U příležitosti 60. výročí připravila Česká televize svým divákům zcela mimořádný dárek – ve formě a rozsahu neobvyklý den otevřených dveří nejenom v Praze, ale současně i ve svých regionálních studiích v Brně a Ostravě. V sobotu 4. května budou mít všichni jedinečnou možnost prohlédnout si, kde vznikají pořady České televize. Kromě příležitosti podívat se do netradičních prostor České televize, kde vznikají oblíbené televizní pořady, čeká na návštěvníky den plný her, soutěží, vystoupení, písniček nebo setkání s jejich oblíbenými herci a moderátory.
Málokdo si dnes dovede představit, že televize ve svých počátcích vysílala jen tři dny v týdnu a v létě dokonce pouze dva. V roce 2013, kdy si Česká televize připomíná 60 let od zahájení televizního vysílání na našem území, s televizí žijeme každodenně. Čerpáme z ní informace a poznání, hledáme v ní zábavu i umělecké zážitky, obracíme se k ní v okamžicích národní radosti i krize. Proto možnost prohlédnout si její zázemí vyhledává vždy velké množství zájemců.
Letošní den otevřených dveří je právě v roce významného jubilea výjimečný. Poprvé otevíráme brány studií ve všech budovách České televize současně, tedy v Praze, v Brně i v Ostravě. Českou televizí tak bude žít doslova celá republika. Návštěvníci si budou moci užít bohatý program přímo v areálu televize v podobě koncertu, her a soutěží, autogramiád populárních televizních osobností a mnoha dalšího.
Pro zájemce jsou letos připraveny tři různé prohlídkové trasy přímo v budově Kavčích hor.
Slavte spolu s Českou televizí kulaté narozeniny a užijte si den v jejím zázemí.
Petr Dvořák, generální ředitel České televize
Pravidelné zkušební televizní vysílání Československé televize bylo zahájeno 1. května 1953. Správně odpověděli a cenu získávají Zuzana Horká, Dorota Nováková, Milena Kűhnová, Pavla Pukowiecová, Eduard Kopáček, Daniel Hošek, Libor Vilímek a Pavlína Kolářová.
vstup 9:00–18:00 (akce skončí v 19:00)
pořad Taxík – přenosový vůz PV01-HD s možností prohlídky – satelitní antény – autogramiády – večerníček Méďové na cestách – škola tance StarDance – kinostan dětského kanálu ČT :D – vzduchové dělo a dílna k pořadu Zázraky přírody – přenosový vůz DSNG – sportovní program kanálu ČT sport – ukázka hasičské techniky – dětský internetový koutek TýYó – prodejní stánek ČT – minizoo
Expozice seriálu Vyprávěj – přenosová technika – Sametová revoluce 1989 – studio KH1 a dekorace pořadu Krásný ztráty – studio KH2 a dekorace pořadu Sama doma – kamerový jeřáb – studio KH3 a dekorace pořadu Planeta YÓ – dekorace pořadu Kouzelná školka a Studio Kamarád – malírna – truhlářské dílny
model areálu a expozice historie ČT – studio KH4 a dekorace připravovaného seriálu Čtvrtá hvězda – studio KH5 a dekorace pořadu Pošta pro tebe – výstava scénografie – expozice dokumentární tvorby ČT – hudební studio – sklad nábytku – sklad zbrojířů
režie Studia 6 – Studio 6 – Počasí – zpravodajský velín
Jde o zkrácenou verzi ostatních tras uzpůsobenou pro pohyb invalidních návštěvníků a rodičů s dětmi v kočárcích.
Abyste se vyhnuli dlouhým frontám, vyzvedněte si na začátku každé trasy od pořadatelů rezervační lístky na konkrétní čas prohlídky. Bez tohoto lístku není možné se prohlídky zúčastnit. Ve vnitřních prostorách ČT je zakázáno kouřit. Platí také zákaz vstupu se psy, jídlem, zbraněmi a výbušninami. V případě jakéhokoli problému se neváhejte obrátit na nejbližšího pořadatele. Děkujeme za pochopení
V areálu České televize naleznete nejrůznější volně přístupná stanoviště, kde bude po celý den připraven tematický program za účasti oblíbených tváří České televize. I vy si jistě vyberete z naší bohaté nabídky.
vstup 9:00–16:00 (akce skončí zhruba v 18:00)
vstup 9:00–16:00 (akce skončí zhruba v 18:00)
Nastoupíte do zdánlivě obyčejného taxíku a rázem se ocitnete v televizním pořadu! Při jízdě odpovídáte na moderátorovy otázky a máte tak možnost vyhrát peníze. Pokud ale zodpovíte vícekrát špatně, budete z taxíku vysazeni, a to kdekoliv! Taxík je ale jediné taxi, které vám zaplatí!
