Související pořady:

Chat s osobností

Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc. arachnolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současné době je vedoucím katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a přednáší zde zoologii bezobratlých živočichů. Jeho vědecká práce je zaměřena na arachnologii, zejména pak na etologii pavouků, studium jejich životních cyklů, snovací činnost a ultrastrukturu pavoučího hedvábí.

Záznam chatu ze středy 2. dubna 2008 od 18:00
Michal: Dobrý den,bál jste se jako malý pavoukú?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Děkuji Vám za Vaši otázku - pokud si vzpomínám, tak ve mně nikdy pavouci žádný odpor, nebo strach nevyvolávali
Radek: halo pane ste tam?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Už ano!
Jana: Hezký den ,žijí u nás i jedovatí pavouci ?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: V České republice je evidován výskyt 850 druhů pavouků. Pouze tři druhy, náležející k čeledi Uloboridae nemají jedové žlázy. Ti ostatní jsou schopni produkovat jed, ale nejsou většinou schopni prokousnout lidskou kůži. Skutečně nebezpeční pavouci - tj. takoví, kteři by ohrozili Vaše zdraví u nás ve volné přírodě nežijí.
Radek: dobry den
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Také Vám přeji dobrý den.
vdova: Šlyšela jsem že by se na provaze z pavoučích vláken dal utáhnout plně naložený nákladní vůz.Ale že vědci nemohou přijít na způsob jak to provézt.Pravda to jest?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Pavoučí vlákno je , co se týče mechanických vlastností velmi dokonalý biopolymer. Bývá srovnáváno se superpevným materiálem kevlarem.
Nejdále pokročil výzkum hedvábných vláken křižáků. Pokud by se podařilo synteticky vyrobit podobné vlákno o průměru 1 cm, pak by plně naložený, nákladní vůz utáhlo
vdova: Je pravda že kdyby teoreticky někoho uhryzla (jistě existuje jiný termín ale,já jej neznám proto tento amatérský výraz) takzvaná Černá vdova,bylo by její "uhryznutí" smrtelné? Pokud ano,museli by člověku amputovat končetinu?Kdyby ano,dalo by se to léčit elektrickými šoky do poškozeného místa? Již předem děkuji za odpověd'.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Jed snovačky jedovaté - " černé vdovy" patří mezi neurotoxiny.Hlavní složka, tzv. alfa latrotoxin, působí hlavně na vegetativní systém. Kousnutí je nebezpečné a bolestivé, ale k umrtí dochází jen výjimečně.
Postiženou končetinu by Vám neamputovali.
Láďa: Dobrý den, přežila by černá vdova naše klimatické podmínky, kdyby byla vypuštěna do volné přírody?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Podle mého názoru by černá vdova ve volné přírodě u nás nepřežila zimní období
Katka: Dobry den.Co to je kdyz nekdo je arachnolog?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Arachnologové se zabývají velkou skupinou živočichů, kteří patří mezi pavoukovce ( Arachnida). Nejsou to zdaleka jen pavouci, ale také štíři, sekáči, roztoči, štírci, bičovci a další.
Katarína PP: Dobrý den, pane docente.Vaší prací a s největší pravděpodobností i vášní je zajímavý a pestrý život, dá se jistě říct, zcela samostatného a fascinujícího světa,který je však součástí toho našeho.Kolik druhú pavoukú žije v našich zeměpisných šířkách, dají se i pavučiny rozdělit podle zpúsobu "tkaní" a který pavouček Vás nejvíc fascinuje a proč. Děkuji za odpověď, já jsem pouhým obdivovatelem všech púvabú přírody. Katarína
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Vaš otázka mne hodně potěšila. V České republice žije, jak už jsem v jedné odpovědi napsal, 850 ( možná 851)druhů pavouků. Jeden z nejznámějších světových arachnologů, dr. N. Platnick z Amerického muzea přírodních věd (New York), zvěřejnil nový celosvětový součet žijících a popsaných druhů k 1.1. 2008 a ten je 40024. Pavouci produkují mnoho typů hedvábí, které se liší chemickým složením. Vždy se jedná o bílkovinový sekret, ale rozdíly jsou v podílu jednotlivých aminokyselin. Všichni pavouci tkají kokony, tj. hedvábné zámotky, ve kterých se vyvíjejí vajíčka, ale sítě, určené k lovu potravy jen někteří. Každý druh nakládá s hedvábím jiným způsobem a platí to i o druzích příbuzných. Fascinují mne teď ti úplně nejmenší, miniaturní pavouci, např. křižáček pobřežní - Theridiosoma gemmosum.
