Chat

host

Prof. Lenka Šulová

Když nám chybí…přiměřenost ve výchově

Záznam chatu z pondělí 26. února 2018

Katka: „Dobry den vcera jsme byli na karnevale a deti dostavaly sladkosti a moje 5 leta dcera byla jedina ktera podekovala. Byly tam i starsi deti. Je to smutne. Je dobre poučovat cizi dite ?“

Prof. Lenka Šulová: „Je skvělé, že vase dcera odolala pokušení. Je dobré poučovat i cizí děti, jsou to koneckonců naše děti, ale často tím oblibu ve společnosti nezískáte.Přesto v zásadních věcech a tou výživa je, se vyplatí vytrvat.“

Marie: „Dobrý den paní profesorko! Už vás vidím po několikáté v TV a Vaše názory se mi moc líbí. Chci se zeptat, mate nějaký blog, nebo web, kde se od Vás můžeme pravidelně dozvědět nějaké užitečné rady? Moc dekuji“

Prof. Lenka Šulová: „Zatím bohužel ne, protože poměrně hodně přednáším na UK i na různých jiných fórech. Jinak mám svou poradnu, ale klientů je momentálně víc než jsem schopná přijmout a tak beru jen ty největší problémy.“

Jana: „Dobrý den, my máme problém s výchovou 5 lete dcery. Prababicka ji hodně zozmazluje a hlavně dareckama. Když teď měla prázdniny, byla tam na 3 dny bez nás. S babickou byly spolu ve městě dceři se líbily šaty jak ji je babička koupila dostava od ni kinder vajíčka a další sladkosti. Po každé návštěvě ji dává do kapsy 100 kc. Cca 1 za 14 dní . Me se to nezda moc vychovne. Co s tim mam delat?samozřejmě ji dcera miluje a těší se na ni. Tedy i když nic nedostane. Ma k ni velky citovy vztah.Děkuji za odpověď Jana“

Prof. Lenka Šulová: „Promluvit s prababičkou, ať zkusí změnit scénář obdarovávání. Jinak si myslím, že to dceru nijak nezkazí, jen se naučí rozlišovat, kdo ji jak rozmazluje a kdo je jak přísný.Občas pak překvapí přísnost v určitých oblastech i od notorického rozmazlovače a pro dítě to má jinou váhu.“

Alena Kingham: „Vážená paní profesorko, velice Vám děkuji za moudrá slova o výchově dětí. Souhlasím s tím, že je třeba být dítěti dobrým vzorem. Co navrhujete v otázce různých rodičovských slabostí - například je pěkný den a víme, že bychom měli jít s dětmi sportovat, ale jsme zrovna docela unavení, nebo možná trochu líní... Máme se jako rodiče přemáhat, nebo spíše být pohodoví (resp. pohodlní:-) a upřímní? Děkuji za raqdu v tomto dilematu.“

Prof. Lenka Šulová: „Možná děti ocení, když je pošlete samotné.Rodič by se měl chovat autenticky a když je unavený, tak by se neměl do ničeho nutit. Stejně pokud se takto přemůžete, tak se to většinou nepodaří, protože to vnitřně máte dítěti za zlé, že kvůli němu nemůžete spát. I tady platí věnovat se dítěti přiměřeně a někdy i společné válení na gauči a česání se a povídání si je fajn a tmelí vztahy.“

Vilma: „Dobry den,mam dotaz ohledne vychovy nevlastni dcery,muj manzel ma dceru v predchazejiciho vztahu v skolkovem veku,my s manzelem mame miminko,nevlastni dcera k nam 1za 14dni na vikend jeji matka nam pise ze k nam nechce jezdit kdyz se male zeptame proc tak nam rekne ze u nas jsou pravidla jako uklidit si pokoj podekovat, poprosit nelhat atd... pry u mamtky to delat nemusi jaky zachovat postoj vuci diteti kdyz je znacne videt ze Matka chce aby byla v jejich ocich lepsi rodic nez jeji otec a proto ji vse dovoli a unas skoro vse zakazem dekuji preji pekny den“

