Chat s osobností

Michal Kubal
Michal Kubal redaktor České televize

Od 10. března do 11. dubna 2003 přinášel Michal Kubal spolu s kameramanem Petrem Klímou aktuální informace o útoku na Irák přímo z Bagdádu.

Záznam chatu ze středy 16. dubna 2003 od 22:00
snail: Kdo vás poslal do Íráku?Chtěl ste vy sám?jestli ano tak proč?
Michal Kubal: Pro tu cestu jsme se rozhodli sami s Petrem Klímou, samozřejmě po konzultacích s vedením zahraniční rubriky a celé redakce. byla to šance, která se neodmítá - pokrývat z centra dění událost takového významu.
Petr: Kontaktovala Vás CNN?Jak to probíhalo?Rozhodoval jste se dlouho jestli na nabídku kývnout nebo ne?
Michal Kubal: Zavolali mi asi třetí den poté, co jejich štáb irácké úřady vypověděli. Dlouho jsme se nerozhodovali, řekl jsem jim, že je jisté, že nás potom Iráčané vyhostí a domluvili jsme se na spolupráci v okamžiku, kdy režim padne. To se také stalo, komentovali jsme pro ně vstup amerických jednotek do centra města.
Petr: Jak probíhal Váš běžný pracovní den v Bagdádu?
Michal Kubal: Vstávali jsme tak v osm, v půl deváté, a pak už začal kolotoč natáčení, živých vstupů, stříhání reportáží, který skončil tak v jednu hodinu v noci.
mario: Nešlo Vám někdy o život?
Michal Kubal: Přímo asi nikdy ne, ale nebezpečných situací tam bylo hodně. Člověk může udělat hodně pro omezení rizika, ale stejně nakonec rozhoduje náhoda a štěstí. A to nám přálo...
Niky: Jak muzete Vy sam posoudit miru vydavanych dezinformaci? At uz vypoustenych americkou nebbo irackou stranou...
Michal Kubal: Rozhodující pro nás bylo to, co jsme viděli na vlastní oči. Tímto způsobem se dala ověřit nebo zpochybnit celá řada oficiálních informací, které nám Iráčané předkládali. Bylo to někdy trochu jako detektivní práce.
Lucie: Mate pro Araby asi dobre vyslovitelne jmeno, usnadnovalo Vam to nejak Vasi praci?
Michal Kubal: V Iráku ne, ale v Kábulu si mě docela pamatovali.
snail: všichni se vás ptají na nejhorší zážitky.máte ale taky nějaké úsměvné či kuriózní?
Michal Kubal: Zpáteční cesta byla docela kuriózní - náš řidič příliš nesledoval cestu a jednou dokonce najel na vystřelenou nábojnici. A úsměvné byly třeba tiskovky ministra informací, který se nás snažil přesvědčit, že to, co vidíme na vlastní oči, vůbec nejsou američtí vojáci...
Ivan: Dobry vecer. Dekuji za odvahu vas obou a za vsechny informace, ktere jsme vasim prostrednictvim obdrzeli.
Co se pro vas zmenilo po utoku na vas hotel a po smrti vaseho kolegy z Polska?
Preji hodne zdaru do dalsi dobre prace!
Michal Kubal: Ten incident nás osobně velmi zasáhl, poprvé se válka připomněla přímo nám. Je pravda, že potom vůbec nebylo příjemné slyšet vybuchovat bomby v okolí hotelu.
David: Jaký jste měl přehled o celkové situaci v Iráku, o postupu vojsk? Byl jste v kontaktu s vašimi kolegy zpravodaji z ČT v Kurdistánu a v Kuwaitu?
