Sama doma

Záznam chatu z pondělí 1. dubna 2019

ANTIMONY: „JB - Co si myslíte že je to nejpodstatnější na tématu sociální dovednosti a komunikace?“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Schopnost znát sám sebe, své pocity a potřeby a ochota podívat se na situaci očima druhého.“

ANTI: „LM - Je komunikace sociální dovedností?“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Jednoznačně. :-)“

SK: „LM - Co vlastně přesně jsou sociální dovednosti?“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Schopnost sebeuvědomění (vím, co cítím a co potřebuji), sebeřízení (schopnost zvládat své emoce), motivace (schopnost vědět, proč chci, to co chci, schopnost dosahovat cílů, znát své hodnoty),empatie (schopnost vidět hledisko druhého, schopnost vcítit se do druhého) a to celé dohromady tvoří sociální dovednosti.“

SK: „LM- Jak souvisejí sociální dovednosti a komunikace?“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Sociální dovednosti jsou podle nás podmínkou úspěšné komunikace ve vztazích.“

SK: „Co všechno by mělo podle Vás patřit mezi běžné sociální dovednosti?“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Již jsme odpověděly výše - viz Co je sociální dovednost.:-)“

SK: „Komunikace je vlastně sociální dovednost, že?“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Ano, dá se to tak říci. Přesněji bychom řekly, že výsledkem sociální dovednosti je úspěšná komunikace, při které došlo k řešení přijatelnému pro obě strany.“

SK: „Jak je důležitá podle Vás komunikace jako sociální dovednost?“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Naprosto klíčová pro úspěšné mezilidské vztahy a nacházení tvořivých řešení.“

Jana: „Dobrý den,syn má 12 let a ADHD,je sice dost chytrý,ale sociálně naprosto neobratný i přes neustálé vysvětlování a probírání různých situací.Např.stále řekne to co si myslí,i když to není úplně vhodné,nebo to řekne takovým způsobem že lidi kolem něj ho pochopí jinak a mají ho za nevychovance a pochopitelně díky tomu všemu má stále dost problémů. Jakým způsobem ho naučit aby se uměl lépe přizpůsobit společnosti?Děkuji za rady“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Dobrý den, z části o tom budeme dnes mluvit a v předchozích pořadech Sama doma věnované ADHD naleznete spousty inspirace:-) Sociální dovednosti(SD)se dají trénovat, dětem je blízký příběh, hraní s plyšáky, hraní rolí, nácvik komunikačních dovedností. Více info najdete i v publickacích Jucovičové,Žáčkové "Máme doma neklidné dítě", důležité je, aby se váš syn cítil akceptovaný takový, jaký je. aZdravím Jarka Budíková“

ANTI: „JB - Jak koncepčně řešit téma sociální dovednosti a komunikace?“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Věnovat čas porozumění tématu a jeho uchopení v praxi- vzdělávání všech zúčastněných v daném procesu,informace,praktický nácvik.“

ANTI: „JB - Můžete mne informovat o zajímavých publikacích na téma sociální dovednosti a komunikace?“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Publikace (některé) jsou za námi. Knihy AHA rodičovství Děti a emoce (Černý, Grofová) Jak přežít, když nerozumím emocím/když se bojím (série) Jak zacházet s dětským strachem (Lawrence Cohen) Ferda už v tom zase lítá 1. a 2. díl. Nakladatelství Portál a Grada obecně má spoustu titulů. Cesta pro děti (Brandon Bays) Emoční inteligence (Goleman) Zdravíme! :-)Linda a Jarka“

Zuzana: „Dobrý den, jakou roli hraje empatie v komunikaci? Je to nástroj sociální komunikace? Děkuji“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Hraje naproto zásadní roli. Ano, je to nástroj, výrazně pomáhá pro úspěšnou komunikaci. Zdravíme, Linda a Jarka“

Hanka: „prosím, jak je nejlepší zvládat lítost spojenou s pláčem?“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Ze všeho nejdříve je důležité lítost přijmout. Nevinit se za ní, nemyslet si, že je se mnou něco špatně, když ji cítím. Nechat jí volně odplynout, klidně i s pláčem, je to přirozené. A poté zjistit, co je spouštěčem (proč jí cítím?)a co jí vyvolává. Popřípadě si promluvit o svých pocitech s někým blízkým, komu důvěřujete. Sdílení je léčivé a můžete najít řešení. Pokud by lístost delší dobu neodcházela, je dobré vyhledat odbornou pomoc (psycholog, terapeut). Zdravíme, Linda a Jarka“