Jako taxikáři–moderátoři vás každý den před Událostmi provázejí Aleš Háma nebo Monika Absolonová.
HD obrazové formáty 720/50p, 1080/50i
Zvukové formáty zpracování 5.1/5.0 vysílání Dolby E
Transportní rozměry (délka, šířka, výška): 16,5 m x 2,55 m x 3,85 m
Provozní rozměry (délka, šířka, výška): 17,5 m x 4,65 m x 3,90 m
Hmotnost celé soupravy: 30 t
Posádka: 14 techniků
Maximální příkon: 20 kW – klimatizace + 25 kW TV technologie
12 x HDTV kamera LDK 8000
4 x HDTV kamera LDK 8000 Sportcam - rychlostí snímání 100 Hz pro Super Slow Motion
Kahuna 300 4x triko prolínací řada (ME)
Vestavěná konverze všech video formátů pro všechny ME
Rozměry 470 x 140 cm
5 x 2 řady LCD Tamuz 37“ s volitelnou konfigurací počtu zobrazených signálů
Bezpásková technologie serverový systém EVS
6 x XT2 server - 12 hod/server při DNX HD 120Mbit
2 x HDCAM SONY HDW 2000
2 x Digital Betacam SONY DVW M2000P umožňující přehrát i SX, IMX, SP
Model VISTA 8 vysílací mixážní pult s kompletní zálohou napájení
Zpracování AES EBU
Nejvýznamnější sportovní, kulturní a společenské akce pro ČR i svět
Výrobce antény: Vertex
Průměr: 9m
RF technologie: Scientific Atlanta
Instalace:
1992 - analogový provoz (technologie umístěna v kontejneru)
1998 - digitalizace EBU sítě (připojení pozemní stanice optickým kabelem a umístění technologie uvnitř budovy)
Stanice slouží k výměně signálu mezi ČT a EBU a trvale směřuje na satelit Eutelsat 7A, kde má EBU pronajaty 4 transpondéry o celkové šířce pásma 288 MHz. Variabilní frekvenční plán umožňuje toto pásmo členit na různě široké kanály.
Výrobce antény: Vertex
Průměr: 9m
RF technologie: IDB
Instalace: 1992
Stanice je využívána dle potřeb ČT pro příjem signálů z ostatních družic, a to jak ve spolupráci s EBU tak s jinými dodavateli mezinárodních přenosů, případně ke spojení s vlastními SNG vozy České televize. K témuž účelu slouží i další 2 pozemní stanice s parabolami o průměru 3,7m, které jsou umístěny na střeše budovy. Tyto nové stanice byly postaveny v letech 2011 a 2012 a obě jsou od výrobce Andrew.
Všechny 4 pozemní stanice mají zapnutý tracking, což znamená, že pomocí naváděcího signálu z družice trvale sledují její přesnou polohu. Antény jsou také opatřeny vyhříváním reflektorů a systémem ofukování feedhornů horkým vzduchem pro případ nepříznivého počasí.
Předchůdce pořadu Večerníček se vysílal už v roce 1963 a jmenoval se Stříbrné zrcátko.
První populární pohádkou se v tomto cyklu stal Robot Emil. Pod hlavičkou Večerníček se poprvé v únoru 1965 vysílal seriál Kluk a kometa. Proslulá večerníčkovská znělka přišla na svět o pár měsíců později a vítala malé diváky poprvé před pohádkovým seriálem O televizním strašidýlku. Mezi první dodnes známé Večerníčky patří: Pohádky ovčí babičky, O krtkovi, O loupežníkovi Rumcajsovi, Pohádky z mechu a kapradí a další. První barevný večerníček se objevil v roce 1973, kdy se také začal vysílat denně. Prvním hraným večerníčkem byly legendární Krkonošské pohádky.
