Sama doma

Záznam chatu z pondělí 27. listopadu 2017

Jana Sadílková: „Je možné se naučit říkat ne? Jak Děkuji“

Radka Maňáková: „Dobrý den Jano, ve svém životě se můžeme naučit spoustu věcí. Takže i říkat NE. Škoda, že jste neupřesnila v jaké oblasti je to pro Vás obtížné. Obecně jde říci, že pro ženy (ženský princip je obtížnější druhé odmítat, protože primární biologický program říká: "neporuš žádné vztahy, protože v případě nouze nebo nebezpečí budeš jejich podporu potřebovat". A vzhledem k síle a rychlosti je u žen tento program silnější - přemoci nepřítele nedokážu sama....) Jenže v dnešní době, ať už jste doma nebo v práci a neříkáte NE jen proto, abyste vztah neporušila a neříkáte ho v situacích, které jdou proti vašim přesvědčením, tak ten vztah pro budoucnost ničíte. K tomu, abyste mohla říkat ne pomůže: 1) říct tomu druhému "mě se tohle vůbec nechce říct" (vyjádřit svůj pocit) 2) ale má to takové a takové souvislosti...nemůžu to přijmout/odsouhlasit (objasnit kontext) Doporučuji trénovat na malých věcech a ve vztazích, na kterých vám nezáleží nejvíc. A přenést tam, kde Vám na tom vlastně hodně záleží - protože především tam, pokud chcete dlouhodobý funkční vztah, je třeba umět říct, co se vám nelíbí, co se líbí, co funguje, co nefunguje... Přeji Vám, ať víte, kde máte své hranice. A za ně chodíte jen a jen vědomě. Radka“

Zuzana Součková: „Snažím se říkat ne při diskusích v práci, ale jsem označována za člověka, který hledá důvody, proč něco nejde, místo toho, aby byl konstruktivní. Už se bojím....“

Radka Maňáková: „Dobrý den Zuzano, samozřejmě je důležité vědět, proč to NE říkáte. Jestli víte, že má být něco jinak - pak k tomu "ne" patří "co se má udělat jinak". Jestli je to ne z důvodů, že toho máte moc, pak k tomu "ne" patří ukázat, co všechno dalšího se má udělat a kolik času to žádá...Vždy je to NE + KONTEXT A možná je pro Vás také rada ukázat, co tam máte...např. "je pro mě obtížné říct ne, protože nechci, abyste mě vnímali jako nekonstruktivní, ale celá situace vypadá takto...." Držím palce, ať dobře rozpoznáte, kdy je to pro vás důležité a kdy ne. Radka“

Andrea: „Dobrý den pani Manakova. Rada bych Vám přispěla k tématu. Umeni říkat slůvko NE je opravdu velkou prací sama na sobe. Já jsem se to učila 7 let. Ale dnes mi to nedela vůbec žádný problém a jsem za to velmi ráda. Přeji nám všem abychom se to naučili. Bude se nám lépe žit .Základem ovšem je mit ráda sebe samu. Hezký den Andrea“

Radka Maňáková: „Andreo, jste skvělá. Moc ráda reaguji na Váš příspěvek, aby se tady v chatu objevil a ostatní divačky a diváci ho mohli vidět. Vidět, že to jde a hlavně, že to stojí za to. Já sama se stále učím říkat zpětnou vazbu dobře (není to jen NE. Je to umět říct, co ve vás a ve vašem světě jednání druhých vyvolává). V mnoha situacích mi to jde a jsem za to vděčná, protože mé vztahy to evidentně posiluje a vylepšuje. Krásný život. Radka“

Martina: „Dobrý den, prosím jak řešit situaci, kdy moje tchýně při návštěvě přinese jídlo, které nikdo nejíme a pak ho zbytečně vyhodíme. Můj manžel je názoru, že babičce se nesmí říct NE. Ale pro mě je to zbytečné plýtvání jejich peněz. Jak tuto situaci řešit...říct tchyni, ať to pro nás nekupuje nebo ne ??? Děkuji za odpověď.“