Michal Kubal: Dostával jsem pravidelné informace z Prahy a s Martinem Jazairim i Bárou Šámalovou jsme si občas volali, sdělovali jsme si informace ze zákulisí, vlastní dojmy a pocity.
mario: Popište trošičku práci reportéra z války před tím než přez satelitní telefon naváže spojení s živým vysíláním (jestli musí žádat o nějaké povolení nebo tak)
Michal Kubal: Satelit jsme mohli používat jenom na ministerstvu informací, o povolení jsme nežádali, telefonovali jsme načerno z hotelu. Museli jsme ale být opatrní, několik našich kolegů Iráčané přistihli, zabavili jim přístroj a vyhostili je ze země.
Agháta: Můžete mi prosím říct, jestli jste se za celou tu dobu v Iraku, pocítil někdy úplně bezmocně?
Připustil jste si riziko toho, že by mohl Husajn požít biologické či chemické zbraně?
Dokázal jste i někomu nějaké situaci pomoci?
Děkuji Vám nejen za odpověď, ale i za práci, kterou jsme Vám asi nikdo nezáviděl. Chtěla bych Vám ještě jednou poděkovat a popřát hodně dalších nejen profesionálních úspěchů!!
Michal Kubal: Děkuju i za Petra. Na chemické zbraně jsme byli připravení, samozřejmě v rámci možností - měli jsme masky a protichemické oděvy od české armády. Popravdě jsme se nedostali do situace, kdy bychom museli někomu pomáhat z nebezpečí.
snail: co ste dělali v době kdy se ještě nebombardovalo?nenudili ste se?a co máte v plánu teď,když už jste doma?
Michal Kubal: Rozhodně jsme se nenudili. První čtyři dni jsme zařizovali potřebná povolení na satelitní telefon, prodloužení víz, novinářské akreditace a pak jsme točili reportáže o přípravách na válku. Musím se přiznat, že jsme před bombardováním spali maximálně čtyři hodiny denně.
Radek: Jakym zpusobem jste meli zajistene veci denni potreby - jidlo, vodu atd. Nemeli jste s tim nekdy problemy?
Michal Kubal: Neměli, připravovali jsme se dlouho dopředu, zásob jsme měli dostatek, dokonce po nás v hotelu zbylo i devatenáct balení vod.
Kuba: Přivezl jste si ze své "mise" v Bagdádu, tedy kromě vzpomínek, také nějaké předměty, artefakty, které Vám budou období prožité v Iráku připomínat?
Michal Kubal: Ano, mám čepici irácké armády a portrét Saddáma Husajna, který poškodily spojenecké bomby.
mario: Jaké to je když Vám do očí lže Ministr informací Iráku a vy z toho musíte vybrat to, o čem se domníváte, že je pravda?
Michal Kubal: Propaganda a dezinformace patří k válce, s tím jsme počítali, když jsme tam odjížděli. Musím se přiznat, že ministr Saháf byl profesionálem, i když asi dobře věděl, že je spíš ministrem dezinformací.
Radek: Jak to bylo s jazykovou barierou? Dalo se v Iraku bez problemu domluvit v anglictine?
Michal Kubal: Bez problémů úplně ne, ale hodně lidí se učilo anglicky ve škole. Měli jsme s sebou arabského tlumočníka.
snail: měli ste s sebou na pití kromě vody i české pivo?nebo něco tvrdšího na uklidnění???
Michal Kubal: Nebyl čas, od rána do večera jsme pracovali, ve vysílání jsme byli naživo skoro celý den a alkohol by výkonům příliš nesvědčil.
mario: Dobrý večer, uvědomoval jste si vůbec, když padala socha Saddama, že to co vidíte na vlastní oči jsou dějiny o kterých se bude učit a vy jste je zažil na vlastní kůži?
Michal Kubal: To jsem si uvědomil a byl jsem rád, že u toho můžu být, vidět to na vlastní oči a ještě o tom informovat do ČR.
Vlaďka: Kde jste se stravovali?
Michal Kubal: Většinou v restauraci - po celou válku fungovala v Bagdádu minimálně jedna, snad s výjimkou tří dnů.
Petr: Zdravím,kdybyste se měl po zkušenostech,které jste nabyl,znovu rozhodnout jestli odjet nebo neodjet dělat zpravodajství z Bagdádu,jel byste s klidným svědomím znovu?
