Související pořady:

Chat s osobností

Miloš Kratochvíl
Miloš Kratochvíl spisovatel, básník, scenárista

Autor páté kapitoly k multimediálnímu projektu Kniha na pokračování, který probíhá současně s televizní anketou Kniha mého srdce a jejím divákům umožňuje v reálném čase sledovat vznik původního literárního díla a tvůrčím typům poskytuje jedinečnou možnost vlastní literární realizace.

Čtěte profil Miloše Kratochvíla na stránkách Knihy mého srdce.

Záznam chatu z úterý 30. června 2009 od 14:00
Jeník: Dobrý den pane Kratochvíle, co Vás přimělo k tomu, že jste se zúčastnil projektu Kniha na pokračování? Nebál jste se? A když, tak čeho?
Miloš Kratochvíl: Dobré odpoledne!Srdečně zdravím všechny, které zaujala anketa ČT Kniha mého srdce a s ní spojená literární hra Kniha na pokračování.
Jak jsem se už zmínil, považuji knihu na pokračování za hru a hry mě baví. Potěšilo mě, že jsem byl mezi oslovenými autory... a pak se nějaké obavy dostavily. Jaké bude zvolené téma a hlavně abych nenapsal něco nudného. To mě při psaní děsí nejvíc. Téma se Šotkem mě potěšilo. To byla první úleva...
Hanka: Uvedl jste hrdiny do doby pravěku, Lovci mamutů byla i moje oblíbená knížka..Chci Vám kapitolku pochválit, povedla se Vám!
Miloš Kratochvíl: Jako kluk jsem byl taky Kopčem z Lovců mamutů a měl jsem tu knížku rád. A když jsem si přečetl první kapitolu Haliny Pawlowské s popisem Natálie, bylo mi jasné, v jaké době a v jaké společnosti má hrdinka největší šanci.
Jana: Dobrý den,
chci se zeptat, jestli máte také takový odpor k uniformám, jako Natálčin dědeček? :-)
Miloš Kratochvíl: Jsem rád, že Vás právě tahle pasáž zaujala. V některých diskusích o Knize na pokračování lidé píší, že v jedné kapitole nemůže autor vyslovit žádný zásadní názor. Je to lež. Opravdu tvrdím, že kdo nemá svůj názor, musí mít erární uniformu... Stačí?
Dušan: Máte fakt hustou knihu tý vado je fakt super
Miloš Kratochvíl: Dušane, to rád slyším. Hřeje mě to víc, než kdybyste mi napsal vážený pane Kratochvíle, to se vám povedlo! Díky!
Jarmila: Do které knihy byste se rád podíval Vy?
Miloš Kratochvíl: Nejradši bych jel s třemi muži ve člunu po Temži! V nějaké anketě jsem tyto tři borce z úžasné knihy označil za nejlepší sportovce všech dob. Nic nepřeháněli, nebyli to supermani a byli moudří.
John: Dobrý den, co Vás na psaní baví? A co nebaví?
Miloš Kratochvíl: Na psaní je nejhezčí pocit, když se mi povede složit hezkou větu, která pěkně zní, baví mě vymýšlet si slovní hříčky a fóry, prostě snažit se být stvořitelem příjemna. A nebaví mě, když se mi to nedaří
Matěj: Jak se vyrovnáváte s psaním na pokračování? Nebojíte se, že někdo před Vámi napíše kapitolu, na kterou se Vám nebude dobře navazovat?
Miloš Kratochvíl: Vrátím se ke Knize na pokračování... Samozřejmě, že jsem trochu trnul, jaké karty mi kolegové rozdají. Zamotat se to může, ale tahle hra je o tom, jak dokážeme z úzkých vyklouznout. Přiznám se, že jsem stylem trochu navazoval hlavně na Petru Braunovou. Mám ji rád jako spisovatelku. Někdy jí musím napsat, že jí děkuji!
J.Š.: Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda se do TOP 12 dostala Vaše nejoblíbenější kniha a která to je, případně kterého autora upřednostňujete?
Miloš Kratochvíl: Má nejoblíbenější kniha, jak už asi je zřejmé z předchozí odpovědi, se jmenuje Tři muži ve člunu. Z TOP 12 bych dal hlas Malému princi.
Luďa: Jak se Vám líbí amatérská kniha na pokračování?
Miloš Kratochvíl: Luďo, nezlobte se, já nejsem kritik. Na tohle nechci odpovídat. Jen co mě zarazilo jsou povzdechy, že napsání jedné kapitoly neumožní autorovi dostatečně se ponořit do hloubky. To mi nesedí. Hloubka je pro každého jiná i v pootápění, natož v psaní, a tady jde o snahu pobavit... Nemám rád psudointelektuálštinu. Všechno se přece nemusí brát smrtelně vážně
Jana Bělská: Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, jestli jste hlasoval pro Knihu svého srdce a která to byla?
Děkuji za odpověď.
Miloš Kratochvíl: Byli to Tři muži ve člunu.
Pavel: Dobrý den,

