Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 4. dubna 2019

GF: „Dá se říct obecně zda je více dyslektiků ženských či mužských?“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, dyslexie se může týkat kohokoliv bez rozdílu pohlaví. Rizikovým faktorem pro vznik dyslexie je spíše rodinná zátěž a problematický vývoj v jazykové oblasti než příslušnost k jednomu či druhému pohlaví. Je ale pravda, že o něco více postihuje chlapce.“

Marie: „Zajímalo by mě, jak poznáte, že předškolní dítě má dyslexii, když se učí číst až v 1. třídě? Děkuji.“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, dyslexie je porucha projevující se ve čtení a psaní, tudíž přímo diagnózu dyslexie lze stanovit opravdu až ve chvíli, kdy dítě čte. V předškolním věku nejsme schopni ještě říci, že dítě má nebo nemá dyslexii. Je ale možné na základě cílené diagnostiky odhalit určité riziko dyslexie i stanovat, jak je riziko vysoké. Jedná se o kombinaci rizikových faktorů v rodině (např. rodič s dyslexií) a faktorů v oblasti jazykových dovedností. Ty se zkoumají různými typy testů, ve kterých lze přesně říci, zda už se dítě nachází za hranicí normy a jak dalece.“

dayd: „Co by měli rodiče vše dělat s předškolákem dyslektikem?“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, rodič předškoláka ještě neví, že má doma dítě s dyslexií. Může ale vědět, že existuje zvýšené riziko pro tuto poruchu. Pokud tomu tak je, je velmi dobré zvýšeně stimulovat jazykovou oblast. To znamená hodně s dítětem číst, prohlížet knihy, mluvit o knihách (určitě více než večerní pohádka před spaním). Je skvělé do tohoto zapojit i jiné členy - prarodiče, sourozence... Dále celkově budovat vztah ke knize např. pravidelnou návštěvou knihovny, vlastním příkladem apod. Výborná je stimulace jazykovými hrami - slovní fotbal, vyprávění podle obrázků (třeba s využitím pexesa či karet oblíbených hrdinů, existují také logopedické deskové hry). U dítěte s vyšším rizikem bych se nevyhýbala ani hře s písmenky již v předškolním věku (na trhu jsou například výborné písmenkové karty, které nabízejí mnoho možností jak s nimi zacházet). U rizikových dětí je ale na místě i cílený trénink nejvíce deficitní oblasti - fonematického uvědomování, doporučuji např. Trénink jazykových schopností dle D. B. Elkonina.“

dayd: „Kdy vlastně nejdřív lze u dítěte diagnostikovat dyslexii?“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dyslexii jako takovou lze diagnostikovat až ve škole, resp. ve chvíli kdy dítě začíná číst. Riziko dyslexie ale lze odhalit mnohem dříve. Existují testy pro odhalení rizika pro děti už od tří let a sám rodič by měl být na pozoru jakmile zaznamená, že má dítě potíže v oblasti jazyka, čímž nemám na mysli výslovnost - artikulaci, ale spíše to, že dítě začalo výrazně později mluvit, mluví hůře, má menší slovní zásobu, odlišuje se v tvorbě vět, porozumění apod. od svých vrstevníků). Pokud má rodič podezření, je určitě už v takto útlém věku na místě navštívit logopeda. Může se jednat pouze o opožděný vývoj řeči, který se časem vyrovná, ale může to být zároveň první signál potíží, které mohou vyústit v dyslexii.“

necrony: „Jsou různé typy, intenzity dyslexie?“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, asi bych nehovořila o typech či stupních dyslexie, ale spíše o typech a stupních potíží (projevů). Projevy mohou být těžší: dítě má potíže již v mluvené formě jazyka - špatně mluví, málo mluví, příp. má diagnostikovaný narušený vývoj řeči (dysfázii, lehčí: dítě nemá výrazné potíže v mluvené řeči, ale obtížně čte - dělá chyby, domýšlí si slova, nerozumí obsahu. Ještě lehčím projevem je to, že dítě čte správně, ale pomalu a uniká mu obsah. U některých dětí se dyslexie ve čtení neprojeví vůbec, ukáže se pouze specifickými chybami v psaní. U nadaných dětí se můžeme dokonce setkat s tím, že se porucha projeví až na střední škole, kdy dítě musí pojmout velké množství textu a přestává to zvládat.“