Michal Kubal: Určitě jel, taková profesionální příležitost se nedá odmítnout.
Lucc@: kolik vam je?
Michal Kubal: 26.
ssvojano@hotmail.com: Chtel bych vam podekovat za vase objektivni zpravodajstvi z Bagdadu, ktere jsem sledoval temer kazdy den na CT on-line zpravodajstvi.

Standa Svojanovsky, Kansas City, KS USA
Michal Kubal: Děkuju, vyřídím i Petrovi.
Agháta: Na jak dlouhou dobu jste do Iráku odjížděli?
Michal Kubal: Cesta byla původně naplánovaná na 23 dní, ale od začátku jsme si s Petrem řekli, že v Bagdádu vydržíme, dokud nepřijedou Američané.
snail: byli jste nějak ozbrojeni?třeba v hotelu dýku pod polštářem či něco podobného pro případ nouze?
Michal Kubal: Ne, zbraň nenosíme, jedinou zbraní byl švýcarský kapesní nůž.
matka Emíra: kdy jste naposledy viděl Emíra, proč s vámi neodjel
Michal Kubal: Emíra jsem viděli den před odjezdem, tj. 11. 4. Začal pracovat jako překladatel pro CNN.
Milan Šlapal, Vyškov: Dobrý den pane Kubal, děkuji Vám za aktuální informace z Iráku a profesionální přístup k práci.Otázka:Myslíte si, že v těchto arabských zemích (historie, silné náboženství, tradice), lze nastolit demokratický systém?Jaký máte dojem z tak hromadného drancování, kdy lidé rozkradli i doslova pekárny a podobné důležité objekty?
Michal Kubal: Nejsem si úplně jistý, že demokracie jako ji známe z Evropy nebo USA může v arabských zemích fungovat, jsou to přece jenom dva úplně odlišné světy. To rabování bylo nepříjemným dopadem zhroucení Saddámova režimu, ale viděl jsem hodně lidí, kteří se za rabující styděli.
Mario: Dobrý večer pane Kubale, předem mé otázky bych Vám chtěl vyslovit poklonu za to co jste udělal, co vše jste vydržel a s jakou "pohodou" jste to všechno vydržel. V mých očích jste se stal hrdinou protože asi nikdo další by jen tak do epicentra války nešel.Jste Borec!!
Teď k otázce> Jaká je válka ze zákulisí? Je to opravdu tak nepezpečné, nebo mají váleční reportéři relativní klid( nemyslím vojensky ale lidsky mezi lidmi, jak se na vás dívají jestli jako na spojence anebo jako na jednoho z nich) Jak jste řešili spánek, nebál jste třeba večer usnout? (Přece jenom amerických "omylů" bylo ve válce docela dost) Předem děkuji a hodně zdaru přeji
Michal Kubal: Těch amerických omylů zase tolik nebylo - vzhledem k množství bomb, které na Bagdád dopadly. Samozřejmě, ve chvíli, kdy se výbuchy ozývaly kolem našeho hotelu, se moc spát nedalo, ale každý den jsme naspali tak šest hodin. Jinak lidé se na nás dívali docela přátelsky, se žádnými projevy nenávisti jsme se nesetkali.
Lucie: Michale, koukam, ze co jste se vratil, jste se jeste nezastavil (chaty, rozhovory...). Stala se z Vas velka medialni hvezda. Neutecete ted od CT napr. k CNN? Jste jeste mlady, perspektivni..
Michal Kubal: To je pravda, ale zítra se ten kolotoč zastaví, jedu mimo Prahu. O přestupu neuvažuju.
Monika: Není trochu nespravedlivé, že tu s vámi není Petr Klíma?
Michal Kubal: Petr už si užívá odpočinku v rodinném kruhu, ale mluvili jsme spolu asi před dvěma hodinami, tak je tady duchem taky...