S rozvojem televize počet diváků Večerníčka rostl a podle počtů prodaných televizorů ho v roce 1965 sledovalo 2 milióny diváků. V roce 1978 se objevil už ve 4 miliónech domácností. U zrodu stáli například dramaturg Milan Nápravník, režisér Ludvík Ráža, známá Štěpánka Haničincová, nebo výtvarník Radek Pilař. Asi nejproduktivnějším režisérem večerníčků byl Václav Bedřich, autor seriálů jako jsou Bob a bobek, Maxipes Fík, O zvířátkách pana Krbce, O víle Amálce a spousty dalších.
Slavný tanečník Fred Astair řekl, že tanec je sladká práce! Jestli to tak je, tak je to jediná sladkost, po které se nezadržitelně hubne.
Hvězdy začaly na obrazovkách České televize tančit v roce 2006, kdy se tato gala show poprvé objevila ve vysílání. Od té doby proběhlo celkem pět ročníků této úspěšné taneční soutěže, kde se osobnosti ze světa šoubyznysu nebo sportu snaží se svým profesionálním tanečním partnerem/ partnerkou probojovat až k titulu Krále/ Královny tanečního parketu. S pořadem je také neodmyslitelně spjata moderátorská dvojice Marek Eben a Tereza Kostková. Zatím poslední řada soutěže se za obrovského zájmu diváků uskutečnila v loňském roce. Letos na podzim ale budou hvězdy zase tančit – Česká televize totiž připravuje další řadu.
Celkem za historii StarDance soutěžilo 40 tanečních párů
Mezi soutěžícími byli: 1 televizní moderátorka, 2 sportovní komentátoři, 5 olympioniků, 4 modelky, 2 zpěváci, 4 zpěvačky, 10 hereček, 10 herců, 1 hlasatel a 1 kuchař
Taneční tepláky Jiřího Schmitzera byly vydraženy za neuvěřitelných 200 000 korun českých. Částka byla předána na konto Člověk v tísni.
2006 Roman Vojtek - Kristýna Coufalová
2007 Aleš Valenta – Iva Langerová
2008 Dana Batulková – Jan Onder
2010 Pavel Kříž – Alice Stodůlková
2012 Kateřina Baďurová – Jan Onder
V poslední prázdninový den spustí Česká televize nový – dětem věnovaný – kanál s názvem ČT :D, neboli Déčko. V minikině Déčka je pro vás připraveno pásmo pohádek – těch, které už z obrazovky České televize dobře znáte, a které se v srpnu objeví na Déčku. Navštivte své oblíbené hrdiny Boba a Bobka, Maxipsa Fíka, Spejbla a Hurvínka, Rumcajse a spoustu dalších. Vítejte v ministanu Déčka a už teď se můžete těšit na srpen a na svou novou televizi.
Pořad České televize „Zázraky přírody“ a Laborky při Gymnáziu V.B.T. ve Slaném společně navrhly a vytvořily obří vzduchové dělo o průměru 3 m a délce 4,3 m, které je tvořeno tubusem a membránou. V rámci natáčení pořadu dělo poté výstřelem zbořilo stěnu o rozměrech 840x440 cm složenou ze 154 kartonových krabic a umístěných ve vzdálenosti 100 m. Na výstřel byla potřeba síla 10 lidí.
Zázraky přírody je zábavná show, kde největší hvězdou je příroda sama. Již čtvrtým rokem se snažíme s humorem a nadhledem představovat kouzla z říše zvířat, rostlin i vědy. Hledáme malé i velké zázraky, experimentujeme s ohněm i vodou či zkoušíme, zda naši moderátoři odolají zákonům přírody. S chemií i fyzikou se dá zažít velká legrace a tak si hrajeme a rádi se o to vždy podělíme s diváky.
Jediný HD satelitní vůz České televize byl pořízen v roce 2011. Vůz disponuje vlastní elektrocentrálou a je tedy možné vytvoření až tříkamerového studia takřka kdekoliv v interiéru či exteriéru a pomocí satelitní trasy živě odbavovat do vysílání České Televize. Prioritně je určen pro zpravodajský kanál ČT24, ale je využívaný i pro sportovní program ČT sport. Za jeho roční provoz byl využit například pro výrobu a vysílání „Studia MS 2012“ z finálové části mistrovství světa v lední hokeji z Helsinek, nebo pro přenos novoročního projevu prezidenta České republiky. Následovali vstupy a studia k prezidentským volbám, završené posledním projevem prezidenta Václava Klause a prvním projevem prezidenta Miloše Zemana.