Radka Maňáková: „Dobrý den Martino, tohle je hodně dobrá otázka. Umění říkat NE není černobílé. Mnohé maminky a babičky nedokáží vyjádřit svoji "lásku" jinak než tím, že přinesou jídlo. Tady vidím spíše, že je láskyplné to přijmout. Jinak už by si připadaly moc zbytečné a nepřijaté. Nevím, jak moc jste s ní mluvila o tom, co nejíte a co vám dělá radost. Možná, že tudy vede kousek cesty - s přijetím jí ukázat, že vám dělá radost, ale radost by byla větší, kdyby vnímala, co jíte. A jestli to nejíte, nepoužíváte, zamyslete se, jestli to neudělá radost někomu dalšímu. S pozdravem Radka“

Iveta: „Dobrý den, mám prosbu, slýcháme často ne na dotaz pohlídání dětí u babičky- a to se ptáme vyjímečně. Nebo i jestli můžeme se stavit, většinou se to nehodí.. Špatně mi v tom je, že většinou nevím proč, manžel /je to jeho maminka, mi řekne, řekla ne a tím to končí/. Vadí mi pak, že děti z druhé strany vlastně hlídá často a u nás téměř vůbec. Přijde mi, že to nemůžu pochopit a trochu to hroutí vztahy. Děkuji za radu, jak se lépe zeptat :-)“

Radka Maňáková: „Dobrý den Iveto, na začátek možná něco, co Vás může trochu uklidnit. V teorii fungování systémů (konstelační přístup) vaše tchýně nepatří do vašeho systému, ale čistě do systému manžela. To znamená, že si tímto směrem nemáte dávat žádné viny, povinnosti a ani se zlobit. Systém vašeho manžela má nějaké své vnitřní zákonitosti, které se vás netýkají. Je mi jasné, že v běžném provozu se vás to dotýká. Nevím, jestli jste se tchyně někdy zeptala přímo a sama. Zkuste to. Ale musíte ten dotaz zvládnout bez výčitek a očekávání. Jde říci: Maminko, byla bych ráda(a tady mluvte za sebe a nepoužívejte "rádi bychom"), kdybyste nám ve čtvrtek pohlídala děti. Je to možné? A pokud řekne NE. Zeptejte se proč to možné není. Možná že řeknete, že je vám to líto, že máte pocit, že děti svého druhého syna hlídá často. A zeptáte se jí, co pro ni způsobuje ten rozdíl. Ale nelpěte na tom. S pozdravem Radka“

Tereza: „Dobrý den, zaujalo mě jak jste mluvily o tom, vrátit se k situaci nebo úkolu, na který jsem řekla ano a už tu chvíli vím, že jsem měla říci ne. Jak se odvážit přijít s tím, že musím své rozhodnutí opravit. Připadá mi to stejně těžké jak jít vrátit knihu do knihovny, když už jí máte o mnoho měsíců déle, tak si jí radši necháte napořád.“

Radka Maňáková: „Dobrý den Terezo, to s tou knihou je skvělý příklad. Jak se cítíte, když to překonáte a tu knihu vrátíte? A jak se cítíte, když ta kniha na vás z poličky kouká ještě za 5 let? Vyřešit věci i když obtížné, je pro vaši energii o moc lepší než je nevyřešit. Bude vám to dlouhodobě odebírat energii. Jestli to víte už v tu chvíli, tak jste to asi věděla, než u když jste to říkala. Zkuste trénovat říct NE rovnou. A nebo to pak nechte na druhý den (nejpozději). A připravte si pár vět na papír. Můžou vypadat třeba takhle: (tento postup je doporučený postup pro náročné rozhovory) 1) popis: včera jsme řešili tuto situaci a já jsem odsouhlasila, že si vezmu tento úkol + hned po poradě mi došlo, že jsem si vzala úkol, který se mezi všemi ostatními do pátku vyřešit nedá. 2) pocit: stydím se za sebe, nechce se mi to říct, 3) důsledky: tenhle úkol nedokážu dobře naplnit, není na něj čas/nebo neumím to .... 4) návrh řešení nebo otázka: buď navrhnete řešení (například, dá se to stihnout do 14 dnů...nebo, vidím, že bychom to měli udělat jinak...nebo předat někomu jinému) nebo položíte otázku "pomož mi, nevím jak to vyřešit. Co ty na to?(a to je horší varianta, návrh řešení je lepší). Přeji klid v duši, když říkáte NE. A někdy taky ANO:) Radka“