Dana: Dobry vecer.Zajímalo by mě,jaký je Váš názor na tzv. živé štíty. Zaslechla jsem,že jste se této formy protestu chtěl také zúčastnit.
Michal Kubal: Jsem rád, že se po návratu dozvídám o sobě stále nové informace. NIKDY jsem neuvažoval o tom, že bych odjel do Iráku jako lidský štít. Použil jsem to slovo v jedné reportáži ve spojení, že irácká televize vysílá pravděpodobně z hotelu Palestina, kde jsme společně s ostatními novináři museli bydlet a tím z nás v podstatě udělala nedobrovolné lidské štíty.
Agháta: A co budoucí Vaše pracovní plány??
(Váš věk mě opravdu zaskočil....:))
Michal Kubal: Tak nevím, jestli to brát jako poklonu :)) Ale pracovní zařazení bych zatím měnit nechtěl, tahle práce mě pořád baví...
Petr: Proč byli vstupy do Událostí kouskovány na několik částí(vstup-reportáž-vstup)?Většinou je to tak,že čím delší spojení přes satelit,tím vyšší cena.A když jste čekal vy nebo Petra Flanderková než odpoví na otázku druhý z vás muselo letět komínem relativně velké množství peněz,nebo ne?Prostě si myslím, že efektivnější je udělat 1 vstup se vším všudy (předtočenou reportáž odvysílat před nebo po vstupu a ne během něj) a až potom druhý.Mýlím se?
Michal Kubal: Tak to není - agentury prodávají nejméně 10 minut živého vstupu a do toho času se vešlo spojení s Petrou z Washingtonu i naše reportáž. relace je navíc pestřejší než kdyby deset minut mluvil jenom jeden člověk...
Casper: Dobrý večer. Je to trochu osobní, ale přesto: co vám řekla vaše rodina (blízcí, přátelé), když jste jim oznámil, že pojedete do centra války??
Díky a srdečně zdravím!
Michal Kubal: Už si trochu zvykli - do krizových oblastí jezdíme už od roku 1999. Ale strach mají samozřejmě pořád.
Petra: Dobrý večer Míšo jsem moc ráda,že jste nás informoval přímo z Bagdádu. Obdivuji vaši odvahu, vždy jste vypadal tak klidně.Mněl jste velký strach?
Michal Kubal: Díky, strach přímo ne, ale občas nepříjemný pocit, třeba když raketa trefila náš hotel, nebo když začalo rabování.
Michal: Když se tady nakouslo téma vstupů kolik stál živý vstup z války?
Michal Kubal: To opravdu nemám představu, tyhle věci řešilo naše oddělení EBU (European Braodcasting Union).
snail: Cítíte se být více Moravákem, Čecháčkem nebo Slezanem?Neříkejte že vám je to jedno nebo že nevíte.
Michal Kubal: Pocházím z Plzně, takže asi Čecháčkem.
Agháta: Musím se přiznat, že do doby než jste se objevil jako reportér "přímého přenosu z války" jsem Vás nějak na TV obrazovce nezaregistrovala...
Jak teď snášíte to, že se dle mého názoru díky tomu stáváte tak trochu mediálním hrdinou?
Michal Kubal: Nevím, jestli mediálním hrdinou, ale je pravda, že mě reakce na náš návrat hodně překvapila. Ale myslím, že za pár dní už bude po všem a budeme zase normálně pracovat.
Petr: Asi si nedovedete představit,že byste pracoval na Nově,že?
Michal Kubal: To opravdu ne.
Michal: Byla pro Vás čest pracovat pro jednu z nejsledovanějších zpravodajských stanic na světě tedy CNN? A byl jste nervozní před první vstupem asi před největším publikem?
Michal Kubal: byla to určitě zajímavá zkušenost a na nervozitu nebyl čas, protože jsme přijeli z města a ve chvíli, kdy jsem přišel na pokoj a zapnul satelitní telefon, tak volali z Atlanty a přepojili mě rovnou do vysílání.