Helena: „Dobrý den, kde mohu materiály/produkty které vidím, že máte ve studiu koupit?“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „V běžných knihkupectvích nebo DYS centrum Praha, nakladatelství D+H. Nakl. Portál a Grada. Zdravíme, Linda a Jarka“

Markéta: „Dobrý den, tchyně a tchán asi pojem empatie nikdy neslyšeli. V hovoru s nimi se často cítím velmi nepříjemně, skutečně berou ohled jen na sebe a jsou pevně přesvědčeni, že oni mají pravdu a nepřipustí si žádnou chybu. Už vážně nevím, jak s nimi mluvit. Můžete prosím poradit? Moc děkuji!“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Naprosto chápeme vaše pocity. :-) Druhé nemůžeme kontrolovat nebo poučovat, ale můžeme začít u sebe. Prvním a zásadním krokem, je zjistit, jak se skutečně cítím (cítím "frustraci, vztek, bezmoc, stud, strach,..) a ty pocity v sobě přijmout a uvolnit (dechem, pláčem, smíchem,...). Můžete si říct, že máte právo cítit to, co cítíte, jsou to vaše autentické pocity. Ale důležité je pod jejich vlivem nejednat. Poté až přijmete svoje hledisko a budete v tom pevná, budete si věřit, že opravdu je v pořádku toto cítit, můžete se zkusit na situaci podívat z jejich úhlu pohledu. Co asi cítí, čeho se třeba bojí, co je k takovému jednání dovedlo. Například je můžete ubezpečit, že je vnímáte a berete na vědomí jejich sdělení a zároveň, že máte na situaci jiný názor a že je to tak v pořádku. Je dobré se shodnout na nějaké vyšší hodnotě, např., že si přejete klid a pohodu v rodině a dobré respektující vztah, i přes různorodé názory a například různé výchovné přístupy. Zdravíme a držíme palce, Linda a Jarka“

Dominika: „Co znamená efektivní komunikace? Děkuji“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Schopnost vidět i hledisko druhého a hledat společné řešení přijatelné pro obě strany. Zahrnuje i aktivní naslouchání. Zdravíme, Linda a Jarka“

Jana Stromská: „Dobrý den, prosím nestihla jsem, kdo je autorem knihy jak zacházet s dětským strachem? A je lepší, aby dítě nejdříve udelalo své úkoly a pak si šlo hrát? Když jsem byla malá já, tak vím že jsem hodně spěchala abych už byla venku a pak ten úkol podle toho vypadal, ale zase se bojím že dítě už bude unavené .. tak co je asi nejlepší .. děkuji“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Lawrence Cohen :-) Záleží na vašem dítěti, vyzkoušejte, ptejte se jeho samotného a hledejte, co zrovna vám bude fungovat. Zdravíme, Linda a Jarka“

Pavla P.: „Dobrý den, jsem bývalá učitelka (můj věk 38), praxe 15let a dle mých zkušeností musím říct, že v dnešní době je komunikace škola, rodič, učitel jednou z nejobtížnějších. Zkušenosti mám v největší míře s rodiči, jejichž děti jsou ty "nej". Rodiče však nejsou přítomni na výuce a netuší tak, jak se ve skutečnosti jejich ratolesti chovají. Považuji se za rodiče "s nohama na zemi", a protože znám právě tu realitu, ke svým dětem jsem "střízlivá" co se chování ve škole týče. Zodpovědnost ve škole je na nich samotných a myslím, že to je cesta k tomu, jak podpořit umění komunikace již u malých dětí. Ztotožňujete se mým postupem?:-) Děkuji“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Určitě souhlasíme s vaším pohledem, že rodič není ve škole a tudíž nezná celý pohled na věc. Souhlasíme, že děti by měly být zodpovědné za sebe, ale musíme je to naučit. Ideálně vlastním příkladem. Řada dětí se potřebuje procesuálně sociálním dovednostech(SD) a cíleně učit. Zdravíme! Linda a Jarka“

