsme zemí nikoho. Na Ukrajině a na Bělorusku a na dalších zemích je vidět, co se stane, pokud země zůstane dlouhou dobu v zemi nikoho. A jestli to je recept na další pokračování ukrajinské existence, tak nevím.

Ruský ministr financí oznámil, že sankce spojené s ukrajinskou krizí odpovídají zhruba čtyřiceti miliardám dolarů. Jak citelné jsou to pro Rusko ztráty?
Pro Rusko jsou ty ztráty několikanásobné. Rusko trpí vnitřní hospodářskou krizí. Ropa zlevnila ze sto dolarů na osmdesát. Na to, aby ruský rozpočet vůbec mohl fungovat, potřebují devadesát dolarů a výš. Rubl od začátku roku o třetinu poklesl a ruské podniky mají excesivní zahraniční dluh. V rámci sankcí, které Evropa mířila na ruské oligarchy, nám to Rusko oplatilo tím, že zakázalo základní potraviny. To jenom abychom porovnali vyváženost těch sankcí. Takže to citelný dopad má.

Jak dlouho to ještě Rusko může vydržet, aby se nedostalo do recese?
Jeden ruský komentátor napsal zajímavou věc, že kdykoliv se dostalo Rusko trošku ekonomicky na nohy, což se stalo roku 1913 a teď zase v roce 2013, bylo to díky ropě. Je známý citát ruského senátora, že Rusko je benzinová pumpa převlečená za stát.
Rusko bude trpět neskutečnými vnitřními problémy. Rusko musí dělat reformy, nemůže dál vysávat celé národní bohatství rukou několika málo oligarchů. A Putin se bude muset rozmyslet, jestli se pustí do skutečně významných reforem, které budou nutně demokratizující. Anebo jestli dál bude hrát velice tenkou hru na růst velice rozdělené společnosti.

Ruský ministr energetiky v pátek uvedl, že vláda jedná o možném snížení produkce ropy, aby podpořila její cenu. Co by to znamenalo, kdyby to opravdu Rusko udělalo? A udělá to?
Těžko říct. Rusko může spekulovat s tím, že od něj bude odebírat ropu a další nerostné bohatství Čína. Nicméně z dějin Číňané nemají žádný důvod se s Ruskem kamarádit, takže využijí každý možný vyjednávací schůdek k tomu, aby vyjednali cenu pro ně co nejpříznivější. Navíc ruská ekonomika sama o sobě je v krizi. Hovoří se o tom, že takto může dál fungovat maximálně dva roky. (Ostatně všechny ekonomiky toho slavného BRICu jsou nyní víceméně na trajektorii, která zdaleka není tak příznivá, jako to vypadalo dříve.)
Je tak velkým otazníkem, co se stane s Ruskem. A už vůbec bych v té situaci nedoporučoval to, co vláda si z důvodu, který jsem dodnes nepochopil, předsevzala jako svůj spásný program, že budeme opět do Ruska vyvážet. To je ekonomika s jepičím životem, ekonomika nezajímavá. Nic proti vývozu do Ruska nebo do Číny nemám. Ale proč se nesoustředit na Japonsko, na Jižní Koreu nebo na mnohem zajímavější trhy, kde se můžeme něco naučit jak technologicky, ekonomicky, tak koneckonců i pokrokově. Rusko pro nás možná hrálo jakousi nostalgickou bumerangovou roli. Jenže náš zahraniční obchod s Ruskem činí tři procenta našeho celkového obchodu, a jestli někdo chce kvůli těmto třem, pofidérním a krátkodobým, procentům riskovat naše vztahy se zbývajícími devadesáti procenty stálých zákazníků, tak je to opravdu strategie, která je prostě jenom hloupá.

Český prezident sankce Západu vůči Rusku kritizuje. K té kritice se připojil i prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, který je považuje za neefektivní a obává se, že české firmy se zpátky do Ruska nedostanou, budou muset čekat několik let, zatímco ty německé tam budou hned, protože Německo bude jako silná země silnější partner?
V obchodních vztazích se vyjednává podle toho, kdo má kvalitnější výrobek. Možná to platí třeba u zbrojařství, ale jinak nevím.
Já prostě nesouhlasím s tím, že by to byla nějaká veliká hrozba, kvůli které bychom neměli zavádět sankce. Je to zvláštní logika. Československu se v 90. letech během několika málo let povedlo doslova a do písmene zvrátit celý svůj zahraniční obchod o sto osmdesát stupňů z Ruska na Západ. Všichni jsme na to byli hrozně hrdí, a taky právem. A teď se najednou drbeme na hlavě a říkáme si, jestli ta spása nakonec z toho Ruska přece jen nepřijde.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj upravila svoji makroekonomickou prognózu pro Česko výrazně směrem nahoru. Hrubý domácí produkt vzroste dvojnásobným tempem, oproti odhadu z letošního května o dvě celé a čtyři desetiny procenta. Co ji vede k tam optimistickému výhledu?
Ta proroctví, u kterých se pak hádáme o desetinky procenta, aby to za dva roky Český statistický úřad zrevidoval o stovky bazických bodů nahoru a dolů, mně přijdou úsměvná. A když si čtu komentáře, Amerika roste, Německo stagnuje, tak dodávám, že Německo má vyrovnaný rozpočet, kdežto americká ekonomika se horentním tempem zadlužuje. To je, jako bych si půjčil deset tisíc dolarů a tvrdil vám, že jsem o deset tisíc dolarů bohatší. Na to neskočí ani blázen. Ale když to samé udělá stát, půjčí si třeba tři procenta HDP a nainvestuje je do ekonomiky, takže další rok ekonomika vzroste o tři procenta, nechápu, proč všichni, analytiky počínaje, běžnými hospodáři konče, tleskají, že jsme o tři procenta bohatší.