Prof. Lenka Šulová: „Rozhodně je dobré držet si vlastní pravidla i vzhledem k tomu, že bude starší dcera modelem chování pro vaše miminko. Je ale dobré vysvětlovat proč to tak chcete, povídat si s ní a také ji občas chválit a něco pozitivního ji nechat prožít. Pro takhle malé dítě je to strašně těžké umět se vyznat v různých prostředích, která se obě považují za její domov.V předškolním věku dítě nejvíc potřebuje stabilní domov a oba rodiče v harmonickém vztahu.“

Eva Černošová: „Dobrý den paní profesorko, Váš názor se mi velmi libi. Ve vstupu jste neměla prostor doříct, jak se liší výsledky 'naší ' výchovy od te západní. To by mne velmi zajímalo. Děkuji Vám! Eva Černošová“

Prof. Lenka Šulová: „Děti vedené stylem laissez-faire jsou v době dospívání ve velkém riziku, protože stále vše zkouší a jsou občas ohroženi na životě. Na druhou stranu mají ohromné sebevědomí a mají pocit, že svět je tu pro ně a brzy s začínají připodobňovat svým rodičům. Děti vedené autoritativním výchovným přístupem se formují do dvou profilů osobnosti. Převezmou autoritativní způsob i ve svém partnerském životě i vůči vlastním dětem, nebo si zvyknou být řízené a stále si libují v průměrnosti, poslušnosti, podřízenosti a roli řízeného člověka.Více na toto téma psal Jan Čáp“

Horká: „Dobrý den, tímto způsobem Vás prosím o radu, týkajících se naší dcery. Dcera přibližně kolem druhého roku věku začala pravidelně masturbovat, četla jsem, že to samo odezní. V září ji bude 5 let a stále to neodeznělo... Program pro ni mám připravený, takže,, nudou" to nebude... Máme navštívit nějakého odborníka, nebo je to u dětí běžné? Nezakazujeme jí to, ale nesmí to provozovat v naší přítomnosti. Říkáme jí, že má jít do své postýlky... Děkuji za odpověď. S pozdravem a přáním hezkého dne Horká“

Prof. Lenka Šulová: „Ve dvou letech je to trochu brzy. V pěti je to zcela obvyklé, ale rodiče by měli vysvětlovat, že se to ve společnosti nedělá.....a proč. Není to jen otázkou rodičem připraveného programu a nudy, měla by chodit mezi děti bez kontroly autority ( tedy ne do MŠ, ale třeba na zahradu, před dům a pod). Tam dostane zpětnou informaci od vrstevníků a to je mnohem účinnější.“

Koláčková: „Dobrý den, vážně paní profesorko, ráda bych znala Váš názor na to, jaké jsou vlastně výchovné hodnoty v dnešní rodině, zda mají rodiče vůbec čas k nějakým hodnotám vychovávat. Děkuji za odpověď a přeji hezký den“

Prof. Lenka Šulová: „Téma charakteristické znaky současného rodičovství často někde přednáším. Myslím, že rodiče dnes také vychovávají dítě k hodnotám, ale těm, které platí dnes. Bohužel často vychovávají jen k disciplině a poslušnosti, k ovladatelnosti a také k výkonu, aby se svým statusovým dítětem mohli chlubit, soutěžit s jinými rodiči a ujišťovat sami sebe, že jsou dobrými rodiči. Vyžduje to značnou odvahu a postojovou sílu, pokud dítě vedou ke tvořivosti, k samostatnosti, k pracovitosti , ke skromnosti, k altruismu a pod. Přesto se to některým dobře daří.“

Helena: „Dobrý den paní profesorko, mám dotaz ohledně chování naší 6 leté vnučky, kdy je obrovský rozdíl v chování doma u rodičů a při pobytu u nás, prarodičů. Do ma mají s ní problémy s příjmem potravy (u nás jí dobře, všechno a s chutí), doma je neposlušná s častými hysterickými záchvaty (u nás poslušné a nesmírně milé dítě). Od září chodí do školky a i tam je vše v pohodě. Čím to je, že když o ní mluvíme my a pak rodiče, tak jak když mluvíme o dvou jiných dětech.“

Prof. Lenka Šulová: „Dítě velmi dobře umí odhadnout co druhý člověk od něho očekává. Tedy je naprosto normální, že se umí chovat různým způsobem. Já bych to nijak neřešila a naopak bych pokytovala své vnučce stálý alternativní vzor chování. Má štěstí, že vás má. Stálým řízením rodičů byste mohli ztratit možnost dítě olivňovat, a to by byla škoda.“

