Související pořady:

Chat s osobností

Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc. evoluční biolog

V letech 1977 až 1986 vystudoval obory fyziologie buňky a fyziologie živočichů na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Do roku 1991 se věnoval molekulární imunologii na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a na Lékařské fakultě Tokijské Univerzity, od roku 1991 se věnuje evoluční biologii a evoluční parazitologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Dlouhodobě se zabývá studiem vlivu parazitů na lidské chování a rozvíjením evolučních teorií. Zatím publikoval osmdesát odborných studií a čtyři knihy včetně téměř 600 stránkové Evoluční biologie a popularizační knihy Zamrzlá evoluce aneb Je to jinak, pane Darwin, oceněné v roce 2007 cenou Magnesia Litera v kategorii odborná literatura.

více v reportáži K čemu máme Rh faktor z cyklu PORT

Záznam chatu ze středy 21. dubna 2010 od 17:50
Vyskočil: Dobrý den, kterými parazity se nejvíce, pane profesore zabýváte?
Děkuji.
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: V současnosti se zabývám pouze parazitem Toxoplasma gondii, v minulosti jsem studoval molekulární biologii sexuálně přenosných trichomonád.
Vlasta, Benešov: Dobrý den. Tak jak to je, pane profesore? Měl Darwin pravdu, nebo ne?
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: Asi narážíte na teorii zamrzlé plasticity, o které jsem psal v knize Zamrzlá evoluce aneb je to jinak, pane Darwin. V naprosté většině věcí měl Darwin pravdu. Mýlil se možná tehdy, když předpokládal, že se druhy mohou měnit v důsledku přirozeného výběru kdykoli. Nové poznatky ukazují, že pohlavně se rozmnožující druhy se mohou měnit pouze bezprostředně po svém vzniku a po 98%-99% doby své existence jsou již evolučně zamrzlé a již jen pasivně čekají až v důsledku změn v prostředí vyhynou.
Petra, Mělník: Je možné na základě vyšeho výzkumu konstatovat, že k vývoji člověka přispívaá nejen klima a okolní prostředí, ale také parazité?
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: Jsem o tom přesvědčen. Celá řada rozdílů v tom, jak lidé v různých částech světa vypadají nebo jak se chovají, má svůj původ v rozdílech v prostředí ve kterém žijí. A významnou součástí tohoto jejich prostředí jsou i paraziti. A nemusí to být jen paraziti, podobně fungují například i symbiotické bakterie v jejich střevech.
Zdeněk M.: Znáte nějaký příklad z historie, kdy parazit mohl ovlivnit chování význačného člověka natolik, že jeho rozhodnutí otočilo kolem dějin?
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: Neznám. Ale ono se to špatně zpětně zjišťuje.
Václav, Kroměříž: Dobrý den. Jak asi dlouho může trvat, než si organizmus vyvine způsob, jak se proti parazitům bránit? Sto, tisíc, deset tisíc let?
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: Parazitům se druh zřejmě nikdy trvale neubrání. Samozřejmě, během desítek až stovek generací mohou z populace vymizet jedinci, kteří jsou vůči určitému parazitovi nejvíce vnímaví. Nicméně, evoluce parazita je vždy rychlejší než evoluce pomaleji se množícího hostitelského druhu.
Olga z Prahy: Existují i jiní parazité, kteří s námi takto mávají? A je proti nim nějaká obrana?
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: Určitě ano. Například se uvádí, že někteří paraziti přenášení při pohlavním styky, zvyšují sexuální apetenci a promiskuitu svých nositelů. Jak se manipulaci ze strany parazitů bránit nevím. Možná je nejlepší se nenakazit. Ovšem není třeba se parazitů příliš děsit (tedy jestliže nejste Rh negativní letecký dispečer nebo pilot formule 1, tam by mohla infekce toxoplasmou a následné zpomalení reakční rychlosti znamenat konec profesní kariery). Změny vyvolané parazity mohou vysvětlit pouze několik procent rozdílů, které mezi lidmi v daném znaku existují.
Marie A., Brno: Dobrý den, je známo, jaký je mechanizmus zpomalování reakcí vlivem toxoplazmy u člověka? Vyvolává u něj tvorbu cyst na mozku jako u myší, nebo působí jinak?