Eva: „Dostala jsem od zaměstnavatele nabídku na změnu náplně mojí práce za stejných platových podmínek, které mám dosud. Byť je to práce zajímavá, přinesla by pro mě spíš více nevýhod než výhod. Z tohoto důvodu jsem přijetí této změny odmítla. Přesto se domnívám, že ačkoliv zaměstnavatel chápe moje důvody, nejspíš mi tuto změnu nakonec ze své pozice tzv. přikáže se slovy "neboj se, to zvládneš, kdo jiný by to měl dělat, když ne Ty?". No a co potom s tím? Nezbývá mi už nespíš nic jiného, než se s tím poprat, když bych nechtěla zaměstnání opustit, že? Děkuji za odpověď.“

Radka Maňáková: „Dobrý den Evo, takhle se skutečně nejčastěji cítí ženy:) Jestli máte jasno, že tu práci nechcete, tak si ji neberte. Pokud byste ji chtěla, za jiných podmínek (zvýšení platu) tak to prostě řekněte (a mějte připraveno za kolik by Vám to opravdu stálo). Každý chlap by to klidně, bez výčitek, s pocitem, že je takhle je to správně udělal. Jestli jste to vy, komu čekáte, že řekne "neboj se, to zvládneš, kdo jiný by to měl dělat, když ne ty", tak o vás asi nebude chtít přijít. Takže - stanovte si své priority a podle nich vyjednávejte. Hezké dny Radka“

Martina Malá: „Vždy, když na něco řeknu ne, mám pak výčitky svědomí a stále dokola o tom přemýšlím - jak s tím pracovat? Děkuji za odpověď a za celý seriálek.“

Radka Maňáková: „Dobrý den Martino, výčitky svědomí/vina je taková past. Představte si to jako sílu, která je skrytá a připravená vykouknout vždy, když řeknete NE, protože vina má za úkol, držet lidi ve svazcích, do kterých vstoupili. A když jí podlehneme, často jdeme proti sobě samým, nežijeme své životy, ale vlastně jsme vláčeni těmi výčitkami svědomí někam, kde se nám nelíbí. Takže podívejte se na to, že je to záludná síla, které není užitečné podléhat. Měli bychom se ladit na věci, u kterých cítíme, že nám dělají radost, že jsou dobře pro nás a pro to, jak vidíme svět my. Jen člověk, který nejde proti sobě může mít sílu inspirovat a těšit druhé. Tak ať máte něco pro své blízké. Radka“

Kačka: „Dobrý den paní Maňáková, prosím o radu..manžel je velmi společenský, má hodně zájmů a kamarádů, rád baví společnost.. ale doma vůbec nemá potřebu komunikovat. Nejraději odpočívá a nechává děti i domácnost na mě. Já říkám ne :-) nechci tichou domácnost a vše dělat sama :-) Děkuji za odpověď. Kačka“