P.Z.: „Jak rozmluvit dospělého muže, respektive přimět ho konstruktivně komunikovat...“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Dobrá otázka! :-) děkujeme. Druhého nepřimějeme k ničemu, pokud nebude chtít sám. Je dobré mu osvětlit, proč to po něm chcete, co je váš společný benefit, když bude komunikovat a jak si to přesně představujete. Váš komunikační styl,může být odlišný od dotyčného. Doporučujeme knihu Komunikační styly manželů Kopsových (i přesto je to kniha pro rodiče a děti, je velmi podnětná). Pět jazyků lásky je také skvělá kniha. Také je dobré dát druhému najevo, že ho máte ráda a uznáváte ho (pokud to tak cítíte), i když nekomunikuje tak, jak potřebujete. To je nejlepší cesta. Zdravíme, Linda a Jarka“

Kristýna Prokešová: „Dobrý den mám dceru 9let .Ve škole je velmi v kolektivu oblíbená a veselá . |Po příchodu domů je znuděná, lenivá. Když po ní s manželem něco chceme cítí se ukřivděná a je plačtivá. Bouchá dveřmi , vrčí atd. Vysvětlování nepomáhá“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Rozumíme. To, co vždy doporučujeme, je posílit vztah mezi vámi a dítětem, jeden na jednoho. Vypadá to, že vaše dcera je po celém dni plná zážitků a emocí, které se ne vždy ve škole s cizími lidmi (mimo vás) mohou uvolňovat. Je to stejné jako když vy přijdete po celém dni z práce domů, jste unavená a nemohla jste přímo říci například šéfovi, co se myslíte nebo co potřebujete, tudíž emoce držíme pod pokličkou. Dopřejte dceři čas po škole, kdy po ní nic nebudete chvíli chtít, hlavně jí buďte k dispozici a naslouchejte ji více, než byste se jí vyptávala nebo dávala najevo svou nelibost. Například při nějaké činnosti z ní může "vyplavat", co jí trápí nebo se prostě potřebuje jen "aklimatizovat" na doma. Zkuste zjistit, co potřebuje, aby se uvolnila. Zdravíme, Linda a Jarka“

Gabriela: „Dobrý den, zajímal by mě Váš názor týkající se komunikace učitele s dětmi. Byli jsme v rámci zápisu do 1. třídy v Montessori škole na celé dopoledne ve škole, kde jsme se účastnili výuky, pár dní na to, se účastnil výuky náš syn. Všimli jsme si, že paní učitelka řve na děti. Nejednalo se o zvýšení hlasu, ale vyloženě o křik. Je toto v české školství normální? Když jsme se syna ptali v rámci jeho dni ve škole na zkoušku, co se mi líbilo a co ne, dpověděl, že se mu nelíbilo, že paní učitelka řve po dětech. Děkuji za Váš názor a přeji hezký den.“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Máte pravdu, že to ještě stále v některých třídách není ideální, ale proto je potřeba komunikovat a to můžete udělat ze své pozice. Pokud by se situace opakovala, je určitě možné si s pedagogem promluvit a zjistit, co se děje a jestli je něco, co vy můžete společně udělat pro nápravu, neboť vašemu dítěti to nedělá dobře. Zdravíme, Linda a Jarka“

Klára: „Máte tip na nějaké podnětné webové stránky na téma komunikace s dětmi?“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Michal Dubec - dohledejte si jeho vstup v Sama doma a bude zde ještě jednou vystupovat. Nenásilná komunikace je také výborná (vyhledejte si na webu). Publikace Výchova bez poražených. Zdravíme, Linda a Jarka“