Basketbal je klasikou ve vysílání České televize. Pravidelné přenosy z Mattoni NBL a hlavně veleúspěšné MS žen v roce 2010 bylo ozdobou vysílání. Letošní letní pražské mistrovství světa hráčů do 19 let s finále v O2 Aréně bude přínosem v rámci vysílání mládežnického sportu v České televizi.
Mattoni Národní basketbalová liga (nejvyšší soutěž mužů v ČR)
Pohár České pošty (pohárová soutěž mužů i žen v ČR)
Ženská basketbalová liga (nejvyšší soutěž žen)
Eurocup (druhá nejvyšší pohárová soutěž v Evropě)
Euroliga žen (nejvyšší pohárová soutěže v Evropě)
ČTsport bude vysílat ME basketbalistů ve Slovinsku 4.-22. září.
Webové stránky ČTsport (http://www.ceskatelevize.cz/sport/)Hasičský záchranný sbor České televize byl založen v roce 1971. Současně s dostavbou nové budovy ČT byl v roce 1981 umístěn v blízkosti areálu televize. Úkolem jednotky HZS je zabezpečení vlastního areálu ČT a zajištění podmínek požární ochrany při výrobě televizních pořadů v interiérech i exteriérech. Od roku 1986 je jednotka HZS ČT začleněna do Integrovaného záchranného systému ČR a ve zvláštních případech tak zajišťuje i úkoly IZS v hasebním obvodu hl. města Prahy. Pracovníci jednotky HZS zasahovali s technikou například při katastrofálních povodních na Moravě v roce 1997 a v Praze v roce 2002, účastnili se zásahů při velkých požárech na území Prahy, zejména požáru SAPA v Praze 4. Jednotka je plně vybavena potřebnou záchranářskou technikou pro potřeby ČT, do objektu HZS je svedena elektrická požární signalizace z celého areálu ČT a tvoří tak jeden z nejrozsáhlejších elektronických požárních systémů v České republice.
Oblíbená sága o rodině Dvořákových se skládá ze 106 dílů, které autoři rozdělili do pěti sérií a speciálních devíti dílů nazvaných Osudy. První série s 26 díly se na obrazovkách objevila 31. srpna 2009 a už tehdy pro ni tvůrci napsali 225 rolí a obsadili na 4 000 komparzistů. Dějová linka začíná v roce 1964 a končí posledním dílem v roce 2005. Seriál za dobu své „spanilé jízdy“ obrazovkou nasbíral spoustu televizních cen jak doma, tak v zahraničí. Zatím největší sledovanost měl díl z první řady s názvem Bonboniéra, který si nenechalo ujít přes 1,5 milionu diváků, nejvyšší počet zhlédnutí na ivysílání České televize má ten úplně první díl nazvaný Od začátku – dosud si jej pustilo téměř 900 000 internetových uživatelů.
Seriál Vyprávěj se sice chýlí ke svému konci, ale jeho tvůrci již teď připravují pro Českou televizi nový projekt, který se opět vrací k minulosti naší země nahlížené optikou jedné rodiny, tentokrát do období první republiky. Odtud také název nového seriálu – bude se totiž jmenovat První republika.
Přenosová technika, to jsou především přenosové vozy. Lze je spatřit všude tam, odkud Česká televize vysílá přímý přenos, nebo pořizuje záznam sportovní, kulturní či společenské události. Můžete shlédnout i pěti kamerový HDTV přenosový vůz HD4 , zvukový režijní vůz pro pořizování audio záznamů v Dolby 5.1/5.0 , bez kterého se neobejde žádný velký koncert. Expozice je doplněna o hokejovou branku s nainstalovanou kamerou, kterou si případní zájemci mohou zkusit ovládat a televizní motocykl osazený vysílači, tak jak ho ČT používá při Pražském maratonu.
Základní informace: nástavba na Mercedes Atego 8m x 2,4m x 3.30m
hmotnost: 11t
posádka: 2 technici
rok 1995 - jediný takto profesionálně osazený mobilní zvukový vůz v ČR
digitální zvuková režie STUDER Vista 8
288 vstupů, 216 výstupů
Surround Monitor RTW 10800X
Redundantní řídící systém (2 x PC)
Poslechové monitory stereo - 2x Genelec 1037C
umístěné ve stěně vysypané cca 150kg křemičitého písku pro zatlumení vibrací
Poslechové monitory 5.0. - 5x Genelec 8040
Hlavní vícestopé záznamové zařízení
Redundantní vícestopé záznamové zařízení Merging-Pyramix 19“ Chassis 64 MADI inputs
Datové uložiště
Diskové pole 2 x 2 x Tera s ochranou Raid 5
Propojení se záznamem Fibre channel 4Gb/s
Mikrofony propojeny přes výnosný stage box opticky – nejsou limitovány vzdáleností.