michala: baví vás tahle práce?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Považuji za štěstí, že mohu dělat právě tuhle práci
fifinka 007: Co je to arachnologie a etologie?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Co je to arachnologie ( věda o pavoukovcích) jsem již v jednom z dotazů dnes napsal. Etologie je vědecká disciplina, která se zabývá chováním (nikoliv chovem) živočichů v různých životních podmínkách. Jedním ze zakladatelů moderní etologie byl nositel Nobelovy ceny Konrád Lorenz. Světové proslulosti dosáhl v tomto oboru také nadávno zesnulý prof. Zdeněk Veselovský, jehož knihu " Člověk a zvíře", vydanou nakladatelstvím Academia v roce 2000, vám doporučuji k přečtení.
Markéta: Ty jo!Máte tolik titulů!Gratuluji!To se nebojíte pavouků?!l jste se jich někdy???
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Před pavouky mám respekt , ale myslím, že se jich nebojím. Při manipulaci s těmi jedovatými si dávám dobrý pozor, aby mne nekousli.
Jarka 64 let kladno: Jaké uznáváte náboženství?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Nejsem nábožensky založený
Andrea 20 let brno: Jaký názor máte na pavouky?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Pavouci jsou, stejně, jako ostatní živí tvorové, hodni naší úcty a ochrany. A pokud se nám podaří napodobit, modelovat a vyrábět jejich hedvábí, budeme jim za tuto " předlohu " vděční.
Kamil Růžička: Dobrý den co znamená - Doc. RNDr .- před vaším jménem??Děkuji za odpověď.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Jde o akademické tituly, které se získají habilitací a rigorózním řízením
Patricie 28 let: Z čeho je vyrobeno pavoučí hedvábí?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Pavoučí hedvábí je, podobně , jako hedvábí zhotovované housenkami bource morušového, bílkovinový sekret (fibroin). Stejně, jako v případě hmyzu, jsou hlavní složkou polykrystalické, pružné proteiny.
Matěj: Vážený pane docente měl bych otázku, zdali vaší blízcí nebo nejbližší přátelé nemají z vaší práce odpor (ve smyslu zdali netrpí arachnofobií). Já osobně se jich nebojím, ale znám mnoho lidí, tak by mě zajímalo jak se na to tváří... Díky a hodně úspěchů!
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Já myslím a doufám, že moji blízcí arachnofóbií netrpí.Musím ale přiznat, že jedovaté a nebezpečné druhy doma nechovám. Ti pavouci, kteří jsou z hlediska snovací činnosti a ultrastruktury vláken, předmětem mého výzkumu, nebezpeční nejsou.
Kryštof: Dobrý den chtěl bych se zeptat jestli máte pavouky rád a jestli ano tak proč ?
Děkuji za odpověď.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Dobrý den, já Vám naopak děkuji za otázku. Pavouci jsou předmětem mého výzkumu, který je, kromě výuky, jednou z mých pracovních povinností a také koníčkem, což je samozřejmě ideální kombinace. Pavouci mne přitahují svými neobvyklými životními projevy, strategiemi lovu i přežití a evoluční úspěšností.
Karlutka: Jaký to je být absolvent přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Jsem rád, že jsem mohl na této fakultě vystudovat a rád vzpomínám na učitele, kteří na této škole působili a většinou stále ještě působí.