Daša M.: „Dobrý den, jak vykomunikovat s 8 letou dcerou situaci, kdy nám neřekla "celou pravdu"...mám v sobě nyní pocit, že nemohu plně "věřit". Mám tendenci kontrolovat, vše asi až "moc"řešit. Jsme "stresované"obě. Děkuji přeji hezký den.“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Je potřeba velmi zapracovat na vzájemné důvěře a posílit vztah. Zaměřte se nyní s dcerou na hodně času, který budete trávit jen vy dvě společně. To posílí a obnoví vztah, který v této situace velmi klíčový. V tomto čase dělejte to, co má dcera ráda, co je její zájem a co bude bavit i vás. Důležité je znovu nastavit jasná pravidla, vytvořit je společně (nemělo by jich být moc, ideálně to, co považujete za vaši hodnotu a prioritu), můžete je i společně podepsat a dohodnout se, co se stane, když je někdo z vás poruší. Je dobré dceru empaticky podpořit v tom, že chápete, proč vám neříkala celou pravdu, uvést například svou podobnou zkušenost z dětství, aby pocítila, že jí chápete. Zdravíme, Linda a Jarka“

Ludmila: „Dobrý den. Mohly by jste mi,prosím, poradit? Tchán na mě neustále útočí. Zejména slovně a zejména pokud v dosahu nikdo není. Vyzkoušela jsem rozumnou argumentaci, vysvětlování, klasickou obranu i obranu protiútokem. Argumentace, vysvětlování nezabralo vůbec (měla jsem doma věci kamarádky, která byla na dovolené a byly jsem domluvené, že je nechám u sebe. Přesto stále tvrdil, že jsem je ukradla). Klasická obrana i obrana útokem zabrala jen na chvilku. Už nevím co mám dělat, aby na mě přestal útočit a nechal si rozumně vysvětlit, že jeho syn má epilepsii a že za to já nemohu a on není líný jen nemocný. Že děti nejsou líné, když se učí místo práce na poli (máme statek). Že do naší domácnosti nesmí vstupovat jen tak (je schopný vlézt až do ložnice kde se převlékám). Bude vůbec na něj fungovat sociální komunikace. Jsem už zoufalá a skončila jsem už i v nemocnici - ze stresu. Pracuji jako OSVČ - pedikérka, majitelka agentury - opět mě napadá, že jsem líná, když dělám administratívu. Sám podnikal a administratívu musel řešit. Děkuji za odpověď“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Na podobný dotaz již jsme odpovídaly, podívejte se výše. Je důležité posílit v první řadě vlastní sebedůvěru, sebeúctu a sebevědomí. Vaše jistota a vnitřní klid může způsobit, že tchán nebude dál útočit. Doporučujeme knihu Sebeláska od Lucie Kolaříkové. Zdravíme, Linda a Jarka“

Ela: „Dobrý den, mám syna - téměř 2 roky. Myslím, že je šikovný, pěkně mluví, doma nám stále něco vypráví. Podobně se chová u babičky, tety. Někdy, především v cizím prostředí (ale někdy i u babičky či tety) však místo odpovědi, když se ho někdo ptá, začne dupat a vztekat se, neodpovídat. Přitom se jedná o otázky, na které zná odověď. (Co je tu na obrázku, kde jste byli s maminkou...atd) Co s tím..?..nutit ho odpovídat, nebo to přejít...myslím hlavně, je-li tázán ,,cizími,, lidmi....např. sousedka, prodavačka...“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Zdá se, že syna něco v té interakci dráždí a jako takové je dobré to přijmout. U dvouletého dítěte je to naprosto normální reakce. Něco se mu nelíbí a tak to dává otevřeně najevo. Otázka možná tedy stojí, jak "opečovat" okolí, aby si situaci nebralo osobně. Je dobré druhému vysvětlit, že to patří k vývojovému období a že to rozhodně nemá co do činění s nimi samotnými. A pokud my dospělí dokážeme udržet v těchto situacích klid, vede to ke zklidnění i dítěte. Popřípadě mu můžete s komunikací pomoci, můžete popsat, co asi cítí a co potřebuje. Zdravíme, Linda a Jarka“

Ilona: „jak je z komunikačního hlediska nejlépe rozdělit role v úplné rodině? Myslím tím, jestli je lepší komunikace otec dcera, nebo matka dcera, otec syn či matka syn? Jak je to genderově?“

Linda Malenovská a Mgr. Jaroslava Budíková: „Je to velice individuální. Hrajou roli i osobnostní rozdíly a věk dítěte. Ze zkušenosti například můj syn, 13 let, nyní lépe a snadněji komunikuje s tatínkem. :-) Je to přirozené v tomto věku. Zdravíme, Linda a Jarka“