Využití
Velké koncerty a hudební pořady
Základní informace: nástavba na Mercedes Atego 8m x 2,4m x 3.30m
hmotnost: 12t
posádka: 5 techniků
rok 1996 – SD technologie
rok 2013 přestavba - nové základních technologické segmenty v HD obrazové formáty HD SDI 1080i/50
zvukový: – STEREO - pro mix v 5.0/5.1 malé rozměry zvukové režie
Kamery – Grass Valley
5x kamera LDX 80 premiére – nová řada kamer již využívají 3x CMOS chip – citlivější než CCD
Režie: Thomson Grass Valley
Kayak KHDC 200C 2 triko prolínací řady
Záznamové zařízení
Sony
2x digitální betacam DVW-M2000P - multi formátové přehrávaní
2x XDcam PDW-HD1500/1
EVS
8 kanálový hardiskový serverový systém XT3
Zvuková režie
STUDER 928 Stereo
Využití:
Určen pro výrobu malých sportovních akcí, záznamy z malých divadelních scén. Publicistické diskusní pořady např. OVM.
Používá se jako mobilní dopravní prostředek pro kameramana, který snímá průběh závodu a vysílá signál přes retranslační helikoptéru do režijního přenosového vozu. Nejčastěji se využívá při běžeckých a cyklistických závodech. Pro pohon využívá kardan nikoli standardní řetěz. Díky tomu je jízda plynulejší, umožňuje pomalu sledovat závodníky a zároveň je méně hlučná než při pohonu řetězem. Podobný model využívá i policie ČR.
Televizní noviny odvysílaly informaci o pietním studentském mítinku k uctění památky Jana Opletala a o nepovoleném pochodu do centra Prahy.
Zaměstnanci ČST sepsali protestní petici proti násilí na Národní třídě, kterou zaslali Federálnímu shromáždění, České národní radě a předsednictvu vlády ČSSR.
Zaměstnanci ČST se sešli v garážích přenosové techniky, kde požadovali objektivní zpravodajství, stažení některých redaktorů z obrazovky a přímý přenos z demonstrace na Václavském náměstí. Rázně odmítli pokus předsedy celopodnikové organizace KSČ postavit se do čela protestního hnutí. Vznikla petice, kterou předali vedení ČST, aby ji uveřejnilo v Televizních novinách. Vedení petici však označilo za protisocialistický pamflet a odmítlo ji zveřejnit. Diváci večer opět viděli jednostranné zpravodajství a po něm generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše v pořadu Aktuální vystoupení.
Protestní petice nakonec byla v Televizních novinách zveřejněna. Způsob jejího zveřejnění však znovu naplnil garáže přenosové techniky, kde zaměstnanci protestovali proti pokračujícímu neobjektivnímu zpravodajství a opět pohrozili účastí na generální stávce. Toho se vedení ČST zaleklo a přistoupilo na požadavek přímého přenosu z manifestace na Václavském náměstí. V odpoledním pořadu Studiu kontakt bylo odvysíláno šest živých vstupů. Poté, co jeden z respondentů pochválil rok 1968, byly další čtyři již zcenzurované vstupy odvysílány ze záznamu.
V noci na čtvrtek byl areál Kavčích hor obsazen pohotovostním plukem SNB. Ten byl však v průběhu dne po velmi tvrdých protestech zaměstnanců ČST stažen. I tak protestujícím pracovníkům hrozilo vážné nebezpečí od příslušníků VB, armády i Lidových milicí, kteří byli již dříve rozmístěni v některých prostorách Kavčích hor. Pod tlakem protestujících zaměstnanců Televizní noviny přinesly ve čtvrtek poprvé vyváženější zpravodajství. Diváci měli možnost vidět, jak pracovníci ČKD vypískali vedoucího tajemníka pražské stranické organizace Miroslava Štěpána.
Protestující dosáhli dalšího velkého vítězství. Po Televizních novinách, kde bylo oznámeno Jakešovo odstoupení, se na prvním programu objevily studentské záběry z Národní třídy. Protože však na Kavčích horách stále nebylo bezpečno, museli ti, kteří se na přípravě jejich vysílání podíleli, vše utajit. Hrozilo totiž nebezpečí, že StB odvysílání znemožní, ať již na půdě ČST či na vysílačích.