Zuzana: „Dobrý den paní profesorko!Jsem ráda, že máme možnost se dozvědět nové poznatky od takové odbornice jako jste vy. Jen bych ráda věděla, kde se můžeme od vás něčemu přiučit? Mám jinak na Vás dotaz, švagrová má děti a její starší maminka má občas hysterické sklony.Může mít na děti psychické dopady takový prarodič a co se tak u nich může rozvinout?Děkuji ať se Vám daří :-)“

Prof. Lenka Šulová: „Člověku s hysterickými sklony bych malé dítě moc často nesvěřovala a hlavně ne samotné. Pokud je dítě podobnému chování přítomno,měl by mu celo situaci další dospělý následně vysvětlit, aby nemělo v duši velký zmatek.“

Iva: „Jaký je Váš názor na výchovu k vedení k samostatnosti, když rodiče nechají dítě ve věku necelých osmi let samotného v horském hotelu a odjedou na nákupy do vedlejšího státu. Dítěti ponechají telefon aby ho mohli kontrolovat. Děkuji.“

Prof. Lenka Šulová: „Tady platí to slovo přiměřená zátěž. Jsou děti, které jsou vedeny od útlého dětství k samostatnosti a situaci dokážou dobře zvládnout a jsou děti, které bydě by rodiče takové chlapce měli z podobného chování měly celoživotní trauma. V každém případě by rodiče ve zmínné situaci měli někoho požádat o dohled na chlapce dálku.“

Martin Křetínský: „Dobrý den, syn bude mít v červenci 7let, v září půjde do školy. Minulý rok jsme dostali odklad. Dnes uz umí číst, psát, počítat.Je to dobře ze ma takovou průpravu? Nebude se spíše nudit?Jak vnímají šikovné děti v současnosti ve školách, pomuzou i v ohledu třeba skrytého talentu?:-) Díky za odpověď“

Prof. Lenka Šulová: „Dnes naštěstí existují školy pro nadané děti. V ČR napsala výbornou knížku o Nadání Lenka Hříbkova z PedF UK. Také existuje klub pro rodiče nadaných dětí ECHA. Dítě by se nudit nemělo , ale také se nemusí přizpůsobit průměru.“

pincova: „Dcera vychovává ve velice prisnem režimu , autoritativně ale bez trpělivosti. Chování dětí ( dvě dcery 19 měs od sebe) ji rozčiluje,často se na ně zlobí. Když něco řeknu její zloba už se obrací i proti mě. Jak se mám zachovat? Nechci o vnoučata přijít, jsou mi tak vzacna- žijí daleko.“

Prof. Lenka Šulová: „Spíš se snažt s výchovou pomáhat, protože je dcera asi přetížená a ve stresu, když má děti takto blízko u sebe. To by byla trochu delší řeč, která by se týkala příčin tohoto jejího stresu.Možná změnit strategii, dcera čeká kritiku a vy ji poskytněte empatické ucho a vyslechněte její stesky. Hned jí to nerozmlouvejte a snažte se promyslet i třeba malé pozitivní kroky.“

Marta: „Dobrý den, paní profesorko, chci se zeptat, jak moc nutit dítě do zdravení, děrkování, když je stydlivé. Samozřejmě chceme vypadat, jako rodiče, kterým záleží na výchově, ale zas nechci vyvíjet velký tlak. Je nutné ho vždy před cizí osobou napomenout? Nebo raději později, co myslíte? Děti jsou do 3let.Dekuji.“

Prof. Lenka Šulová: „Ve třech letch stačí, když dítě ví, že se to má. Nemusí to ještě dělat a rozhodně na něj netlačit, spíš počkat, až to v nějakém případě udělá spontánně samo a pak hoooodně chválit a obdivovat.“