Jana: Nejsem příznivec ale ani odpůrce pavouků. Vím, že jsou velice užiteční. Přes zimu je v bytě nechávám přežít, ale na jaře je odchytávám a přenáším ven. Je to tak správně. Pokud ano, jaká je vhodná doba a jaké jsou optimální teploty pro "vystrnadění" z bytu?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Záleží na tom o jaký druh pavouka jde. Některé druhy, nazývají se synantropní, jinde, než v lidských příbytcích u nás nežijí a žít nemohou. Jsou to např. některé snovačky, pokoutníci, nebo třesavky.Neklesá-li teplota pod 10 stupňů, můžete "vystrnadit" jakéhokoliv pavouka, aniž jej usmrtíte.
Tučňák: Dobrý den, chtěl bych se zeptat jaký je u nás největší pavouk děkuji.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Největší pavouk, který u nás žije ve volné přírodě, je slíďák tatarský, Lycosa singoriensis. Délka těla ( bez končetin) se blíží 30 mm. Poslední nález v roce 2007 byl u Uherského Brodu.
Monika: Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, kolik může měřit největší žížala na světě. Předem děkuji za odpověď.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Největší žížalou je australský druh Megascolides australis.Dosahuje délky až 3 metry.
Jana: Jak dlouho žijou pavouci, kteří mohou být jedině v bytech? Jak hodně se množí? Zjistím si, který druh s námi bydlí. Je chodba paneláku pro takového pavouka srovnatelná s bytem? Nebezpečí ze stran sousedů jim asi nehrozí. Jenom já si musím dát pozor, aby mě sousedi nepřistihli při "vystrnaďování".
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Pavouci, kteří žijí u nás v lidských příbytcích, na půdách, či chodbách mají jednoletý až dvouletý životní cyklus. Jako dospělí však žijí krátce, samci několik týdnů, či dnů, samice žijí i několik měsíců. Samice mohou naklást postupně až několik set vajíček. Malá část vylíhlích mláďat však dosáhne pohlavní dospělosti.
Tomáš: Dobrý den! Prosil bych o odpověd´na otázku: Spí někdy pavouci? Děkuji
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Pavouci mají v průběhu dne, či naopak noci období, kdy nejsou aktivní a neútočí ani na kořist.Často se na toto klidové období zapředou do pavučinového úkrytu
Jirka: Dobrý den,
k čemu slouží u pavouka makadla?
Děkuji za odpověď
Jirka
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Makadla představují přeměněný druhý pár končetin. Mají mnoho funkcí, pomáhají například manipulovat s potravou. U samců jsou makadla přeměněna v kopulační orgány, které samci nejprve naplní spermiemi a pak pomocí nich dopravují spermie do samičích kopulačních orgánů
David Strnadel: Ještě jsme se chtěl zeptat jestli si lze vaši studii někde přečíst či sehnat?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Rád Vám články, které Vás budou zajímat pošlu
Jakub: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jaký je největší a nejjedovatější pavouk na světě a kde žije. Děkuji za odpověď.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Největším pavoukem je patrně sklípkan Theraphosa blondi (Latreille, 1804). Oblastmi výskytu je Brazilie a Venezuela.
Co se týče jedovatosti a nebezpečí pro člověka, je těch druhů víc. Nebezpeční jsou pavouci rodu Loxosceles ( rozsáhlé nekrózy v místě kousnutí), ktří žijí jak v Africe, tak v jižní Americe, dále pavouci rodu Phoneutria u nichž se intoxikace projevuje neurotoxickými příznaky a pak rod Atrax. Posledně uvedený rod patří ke sklípkanům a žije v Austrálii v Queenslandu
David: Dobry den,mam pavouka Haplopelmu lividum a rika se ze to je norovy pavouk ale v mem terarku ma vysku substratu jen 3cm jestli ji to bude vadit.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Záleží na stádiu a momentální velikosti. Tento druh je schopen si substrát " přehrnout" tak, jak mu to bude vyhovovat. Důležité je teplo, potrava a voda
Honza: Dobrý den. Rád bych se zeptal, čím se živý pavouk tzv. sekáč a zda i on staví pavučiny. Děkuji
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Sekáči nejsou pavouci. Tvoří samostatný řád pavoukovců, ale k " pravým pavoukům" nepatří. Jsou to predátoři a živí se jak drobnými členovci, tak např.plži. Snovací bradavky tito živočichové nemají a tenata pro lov potravy nestaví.