David Koubek: Dovolte mi ještě jednu otázku. Jak vnímáte případ Petera Arnetta?
Michal Kubal: Peter Arnett podle mě ztratil odstup od iráckého režimu. ty věci, které řekl v rozhovoru pro iráckou televizi, by jinde byly poměrně ostrou kritikou amerického postupu. Řekl to ale nástroji irácké propagandy a tím se sám stal její součástí. A v tom je podle mě ten etický problém.
Adéla Krchníková: Jaké je vlastně Vaše vzdělání?
Michal Kubal: Vystudoval jsem bakalářský cyklus žurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK a těsně před odjezdem do Iráku jsem uzavřel studijní povinnosti magisterského cyklu. takže zbývá dopsat diplomku a udělat státnice.
Karolína: Dobry vecer, Michale! Vasi pritelkyni (snoubenkou) je Tereza Engelova. Je to pravda?
Michal Kubal: Není to pravda.
Petra: Hodláte se do Iráku v tomto roce ještě vrátit? Nebo snad někdy v blízké budoucnosti?
Michal Kubal: Zatím se tam nechystám, bude záležet na vývoji situace.
Kuba: Jak jste s Petrem Klímou ventilovali stres? Měli jste vůbec příležitost na chvíli "vypnout" a pustit si případnou chandru trochu k tělu, nebo jste byli permanentně napjatí? Netrpěli jste s Petrem ponorkovou nemocí?
Michal Kubal: Snažili jsme se si napětí nepřipouštět, ponorka kupodivu nebyla, i když jem snad s nikým v životě nestrávil takovou dobu jako s Petrem.
Marek Chlopčík: Dobrý večer, rád bych se zeptal, jaké byly v Bagdádu hygienické podmínky? Jak to vypadalo s dodávkami vody a energií vůbec a jak to vypadalo těsně před Vaším odjezdem po skončení "hlavní války"?
Michal Kubal: Elektřina přestala fungovat ve chvíli, kdy spojenci dobyli bagdádské letiště, vypnuli ji sami Iráčané. Voda tekla čtyři hodiny denně, dvě ráno a dvě večer, jenom studená. Když jsme odjížděli, ve městě se pořád ještě potulovaly skupinky ozbrojenců a hlavně se rabovalo.
Ivan: Jake je tema Vasi diplomky?
Michal Kubal: Propaganda během kosovského konfliktu. Teorie docela pomohla v praxi...
Petr: Kolik štábů vysílalo i při nejtěžším bombardování z vašeho hotelu.Byl tam i někdo z Polska,Slovenska,Maďarska?
Michal Kubal: Nemám přesný přehled, kolik štábů tam bylo. Někteří odjeli před začátkem bombardování, jiní po začátku, pár lidí zase přijelo. Celou válku strávilo v Bagdádu asi 100 novinářů, Maďaři, ani Slováci mezi nimi nebyli, z Poláků tam pracovali dva reportéři soukromého rádia.
Lenka: Krasny vecer.Bylo by zbytecne se asi na neco ptat,protoze jsem si jista,ze hodne z toho bylo jiz zodpovezeni niz a ja to necetla:)...Ale asi bych vam jen mozna chtela vyjadrit jakysi obdiv a podekovani za Vasi praci.Mejte se krasne!
Michal Kubal: Díky.
snail: kde teď sedíte?
Michal Kubal: Ve své kanceláři v budově zpravodajství.
mario: Musím Vám říct, že jste borec a u nás jste si udělal jméno.Děkuji za super profesionálně odvedenou práci, Co teď? Když bude nějaká válka, půjdete anebo už toho bylo dost?
Michal Kubal: Díky za pochvalu. Teď si chceme odpočinout, ale když se něco bude blížit, určitě bychom se tam zase rádi podívali.
Adéla Krchníková: Jak se máš?
Michal Kubal: Omlouvám se, hodina už pokročila, budu muset končit - zítra vstávám do Dobrého rána. Díky za otázky, podporu i za připomínky.
Hledej pořad:
...více