Jitka: „Dobrý den. Jsem z té starší generace. Děti jsme naučili zdravit a já si na tom stojím i dnes v jejich dospělosti. Vnoučata také, ale když vidím děti, které na vás civí a snad čekají, že je pozdravím sama, tak to se mnou docela cloumá. A to jdou s rodiči a já provokativně pozdravím sama a bohužel na mě civí i ty rodiče. Jedná se o kontakt v přírodě, nebo i sousedy. Já to nechápu. A co škola? Nemají předmět společenské výchovy? To poděkování a kouzelné slovíčko prosím, občas slyším. Přeji hezký dne. Jitka“

Prof. Lenka Šulová: „Stejně to nevzdávat. Posilovat ostrůvky pozitivní deviace.“

Nikola: „Dobrý den, mám dotaz jak dítě motivovat k činnostem, které po prvních nezdarech, to hned chce zabalit a už se k tomu nevracet. Máme pětiletou dcerku, která se pro leccos nadchne, ale jakmile zjistí, že to nejde podle jejích představ, tak se rozpláče a veškeré rozmluvy (asi špatné) nepomáhají. Děkuji.“

Prof. Lenka Šulová: „V tomto věku je ideální, když vidí vrstevníka, kterému to jde. Nemluvit, ale konat. Také občas pomůže, když vidí někoho, kdo je nešikovnější nebo menší než ona sama. Také pomáhá vyprávění, jak se rodičům, či prarodičům něco nedařilo. To děti milují a roste tím jejich sebevědomí.“

Martin: „Dobry den, můj syn je již více jak 3 roky v péči matky. Vidíme se jednou za ctrnact dni na víkend a někdy v tydnu. Cítím z něj jak mu začínám chybět, taktéž chybi on me. Pokazde kdyz odjizdi, počítá dny kdy se uvidíme. Spolu zazivame spoustu radosti a krásných chvil. Synovi bude sedm, nemůže mít časem nějaké psychické problémy jak se s tím vším vyrovnat?“

Prof. Lenka Šulová: „Je to moc smutné, když dítě nemá oba rodiče. Nicméně je důležité pečovat na vztahu s synem za jakýchkoliv podmínek. Vydržte, mluvte s ním, snažte se udržovat o nejlepší vztah s bývalou partnerkou. Každá společá chvíle je důležitá.“

Martina: „Dobrý den, mám dva syny rok a 5 měsíců od sebe. Starší syn (4,5 roku) je velmi paličatý, rád odporuje, držkuje na mě a velmi odmlouvá, vždy chce mít poslední slovo, nechce se tulit a mazlit, vždy musí být nejlepší, soutěží s bráchou a vysmívá se mu ... Nevím, co s ním. Snažíme se ho vychovávat jak nejlépe umíme, zahrnujeme ho láskou, ale i hubujeme. Z jedné strany je miliónový a lusknutím prstu se změní a je k nepoznání. Když dostane vyhubováno nebo na zadek, propíchne mě očima a řekne, abys věděla, nebude brečet.“

Prof. Lenka Šulová: „Může vás utěšit, že projevy negativismu jsou zároveň příslibem skutečné osobnosti.Měli byste stršímu synovi dopřávat také individuální péči jen o něho. Často se takto chovají starší sourozenci, když bojují o přízeň rodičů. To víte po narození mladšího přestal být středobodem vašeho světa.“

Hrehorova: „Dobrý den mám dotaz dcerka 4 roky zdraví úplně každého koho potká mám jí nechat nebo Ne??? Kolikrát ji nikdo neodpoví a je mi jí líto a malá se i ptá proč jí neodpovídají??? Děkuji za odpověď“

Prof. Lenka Šulová: „Nechte jí, časem se naučí rozlišovat a alespoň si vytvoří spoustu příznivců.“

Danka: „Dobrý den paní profesorko, zajímá mě Váš názor. Sousedé v domě nás požádali, abychom v podvečer korigovali dupání našeho syna po bytě. Máme plovoucí podlahu.Lze synkovi nějak rozumně vysvětlit, že v.určitou dobu nemůže doma pobíhat a jezdit na odstrkovadle ? Nebude to brát jako trest? Zdá se nám to neadekvátní, noční klid dodržujeme a.sousedé požadují klid už od půl sedmé večer. DĚKUJI Danka“

Prof. Lenka Šulová: „Asi bych spíš pozitivně laila sousedy. Dítěti to lze jen sebrat s nějakým přijatelným zdůvodněním, třeba, že je to jen na ven.“