Roman: Formulaci krásného počasí v podzimních dnech "Babí léto," zná asi každý. Co to ale obnáší z hlediska Arachnologa? Co se přemisťuje na pavoučích vláknech?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Babí léto je nádherný jev. Pavouci při něm létají zavěšeni na vláknech i stovky kilometrů a osidlují tak nová stanoviště. U větších druhů se takto přemisťují mláďata.Drobní pavouci, pro které se v arachnologii vžil název pavučenky (Micryphantidae) létají na sítích i v dospělém stádiu a právě tito pavoučci jsou symbolem babího léta
lukáš: Dobrý den, zajímám se o pavouky a zajímalo by me zda mi mohou sklipkani rodu brachypelma a blondi pri kousnuti spusobit otravu?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Pavouci, které jste uvedl patří k velkým sklípkanům čeledi Theraphosidae a mohou kousnout velmi bolestivě. Mezi druhy rodu Brachypelma jsou i takové, jejichž kousnutí může být nebezpečné. Obecně však pavouci tohoto rodu nepatří k nejagresivnějším.
Sluníčko: Dobrý den, pane docente, chtěla bych se zeptat, zda-li současné změny klimatu mohou ovlivnit migraci pavouků z jiných oblastí? Zejména z jihu, pokud ano, mohou být některé druhy pro našince nebezpečné? Děkuji za odpověď a přeji pěkný zbytek dne.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: S oteplováním klimatu je dáván do souvislosti např. výskyt nápadného, žlutočerného křižáka pruhovaného Argiope bruennichi, který je místy hojný ale v Čechách není původní.Ten není nebezpečný. Podobné je to se zápřednicí Cheiracanthium puctorium, jejíž kousnutí je bolestivé a u citlivějších lidí vyvolává otoky a nevolnost.Tento teplomilný druh byl považován za vzácný - dnes je místy hojný. Zajímavé je šíření snovačky Steatoda triangulosa, která má podobný toxin, jako černá vdova (Latrodectus) - ta je synantropní, žije jen ve vytápěných budovách. Následky kousnutí jsou ale mírnější.
Roman: Makrofota pavouků jsou velmi atraktivní. Pořizujete také fotky, máte je někde vystaveny na webu?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Moje fotky vznikají spíš, jako vedlejší produkt mé vědecké práce. Zatím jsem je nikde nevystavoval, ani na webu, ale jsem rád, že Vás zaujaly.
David Strnadel: No mě zajímá vše kolem pavouku, tak tady je na mě kontakt Dastr.t@seznam.cz tak jestli to máte v PC tak není problém to tam poslat děkuji
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Já Vám, případně dalším diskutujícím,kterým neposkytnu vyčerpávající odpověď dám svoji mailovou adresu. Ta je hajer@sci.ujep.cz. Budete-li něco, co se týká arachnologie potřebovat, ozvěte se.
Jana: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda-li je podle Vas možné, aby se díky změně klimatických podmínek do našeho pásma rozšířili další druhy pavouků - a jaký pavouk je největším na světě? Děkuji.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Nejde o zatím o masívní příliv nových druhů, ale v jedné z předchozích odpovědí jsem na některé druhy upozornil. Některé oblasti na našem území - např. České středohoří, jsou vhodné pro život pavoučích druhů, které se vyskytují např. ve středomoří a řada z nich už zde také žije. Největším druhem je patrně sklípkan Theraphosa blondi.
Tom: Mám doma sklipkana, a nevim jak ho poznat co jsem se dočetl v knihach tak s jsme podle toho nikdy nedokazal poznat co je , jestli samec nebo samice, jak rozeznám samce a samici?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Určování sklípkanů je obtížné. Obecně se pavouci určují především, podle kopulačních orgánů, což lze především v dospělosti. Zkušení chovatelé dokáží určit i nedospělá stádia a to podle znaků na svlečkách. V Ústí nad Labem je takovým odborníkem přes sklípkany pan Tomáš Jeřábek, určitě byste ho našel na internetu. Chovatelů sklípkanů je mnoho a jistě Vám některý poradí. Já se sklípkany detailně nezabývám.