Radka Maňáková: „Dobrý den Kačko, takových lidí je docela hodně - těch, co venku baví společnost a doma odpočívají. Nechat to celé na vás jde pouze v jednom případě: že si to všechno vezmete. Nejpodstatnější pro fungování vztahu bývá to, jak ho začneme. (jestli na začátku z lásky všechno uklízíme a vaříme a pečujeme a ono se to stane pravidlem....)Takže bychom se vlastně v dorosteneckém věku měli nejvíc učit o tom, kde máme své hranice, co nás naplňuje a jak tohle všechno umět ukázat svým protějškům. Ukazujte svému manželovi, co je pro vás důležité. Co vás baví a věci, co dělat nechcete. Mluvte s ním o tom, jak se podělíte. A k té tiché domácnosti - zkuste si domluvit svá "rande". Doma nebo venku ....(asi podle toho, jak máte malé děti a jak to jde zařídit). Ale zkuste najít a dát si do kalendáře alespoň nějaké hodiny, kdy budete dávat pozornost jeden druhému. Ať už povídáním nebo masáží nebo .... Nechtějte to otočit o 100%, zkuste to posunout o 10% a budete šťastnější. Radka“

GF: „Jak má muž říkat "NE"?“

Radka Maňáková: „Stejně jako žena :) Mluvte o svých pocitech ohledně té věci, kterou odmítáte a řekněte souvislosti (co se stane, když řeknete ano, kam to vede....atd.) Pro muže bývá snazší říci ne, to co je pro něj obtížné (pokud se to už nenaučil) je právě přidat k tomu ne své pocity a souvislosti. Mějte se fajn. Radka“

Jarmila: „Dobrý den :-) Prosím, jak mám vysvětlit svému manželovi, že pokud přijdu při účetní uzávěrce domů 3 dny po sobě až kolem 21 hodiny-že už nebudu, nemůžu a prostě ani nezvládám uvařit večeři (čerstvou a teplou)? Jídlo, které mám zmrazené, mnou uvařené a ohrate, manžel nepovažuje za plnohodnotné jídlo...! Chodím do práce a mám časově náročnou práci. Jeho maminka byla celý život v domácnosti a tudíž jí to necinilo žádný problém. Myslím, ale že dnes už je jiná doba, a já také přispívam do rodinného rozpočtu, a to i větší částkou než manžel. Děkuji za odpověď. Jarmila.“

Radka Maňáková: „Dobrý den Jarmilo, nevím, jak a kolikrát jste již zkoušela vysvětlit. Jestli ještě ne, tak pak to vypadá asi takto: (opakuji postup pro náročný rozhovor, který jsem již uvedla v jiné odpovědi) 1)popis: V každém dni, kdy přijdu z práce v běžném čase je tu pro vás připravená večeře. Ve dnech, kdy máme účetní závěrku to není možné. 2) pocity: vnímám, že je to ke mě nefér. Přispívám do rodinného rozpočtu značnou částkou a tak již toto vnímám, jako svůj díl do společného života. Teplé večeře jsou v mém pocitu navíc. Dělám je ráda, když je to možné. Zlobím se, že to neoceňuješ... 3) důsledky: přestávám mít chuť vařit i když je to možné. 4) doporučení: měli bychom si začít povídat o tom, jak se spolu budeme o zařizování našeho života, abychom z toho měli radost oba. 5) prostor pro druhého: jak to vidíš ty? Tak držím palce. Radka“

antimony: „Je podle Vás někdy hodně těžké říct "NE"?“

Radka Maňáková: „Dobrý den, nejtěžší to je, když vám na vztahu s někým moc záleží. (a nebo vám záleží na něčem, co je s vlivem té osoby spojeno). Ale zůstaňme u toho vztahu, na kterém vám záleží kvůli tomu vztahu. Kdykoliv se dostanete do situace, že neřeknete NE a vlastně to narušilo vaše hranice, tak ten vztah pro budoucnost ničíte. Časem se na toho člověka začnete zlobit a on vůbec nebude vědět, co se děje. Protože jste mu nikdy neřekla, co vám vadí nebo co nechcete. Samozřejmě, že odmítnutím riskujete odmítnutí. Ale jestli jdete proti sobě, pak chráníte do budoucna své zdraví a své štěstí. Všem nám přeju, abychom dokázali neubližovat sami sobě. A to znamená umět včas poznat, co nám ubližuje. Radka“