jak se Vám píše pro dnešní děti? Máte pocit, že jsou stále stejné nebo musíte psaní přizpůsobovat dnešní supertechnické době abyste je zaujal?
Miloš Kratochvíl: Pane Pavle,
já se pro děti snažím psát hodné knížky. Slibuji, že v mých knížkách nikdy nikdo nikoho nezabije. Snažím se děti pobavit. Kulisa příběhů se samozřejmě musí maličko změnit, ale to základní zůstává stejné. Jsem šťastný, když se mí čtenáři smějou, a pravidla, čím navodit radost a smích se moc nemění. Jen se na ně - třeba i v dnešní literatuře pro děti - často zapomíná...
Petr: Dá se u nás psaním knih uživit?
Miloš Kratochvíl: Petře, dá se u nás psaním knih uživit, ale nezkoušejte to! To je fakt upřímná rada, pokud nemáte zálibu v poustevničení, masochismu atd.
Jak se říká: Jde to, ale dře to!
Natálka: Milí pane Miloši Kratochvíle.

Četl ste, když ste byl malý? Která knížka byla vaše nejmilejší jaký bude další díl puntíkářů a bude tak zábavný jako první díl?
Miloš Kratochvíl: Milá Natálko,
nevím, čím jsem chtěl být jako úplně malý, ale jako větší jsem chtěl být básník a spisovatel. Důvody byly dva: rád jsem četl a nerad se učil. Říkal jsem si, že na básníky žádné školy nejsou, a básnička musí být hotová raz dva, protože je krátká. A teď na tu lenost doplácím, protože spisovatel na volné noze musí sedět u počítače denně a navíc se nemůže opřít o žádný nacvičený grif, jako jiný řemeslník. Mám před sebou pořád jen čistý papír, netuším, jestli mě ještě něco napadne, a když mě to napadne, vím, že už to nikdy podruhé napsat nesmím. Radši se uč a oprav si to í!
Hanka: Mohu se zeptat, jakou knihu právě píšete a kdy vyjde? Děkuji Mnohokrát
Miloš Kratochvíl: Hanko, včera jsem začal psát třetí díl série Pachatelé dobrých skutků. První díl, klterý už vyšel, se jmenuje Puntíkáři, na podzim vyjdou Duchaři a třetí se jmenuje Kouzláci a vyjde na jaře.
Do té doby mi ale ještě vyjde knížka Fanfárie a taky Strašibraši aneb Tajemství věže v Kamsehrabech. Tu si kupte už kvůli skvostným ilustracím paní Markéty Vydrové! Mimochodem: s paní Markétou jsme založili firmu na výrobu knižní pohody a legrace. Ve znaku má dva klauny! Najdete je na stránkách Markéty Vydrové!
Tomáš: Dobrý den, lidé si obvykle myslí, že psát pro děti je jednodušší, ale jiní naopak tvrdí, že je to o dost těžší. Jak je to tedy?
Miloš Kratochvíl: Ti, co píšou pro dospělé, si myslí, že psát pro děti je lehčí. (A naopak). Knížka pro děti nesmí ani chvilku nudit. Je to sprint nápadů.
Tomáš: Dobrý den, jak se pozná, že má člověk talent na psaní knih?
Miloš Kratochvíl: Tomáši, vím, kde se talent nepozná. Ve škole! Jestli máte problémy se slohem, protože začínáte věty slovy A tak, nebo Protože, máte problém s učitelkou, ale šanci být spisovatelem!
Markéta: Milý pane Kratochvíle!