Jana: „Dobry den, co doporucujete procvicovat v ramci predskolni pripravy? Jakou literaturu, audio materialy vyuzivat? Jak doma rozpoznat, ze se muze jednat o dyslexii? Dale se chci zeptat, kde je mozne se nechat vysetrit na dyslexii jako dospely, jake je pripadne potreba doporuceni a kdo ho vystavi?Predem moc dekuji a preji pekny den.“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, Co se týká rozpoznání rizika dyslexie doma, nejvíce toho poznáte z toho, jak dítě mluví. Rizikové děti jsou ty, které mluví výrazně později, v málo rozvinutých větách oproti normě, mají malou slovní zásobu nebo mluví výrazně nesrozumitelně. Existuje také dotazník pro rodiče (DOVYKO), kde rodič zaškrtává, co již dítě produkuje, a může to porovnat s výkony dětí stejného věku. Pokud jde už o školní dítě, vidíme především pomalé čtení, námahu při čtení, nechuť číst, komolení slov, domýšlení koncovek, neporozumění textu. V psaní typické chyby - vynechávání či přehazování písmen, chybějící čárky nad samohláskami (někdy i háčky nad souhláskami). Zrcadlové psaní, kterého se rodiče často bojí, přímým projevem naopak není. To je vývojová záležitost týkající se většiny předškolních dětí. Dospělého diagnostikovat lze - u psychologa. Stačí se obrátit na PPP či soukromého psychologa, který Vás buď sám vyšetří nebo odkáže jinam. Doporučení není potřeba. Ad materiály a literatura - např. logopedické deskové hry, logopedické pexeso, písmenkové karty, hra Zajíc v pytli, jakékoliv knihy, které si dítě samo vybere (ideálně využívat knihovnu) - knihy společně číst, prohlížet, vyprávět podle obrázků). Ev. přihlásit na cílený trénink.“

Alena Ležovičová: „Dobrý den, velice se mi líbí že se tímto tématem zabýváte .Já když jsem šla školy tak jsem byla prý vnímavá a chytrá ,ale nikdo nepřišel na , že jsem dyslektik. Měla jsem s tím problémy celou zk. školu a někdy se mi stává ,že si přehazuji písmenka dodnes a to mi je 60 roků.Moc děkuji za všechny děti i rodiče.“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, děkuji. Mrzí mě, že jste musela projít touto frustrací. Dnes už se (pevně věřím!) toto nestává. Hezký den.“

Lada: „Dobrý den, souvisí nějak dyslexie a další poruchy s tím, že dítě při porodu spolyka plodovou vodu nebo je to mýtus? A dá se dyslexie korigovat i v dospělém věku? Děkuji, Ladka“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, přímá souvislost prokázána není. Nicméně kromě dědičnosti není zcela jasné, jaký původ dyslexie (resp. jazykové deficity s ní spojené) má. Potíže okolo porodu jsou velmi často v anamnéze dítěte s dyslexií. Tedy - dyslektici mají často za sebou problematický porod, ale obráceně to tak není - problematický porod neznamená automaticky potíže tohoto typu. Nebojte se :-) V dospělém věku se korigovat dá, ale již obtížně. Pokud potíže jedince výrazně omezují, doporučuji návštěvu psychologa.“

Jitka Machačová: „Dobrý den, poslouchám Vás a musím dát za pravdu. Mám již dospělého syna se dyslexii a v první třídě ho nechali propadnout, protože se o tom tolik nevědělo a nemluvilo a táhne se to nejenom s ním celý život.“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, to mě velmi mrzí. Z tohoto důvodu se tím zabýváme a snažíme se vyvíjet diagnostické metody na odhalení v co nejnižším věku. Dnes to dokážeme již u tříletých dětí. Tedy děti Vašeho syna by na tom měly být lépe, pokud tuto poruchu zdědí... Pěkný den.“

Linda: „Dobrý den, je moc je důležité u dyslektika dbát na správnost při čtení nebo je dostačující porozumění textu? Děkuji za odpověď“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, bez správného čtení není možné porozumění, proto je důležité, aby četl právně. Čtení je velmi důležitá oblast, protože čtením získáváme mnoho informaci a celé české vzdělávání je velmi založeno na čtení. Je ale třeba kromě samotného nácviku čtení především pracovat na tom, co tyto potíže způsobuje - tedy na stimulaci v oblasti jazyka, zejm. fonematickém uvědomování.“

Lenka: „Dobrý den, dcera má nastoupit od září do první třídy. Já mám diagnostikovanou Dyslexii, je vhodné navštívit pedagogicko - psychologickou poradnu ještě před nástupem, kvůli dědičnosti? Dcera bojuje se správným vyjadřováním, někdy nedokáže věc pojmenovat, jinak je šikovná, ve školce ji chvalí že je připtavena na školu. Předem děkuji za odpověď“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, zcela jistě ano. Psychologa nebo logopeda. Zajímejte se především na její výkony v oblasti fonematického uvědomování (nebo sluchového vnímání) a na schopnost rychlého pojmenovávání. Měla by umět spolehlivě slabikovat, skládat slova ze slabik, určitě prví a poslední hlásku. Do září i složit jednoduché slovo (např. PES) z hlásek. Může být šikovná i školně zralá, ale podle toho, co píšete, určité riziko existuje a je ještě čas do září leccos vytrénovat. Na druhou stranu ale Vaše dyslexie nepředurčuje automaticky dyslexii u dcerky.“

mat.: „Dobrý den, jak je to pro maturanty, když maji dyslexii, dyskalkulii jake maji mit pomucky k maturite z Čj, Matematiky? Děkuji“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, na to nelze odpovědět obecně. Je to individuální dle toho, jaké potíže jedinec má. Přesně to určí poradna ve spolupráci s učiteli a ředitelem školy.“