David Strnadel: Zdravím chtěl bych se zeptat jak moc je nebezpečné doma chovat theraphosa blondi??? děkuji
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Řekl bych, že tak středně. Pokud vím, tak tento pavouk napatří k těm nejagresivnějším, ale na kousnutí a toxin reaguje každý člověk jinak. Je třeba být opatrný.
Honza: Dobrý den. Již dlouho si lámu hlavu čím se živý pavouk tzv. sekáč. Mohl by ste mi prosím odpovědět. Děkuji
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Sekáči tvoří samostatný řád pavoukovců, ale pavouci to nejsou.
Živí se drobnými členovci, ale také třeba malými plži.
jano: Dobry den zajimate se take o druh Atrax robustus? Ja chovam sklipkany celedi Theraphosidae, a v posledni dobe se zajimam i o celed Hexathelidae, kam patri tento jedovaty pavouk,Dekuji za odpoved.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Pavouky rodu Atrax jsem nikdy nechoval. Je to velmi nebezpečný druh a pro studium hedvábí jsem zvolil jiné druhy sklípkanů. Na vysoké škole je třeba eleminovat možná ohrožení studentů. Dávejte si při manipulaci s tímto pavoukem velký pozor.
Pavel: Dobry den sem slysel nedavno v televizi ze u nas existuje druh jedovateho pavouka je to pravda??a jestli jo tak jak se jmenuje dekuji za odpoved.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Jedovatí jsou téměř všichni pavouci, ale jedu mají buď velmi málo a nebo neprokousnou kůži. Myslím, že se Váš dotaz týká zápřednice Cheiracanthium punctorium. Jeho kousnutí je bolestivé a může vyvolávat otoky i nevolnost. Životu nebezpečný pavouk to není.
suchanek: dobry den,chci se zeptat,mam doma pavouka Pterinochilu usambaru,jestli jeho jed je hodne nebezpecny.dekuji
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Přiznám se, že o míře jedovatosti tohoto druhu nemám žádné informace
Demon.x12: Je možné aby Stepník Rudý žil v Brně ?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Stepníci jsou teplomilní pavouci a žijí na jižní Moravě a také v okolí Brna
Lukáš: Ještě jedna otázka, co se stane když mě kousne jeden z druhů brachypelma.v jakem rozsahu může kousnutí ublížit a jak se po něm chovat?Které z druhů brachypelma mohou být ty nebezpečné?Mám 3 potvůrky tohoto druhu doma tak at vím na ktereého si dát pozor. Děkuji za odpověď
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Záleží na fyzické kondici a zdravotním stavu ( a také na Vaší hmotnosti). V každém případě jděte okamžitě k lékaři a pokud byste byl alergik, tak hodně rychle
Lukáš: Pane docente predem dekuji za odpoved na otázku nebezpečnosti a způsobu jakým mi může ublížit rod brachypelma a kteří z nich to mohou být?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Pokud vím, tak B. vagans může být nebezpečná. U tohoto druhu je třeba být velmi opatrný. B.albopilosum, B.boehmei, či. B. emilia údajně tak nebezpečné nejsou, ale reakce na kousnutí a přítomnost toxinu je individuální
Roman: Jednoduchá otázka. Vymírají některé druhy pavouků, hlídá se jejich početnost jako u např. ptáků?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Vymíráním pavouků se nikdo cíleně nezabývá. Jsou však druhy, které mají mimořádný bioindikační význam a podle jejich výskytu lze, byť nepřímo, usuzovat na míru antropogenních vlivů, či kvalitu životního prostředí. Metodu testování stavu prostředí pomocí pavouků vypracoval český, světově proslulý arachnolog prof. Jan Buchar z Přírodovědecké fakulty UK Praha.