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: Konkrétní mechanismus pomocí kterého toxoplasma vyvolává zpomalení reakcí není znám ani u myši, ani u člověka. Cysty v mozkové tkáni se vytvářejí u obou druhů a u obou druhů se v mozku také indukuje syntéza dopaminu. Není však jasné, zda právě toto je příčinou zpomalení reakcí.
Jarka: Dobry den, v pripade ze bych si jako pacient stezovala na unavu, mirne vybuchy vzteku, nespavost a caste motani hlavy s bolestmi a malatnosti trvajici zhruba pul roku, je mozne pomyslet i na parazity jako toxoplasmosa atd? Kolik by jich prichazelo v uvahu?
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: Nejsem lékař, takže si to netroufám posoudit. Rozhodně symptomy, které popisujete, mívají častěji jiné příčiny. Jinak se ovšem domnívám, že toxoplasma je parazit dosti unikátní. Mnoho jiných parazitů, u kterých by se dala očekávat manipulační aktivita, v rozvinutých zemích asi není, případně zde jsou mnohem méně rozšíření.
Natalija, Praha: Dobrý den, ja mam pozitivní gen od otce a negativní od matky. Muj RH je negativní. Je to mozne?
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: Ano, takhle to bývá v polovině případů. Matka má obě kopie genu pro negativitu, otec má jednu kopii pro pozitivitu (ta se u něj projevuje, neboť pozitivita je dominantní) a jednu pro negativitu (a tu jste od něj zdědila).
Zdenek N. Letohrad: Dobrý den,
Je možné,že za pár stovek let Rh- vyhyne?
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: Typoval bych, že ne. Jedinci, kteří mají jednu kopii genu pro pozitivitu a jednu pro negativitu jsou na tom totiž úplně nejlépe. Jedinci, kteří mají obě kopie pro pozitivitu, jsou na tom sice brzy po nákaze lépe než jedinci Rh negativní, postupem času se však i jejich reakční doby zhorší. Dokud s námi bude toxoplasma, budou společně existovat obě varianty RH genu. Kdyby toxoplasma vyhynula, možná by naopak časem vymizela alela pro Rh pozitivitu.
Jana Müllerová: Dodrý den. Mám Rh faktor+, manžel má Rh faktor + a syn má Rhfaktor mínus. Pochopila jsem to tak, že já nebo otec mínus faktor přenesli od svých rodičů ?
Otázka tedy zní : jak může mít dítě Rh faktor mínus, když oba rodiče mají Rh faktor + ?
Děkuji za odpověď , Müllerová
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: Velice snadno. Vy i manžel jste tzv. heterozygoti (těch je u nás nejvíce), tj. máte jednu kopii genu pro pozitivitu a jednu pro negativitu. Kopie pro pozitivitu je dominantní – tj. u heterozygota vždy „přehlasuje“ kopii pro negativitu. Váš syn zdědil po mamince i po tatínkovi právě tu alelu pro negativitu (pravděpodobnost že k tomu dojde je v takovém případě právě 25%).
Vlaďka: Prodělala jsem nákazu Toxoplasmosy s pozdější
léčbou tzv.trojkombinací (antibiotika,sulfonamidy atd.)Dle lékař.zpráv pro úporné bolesti hlavy ,mám "zkalcifikovanou lebku".Postižen je i neurovegetativní systém.Je to konečné?
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: Nejsem lékař, nedokážu to posoudit. V každém případě jsou takovéto komplikace v dospělosti získané toxoplasmosy nesmírně vzácné. Držím palce.
vojta stefan: dobry den,zajimalo by me,jak odborna verejnost prijima Vasi teorii zamrzle plasticity,zdali se ji zabyva i nekdo z vasich kolegu a byla jiz "dokazana" ? me se libi :-] dekuji
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.: Některým biologům a především některým paleontologům se líbí, a někteří se ji dokonce pokoušejí rozvíjet. Naprostá většina evolučních biologů o ní však neví a z těch, kteří o ní vědí, v ní většina nejspíš nevěří. Ale to už tak bývá. Předchozí teorii, tj. teorii sobeckého genu to trvalo asi 20 let než se stala obecně přijímanou a než se jí odborníci odvážili v odborných článcích citovat. A to ji zveřejnil profesor Oxfordské Univerzity v prestižním vydavatelství Oxford University Press. Bude třeba si počkat, až se odborníci stanou z dnešních studentů.

Děkuji všem účastníkům chatu za zajímavé otázky.
Hledej pořad:
...více