Pavlína Lauerová: „Dobrý den. Velice doporučuji rodičům z vlastní zkušenosti najít školu a třídu kde probíhá nácvik správného čtení a psaní ,metodou SFUMATO. Splývavé čtení. Čtení s porozuměním. Děti i když dostaly do vínku dyslexii a dysgrafii, tak použitím této metody se nerozvine. Děti správně čtou textu rozumí a nezaměňujtí podobu písmen a píší s vědomou kontrolou textu.“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, děkuji za Váš názor, i když se od mého. já mám zkušenosti opačné. Mějte pěkný den.“

JaNa: „Dobrý den, děkuji za zajímavé informace. Chtěla bych se dotázat na to, jestli je možné s dyslexií - s ?disnumerií :-)? (stejný problém - ne s písmeny ale s čísly)"něco udělat" i v dospělém, případně seniorském věku. Děkuji za odpověď a přeji Vám pěkný den.“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, vždy lze něco udělat, ale samozřejmě je to mnohem obtížnější než u dětí, jejichž plasticita mozku je vysoká. Já se osobně poruchami učení v dospělém věku nezabývám, ale mnoho informací najdete např. v publikacích Lenky Krejčové. pěkný den.“

EVA: „Dobrý den, chci se zeptat, jestli je možné jít s dítětem na logopedii, když mu bude v červnu tři roky. Je trochu hyperaktivní, nevydrží chvíli u hračky, zas někam běží a právě moc nemluví.“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, zcela jistě ano. Pokud je téměř tříletý, měl by už umět nějaká slova (máma, táta, auto... i nějaká slovesa či citoslovce - pápá, papat, hají...)a měl by již začít spojovat 2 slova ("máma pápá, auto brm brm"...). Pokud se tak neděje, určitě neuděláte chybu, když logopeda navštívíte. Nejčastěji jde o prostý opožděný vývoj řeči (pokud je to chlapec, ti obecně mluví trochu později), ale zároveň může jít o prví signál narušeného jazykového vývoje, který může (ale samozřejmě nemusí) vyústit v dyslexii.“

Dana Bernardová: „Dobrý den nemám dotaz ale příspěvek - je mi 57 let a v letech 1971-1975 jsem navštěvovala dyslexickou třídu (školu) která v těch letech byla zkušební ,mám na to období velmi příjemné vzpomínky a pokud by nějakého odborníka zajímalo jak se žije s dyslexii dalších 50 let ráda se podělím o životní zkušenosti zdraví Dana Bernardová“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, děkuji za Váš příspěvek. Jsem ráda, že jste nebyla jedno z mnoha nediagnostikovaných dětí, které zažily obrovskou frustraci. Pokud mi na sebe pošlete email, ráda někdy Vaši zkušenost blíže poznám.“