Už dávno jste můj nejmilejší spisovatel a sleduji vše, co píšete. Vaše pátá kapitola z Knihy mého srdce je opravdu výborná, vtipná a nápaditá. Zajímalo by mne, jestli je pro spisovatele-muže těžké dostat se pod kůži zamindrákované prostorově výrazné dívky. Pokaždé mě zaujme, když spisovatel - spisovatelka píše z pohledu opačného pohlaví. Často se i stane, že je docela vedle, ale Vám to jde výborně. Asi máte hodně otevřené oči....vnější i vnitřní. Děkuji Vám za Váš čas i odpověď, kudy pod tu kůži chodíte....
Miloš Kratochvíl: Milá Markétko,
děkuji za chválu, ale jak se dostávám opačnému pohlaví pod kůži, bych si s dovolením radši nechal pro sebe...
Radka: Vážený pane Kratochvíle,
dotaz nemám, jen bych Vám chěla poděkovat za příjemné chvíle strávené nad knížkou Deset malých Bohoušků. K některým básničkám se občas vracím.
Miloš Kratochvíl: Milá Radko,
děkuji za pochvalu básniček. S básničkami je to zvláštní - nakladatelství je něchtějí vydávat a na besedách básničkami pokaždé spolehlivě "chytím". Snad ještě nějaké vydám...
J.Š.: Zdravím, chci se zeptat, jestli jste byl čtivec a psavec už odmalička nebo Vás to postihlo později? A další - přiznám se, že neznám Vaše knihy pro děti - píšete spisovně nebo hovorově? Mám totiž pocit, že děti se nejlépe učí gramatiku čtením, aniž by věděly,že se učí..takže doufám, že i soudobá dětská literatura nezanedbává tuhle stránku. .
Miloš Kratochvíl: Odmala jsem byl čtivec. Knížky mi nahrazovaly svět a dobrodružství, protože jsem měl od šesti let astma a víc jsem toho nesměl, než směl. Později jsem si všechno vynahradil... A k psaní... Snažím se psát skoro spisovně. Vyhýbám se slovům vyloženě nespisovným. Jsem si vědom, že jakési kultivované vyjádření by mělo v knížkách být.
Matěj: Jak jste se dostal k tvorbě pro děti?
Miloš Kratochvíl: Matěji, k psaní pro děti jsem se dostal hlavně proto, že jsem chtěl udělat radost vlastním dětem. Začal jsem pohádkami pro televizi. Knížky píšu teď už pro vnoučata...
Hana: Poznáte na první pohled, zda autorem knihy je žena nebo muž? Některým mužům se knihou od ženy nezavděčíte..
Miloš Kratochvíl: Asi bych nepoznal, jestli knížku napsal muž nebo žena... Ale před tímhle chatováním jsem si vypsal jména svých oblíbených spisovatelů, ale koukám - žádná žena tam není. Jsou tu Heller, Wodehouse, Vonnegut, Irving, Louis de Bernieres, Hrabal,O´Henry, Moravia...
Takže se spisovatelským dámám omlouvám
Agáta: Dobrý den, jaké to bylo, psát kapitolu ke knize, kterou začali jiní? Bavilo Vás to, co už bylo napsáno? Jste zvědavý, jak to dopadne?
Miloš Kratochvíl: Dobrý den Agáto! Na podobnou otázku jsem už odpovídal. Jen bych snad ještě dodal, že psát po někom je těžké taky proto, že neudržíte v paměti všechny detaily, které tam předchůdci přidali. Třeba jestli děda Natálie žije nebo umřel, kdo je čí teta atd. Je mi upřímně líto těch, kteří budou psát poslední kapitoly! Snad mají lepší paměť než já a nebudou si m uset číst už napsaný text tolikrát dokola.
Jana: Děkuji za odpověď, též mám odpor k uniformám -itě.
Miloš Kratochvíl: Milá Jano, Vy děkujete za odpověď mě, já děkuji, že mám ve Vás spřízněnou duši!
Lepší tečku si nemohu přát! Děkuji Vám všem za otázky a věnovanou pozornost, moc mě těšilo a prosím Vás, čtěte hodné knížky!
Krásný den!
Hledej pořad:
...více