Takže vy optimismus nesdílíte? Nebo nerozumíte tomu, že je to tak optimisticky hodnoceno komentátory i novináři, kteří o tom píší jako o dobré zprávě?
Za dva dny vyjde zase nějaká zpráva, že kvartální HDP kleslo o 0,1 procenta, a zase budeme všichni v depresi. To jsou věci, na které svým optimismem neplýtvám.

Jaký je váš odhad pro příští rok dva? OECD psala, že i v dalších dvou letech by měl být růst větší. Znamená to, že krize je definitivně u konce?
Já proroctví nedělám. Koneckonců když se zeptáte jakéhokoliv analytika, vždycky řekne, já přece nemám křišťálovou kouli, nikdo nevidí do budoucnosti, bla, bla, bla, ale bude to 4,2 procenta. To je prostě taková věc, která nejde říct v jedné větě.

Dobře, ale nějakou představu, jak bude ta ekonomika fungovat, jestli to bude lepší, horší, stejné, asi máte?
Bude to podobné. Jestli HDP vzroste o procento nebo o dvě, nepozná nikdo z vás. Vždy se na svých přednáškách ptám, jestli lidé ví, zda jim vzrostlo nebo kleslo jejich osobní HDP v roce 2013 ve srovnání s rokem 2014. Jinými slovy, jestli jim stoupl, nebo klesl plat. Ptal jsem se zhruba tří tisíc lidí, většina z nich se pohybuje ve finančním světě, a nikdo z nich přesně nevěděl, o kolik mu vzrostl nebo klesl jeho osobní příjem. Ani jeden.

Sám u sebe to sledujete?
Nesleduju. Příjem je důležitá věc, ale není to priorita číslo jedna ani dva, tři, čtyři, pět ani šest. Za druhé, mně tyto predikce přijdou spíš jako modlitby, že bychom si přáli, aby to takhle bylo. A pak se řeší, jestli je člověk optimistický, anebo pesimistický. A přitom ta odpověď je skrytá v těch slovech samotných, protože v obou případech je člověk -mistický („mystický“), ať už opti-, nebo pesi-. Prostě se hrabeme do budoucnosti a i teologové vědí, že ani nejvyšší inteligence budoucnost nezná. Jenom tedy ekonomové jsou čistou výjimkou. Je to, jako kdybyste se sociologa ptala, kdy skončí rasismus v Čechách, a on vám odpověděl 14. března 2016.

Současná vláda kritizuje hlavně bývalou vládu Petra Nečase a tehdejšího ministra financí Kalouska kvůli razantnímu utlumení investic. Kalousek zase tvrdí, že Babiš bude investovat méně než Nečasova vláda. Kde je ta pravda, podle vás?
Možná bych se dostal úplně před tu záporku. Už jenom to, že ekonomika potřebuje pomoct, což řešíme už x let, je pozoruhodné. Vždycky, když mluvím s ekonomy, říkám, vždyť jste dospělí, máte kravaty, bílé košile, čisté zuby, a přesto od rána do večera dyndáte o jakousi státní pomoc.
Za komunismu jsme měli taky krize, ale byly to krize nabídky. Chtěli jsme cukr a auta, ale to nebylo, protože nabídka nefungovala. Teď jsme ve stejné situaci, ale úplně naopak. Je dost cukru pro všechny a dokonce přebytek aut, ale nikdo to nechce. Jinými slovy, nemáme dost hladu na to, abychom snědli všechno, co ekonomika uvaří. No a v tom do toho vstupuje stát, který uměle vytváří pocit hladu a snaží se ekonomice pomáhat. Přijde mi paradoxní, že právě toto podnikatelé chtějí.

Jakou roli v kondici ekonomiky hraje intervence České národní banky, která drží růst koruny na nějaké úrovni a bude ho ještě rok držet?
Máme nulové úrokové sazby, a tím vyčerpanou monetární politiku, a zároveň máme vyčerpanou i fiskální politiku. V takové situaci je házení peněz státem do ekonomiky a nulové úrokové sazby naprosto neudržitelné. A měřit HDP v situaci, kdy jsou nulové úrokové sazby, které dříve, nebo později půjdou nahoru a stát bude muset svoje finance z ekonomiky zase stáhnout… Je to nereálná situace. Je to jako měřit náladu opilého člověka a považovat to za jeho psychologický vzorek.

(redakčně kráceno)