Některé druhy, např. slípkánci rodů Atypus, či Proatypus jsou chráněné a jsou v Červené knize ohrožených živočichů, podobné je to např se stepníkem rudým.
Lukáš: kteří z druhu brachypelma brachypelma mohou být ti nebezpeční?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Na tuto otázku už jsem dnes odpovídal
Lukáš: Přeji dobry den jste jeste zde??
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Jsem a stále odpovídám
Karel: Otázek co se týká pavouků byh měl mnoho, ale v první řadě bych Vám rád poděkoval za pohle do jejich úžasného světa a nezbývá než doufat, že se s Vámi co nejdříve v dalších dílech Portu setkám. Děkuji
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Také Vám děkuji, jsem rád, že Vás ten pořad zaujal.
Honza: Dobrý den. Chtel bych se zeptat, zda je známé složení pavoučího vlákna? A jestli ano, co brání jeho průmyslové výrobě.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Chemické složení pavoučího hedvábí známé je. Pavouci ale mají až 7 kategorií snovacích žláz a každý typ produkuje trochu jiný bílkovinový sekret. Navíc pavouci, na rozdíl od housenek bource morušového, tkají jen když chtějí a to co chtějí. Výzkumy jsou zaměřené na určení genů, které nesou informaci o jednotlivých typech hedvábí a jejich přenesení do jiných organismů. To se zatím nedaří tak, aby to šlo průmyslově využít. Bude to ještě dlouhá cesta.
David.D: mohl by jste mi prosím pane docente povědět něco o druhu nandhu chromatus? Na internetu jsou nedostatečné informace a v knize od pana Kovaříka je jen krátká notička.Mám zhruba mládě 4-5 svlek zatím nevipadá na to, že by měl nějaké kdovíjaké nároky jen si hloubí nory.Znamená to snad, že je norový druh? nebo jen hledá vlhčí koutek? děkuji za odpověď David.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Tento druh jsem nikdy nechoval, mrzí mne, že Vám nemohu pomoci.
Lukáš: dokáže mi někdo při kousnutí B. vagans pomoct?Je u nás nějaký protijed?
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Myslím, že smrtelné nebezpeči by Vám nehrozilo, ale musím znovu zdůraznit, že reakce na toxin je individuální. Je to podobné, jako s hadím jedem a nebo rakcí na bodnutí včelou. Okamžitě je třeba jít k lékaři.
Lukáš: které druhy z rodu brachypelma mohou být ty nebezpečné?děkuji
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Především B. vagans
Petr Špička: Dobrý den. Chtěl bych se zeptat jaký pavouk je na světě největší, jaké velikosti dosahuje a jeho výskyt? Děkuji
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Už jsem na tento dotaz dnes odpovídal. Jde o druh Theraphosa blondi. Délka těla ( hlavohruď + zadeček) se uvádí až 9 cm. Včetně končetin naměříte až 25 cm. Občas se uvádí i větší rozměry.
Petr: Dobrý den,
mohl byste určit o jakého pavouka se jedná na této fotce?
http://guxxuv.hustej.net/www/zvire/aGUX_7395.jpg
Děkuji za odpověď
P.
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Když mi ten snímek pošlete mailem, tak Vám pavouka určím
Jana: Dobrý den,chtěla jsem se zeptat.Mám doma Brachypelmu Smithi,zhruba dva měsíce.Mám ji zkoušet brát na ruku,nebo to není potřeba a.Nechci aby utekl.Děkuji
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Do holé ruky tyto pavouky neberte. Nejde jen o riziko kousnutí, ale také o chlupy, které dráždí pokožku a sliznice.Nebezpečné jsou i tehdy, dostanou-li se do oka.
David: dobrý den dostal jsem pavoukna nandhu chromatus a nějak nikde nemůžu sehnat žádné informace o tomto druhu.Neřekl by ste mi prosím alespoň kde žije abych mu mohl co možná nejlépe přizpůsobit podmínky?děkuji
Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.: Pro mne je tento pavouk naprosto neznámých druhem o jehož biologii nic nevím
Hledej pořad:
...více