Vendula: „Dobry den, poslouchala jsem Vas rozhovor a zdesila jsem se. Maminky, ktere Vas poslouchaji jste musela vydesit!!! Deti, ktere nemluvi do dvou let, by mela navstivit logopeda. Kde jste na tom byla? Kazde dite zacina mluvit v jinem veku. A v zadnem pripade nepoukazuje na jeho budouci uceni a inteligenci. A navic se nedaji deti skatulkovat do tabulek. Kazdemu se centrum pro mluveni vyviji jinak. Jak u holcicek ( drive) tak u chlapcu (pozdeji). Nedeste maminky!!!“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, pokud můj příspěvek vyzněl jako zděšení maminek, velmi mě to mrzí. To rozhodně nebyl můj záměr. Netvrdím, že dítě má ve dvou letech mluvit. To jsem (doufám!) takto neřekla. Mluvila jsem o tom, že ty děti se zpravidla liší ve vývoji jazyka od věku dvou let od svých vrstevníků a to je výzkumně prokázaný fakt. Například tak že - je-li norma, že u dvouletých dětí se objevují první slova, u rizikových dětí se neobjevují ještě ani později. Ve chvíli, kdy děti začínají spojovat slova (auto brm brm, máma pápá apod.), tyto děti zpravidla stále nemluví nebo teprve začínají s prvními slůvky. Máte naprostou pravdu, že každé dítě se vyvíjí jinak. Mnou zmiňované opoždění může být zcela prostým opožděním, které se samo vyrovná a nemusí znamenat vůbec nic a to také říkám rodičům, pokud mají pochybnosti. Na druhé straně ale děti, které jsou rizikové nebo je jim později diagnostikována dyslexie, mají ve velmi velkém procentu v anamnéze právě to, že začaly později mluvit a myslím, že pokud to rodič zaznamená začne dítě zvýšeně stimulovat například tím, že mu více čte, prohlíží s ním knížky apod. vůbec nic nezkazí. Dokonce si troufám tvrdit, že tím nic nezkazí ani rodič dítěte, které žádný problém nemá. Návštěva logopeda, pokud je dítě výrazně opožděné v řeči - ve dvou letech nemluví vůbec a ve třech velmi málo je skutečně na místě, za tím si stojím. Konzultace logopeda není nic, čeho by se měl rodič nebo dítě obávat. Logopedické vyšetření u těchto malých dětí probíhá velmi hravou formou, většině dětí se tam líbí, proto, i kdyby byla zbytečná a zjistilo se, že vše je v pořádku, nepovažuji to za chybu. Ale jak jsem řekla, pokud to opravdu znělo jako děsivý příspěvek, který vyděsí rodiče, velmi velmi mě to mrzí. Bohužel ve vysílání není prostor pro sdělení detailů jako třeba tady na chatu.“

Jiří Šlapal: „Dobrý den dítě u kterého se zjistila nedoslýchavost až po 3. roku špatně mluví . Když se mu položí otázka opakuje jí místo odpovědi, o čtení pohádek nemá zájem. Na logopedii chodíme. Mohla by jste prosím poradit jestli by bylo možné s ním ještě jinak spolupracovat? Nyní mu je 4 a půl. Děkuji“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, myslím, že děláte, co můžete a dítě potřebuje čas. Pokud nemá zájem o pohádky, můžete zkusit jít do knihovny a nechat ho, ať si samo vybírá knížky jaké chce (klidně Bleska MCqueena nebo co právě "frčí"). Pak ho to bude více motivovat. Volte spíše knihy, kde není tolik textu a můžete společně vyprávět podle obrázků. Nějaké konkrétní pomůcky a hry jsem již zmiňovala v jiné odpovědi - viz níže. S těmito dětmi máme také velmi dobré zkušenosti s Tréninkem jazykových schopností dle Elkonina - pracuje s nimi např. Paní Ivana Nováková v SCP Liberec, klidně se na ni obraťte alespoň pro radu. Její děti mají úžasné výsledky.“

Dana Bernardová: „Nevím jestli Vám moje IA došla tak ještě jednou : danaberna@seznam.cz“

Mirka Nováková Schöffelová: „Ano, došla. Děkuji“

Marie: „Dobrý den, Náš syn 8let má těžkou smíšenou vývojovou dysfázii, největší potíž je velmi špatné porozumění+ autistická triáda, ale PAS vyloučen. Má po odkladu, nyní 1.třída běžné ZŠ, má AP sdíleného i když je výhradně pro něj. Zajímalo by mě na co vše při jeho potížích má nárok. Na jaké úlevy z hodnocení. Protože prvouka je pro něj velká neznámá. Chápu že musí být hodnocen jako ostatní děti, ale nemůže být brán "stejným metrem" Děkuji za odpověď“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, chápu Vaši starost a cítím i určitě rozhořčení. Obecnou odpověď ale dát nemohu. Každé dítě musí zcela individuálně posoudit poradenský nebo školní psycholog, ve vašem případě také logoped. Ten stanovuje potřebnou míru podpory a ve spolupráci se školou pak řeší konkrétní opatření. Podpůrná opatření se týkají všech předmětů, nejen českého jazyka a čtení. Pokud cítíte nespokojenost a máte pocit, že by měl být podpořen i jinde, je nutno vyvolat diskusi s učitelem daného předmětu, ideálně společně s psychologem a logopedem. Učitelka nemusí mít (ale ne vlastní chybou, není to prostě v jejích silách) tak dokonalé znalosti oblasti logopedie a psychologie a naopak logoped a psycholog nemusejí přesně vědět, co se děje například ve vlastivědě. Proto je potřeba je nějakým způsobem propojit. Promluvte si s třídní učitelkou/učitelem. Pěkný den.“

JaNa: „Děkuji moc za Vaši radu - tip.“

Mirka Nováková Schöffelová: „Není zač.“

Dana Bernardová: „moje adresa je : danaberna@seznam.cz“

Mirka Nováková Schöffelová: „Děkuji.“