Byl ustaven Stávkový výbor ČST, který definitivně odmítl jednat s vedením celopodnikové organizace KSČ, která do té doby měla v instituci významný vliv. Pod tlakem stávkového výboru vedení souhlasilo s přímým přenosem ze shromáždění Občanského fóra na Letenské pláni. Vstupy z Letné střídaly vstupy z jednání komunistů v pražském Paláci kultury. Dopoledne byla odvysílána mše z katedrály sv. Víta, kterou celebroval kardinál František Tomášek. Večer na obrazovce vystoupil nový šéf KSČ a poprvé i Václav Havel.
Z Letné byl odvysílán další přenos. Zpravodajství již bylo objektivní a vyvážené. ČST tak srovnala krok se společenským děním.
V ČST bylo založeno Občanské fórum a pracovníci televize poté manifestačním průvodem podpořili probíhající generální stávku. Téhož dne vláda odvolala ústředního ředitele Libora Batrlu. Novým ředitelem se stal dosavadní vládní mluvčí Miroslav Pavel. Odvysílán byl dokument o událostech 17. listopadu a Václav Havel představil program Občanského fóra.
Na ČST se objevuje vysílání přímých vstupů z mimořádného sjezdu KSČ a o den později pětihodinový přenos z Federálního shromáždění, ve kterém bylo odhlasováno vypuštění článku o vedoucí úloze strany z Ústavy. V televizních pořadech se začaly objevovat dosud zakázané osobnosti.
V garážích přenosové techniky nový ředitel ČST oznámil shromážděným pracovníkům, že televize přestala být ideovým nástrojem jedné politické strany.
Jedno z vůbec prvních studií v ČT o rozloze 260 m2 je v provozu od roku 1970. Klidně by se mu dalo říkat „pohádkové“. Právě tady totiž vznikla celá řada českých studiových pohádek, které diváci mohou znát z nedělních odpoledních vysílání, např. Princové jsou na draka.
Talkshow Krásný ztráty se na obrazovkách České televize poprvé objevila v roce 2000. Stejnojmenná píseň zpěváka a průvodce pořadem Michala Prokopa pochází z jeho alba Yesterday a text k ní napsal Pavel Šrut.
Michal Prokop si zve do svého televizního baru ty nejzajímavější umělce, sportovce, politiky, novináře, lékaře, vědce, humanitární pracovníky – dokonce jednoho kosmonauta a dvě loutky (Spejbl a Hurvínek), aby mu vyprávěli o svých krásných ztrátách. Protože v životě je vždycky něco za něco a každý člověk, který o něco mimořádného usiluje, se zároveň musí něčeho vzdát.
V baru Krásný ztráty měli často příležitost se potkat dlouholetí přátelé: například dramatik a prezident Václav Havel s americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou, naopak první setkání v životě tam naopak absolvovali třeba ministr kultury Pavel Dostál s legendou českého undergroundu Mejlou Hlavsou. K nejzdařilejším patří rodinná setkání, např. herec Miroslav Etzler s reportérem ČT v Číně Tomášem Etzlerem, režisér Ondřej Trojan s hercem Ivanem Trojanem nebo v Německu žijící tanečníci dvojčata Jiří a Oto Bubeníčkovi.
Letos v prosinci Krásný ztráty oslaví mimořádné výročí – během pětisté premiéry přivítají tisícího hosta.
Nejmenší studio v České televizi s rozměry 128 m2 v minulosti sloužilo především k natáčení soutěžních a hudebních pořadů jako např. VIDEOSTOP. Právě tady se poprvé použilo tzv. klíčování a triky.
Živé vysílání pořadu Sama doma (pondělí až čtvrtek) se odbavuje ze studia KH 2. Od roku 2012 se připojilo také páteční vysílání ze studií v Brně a Ostravě. Poprvé se pořad na televizní obrazovce objevil v roce 1998. V patnáctileté historii pořadu bylo odvysíláno více než 2 380 dílů (a za stejnou dobu se členům štábu Sama doma narodilo 18 potomků). V roce 2004 byl pořad zrušen, avšak bouřlivé reakce divaček si po třech měsících vyžádaly jeho obnovení. Pořad v minulosti moderovaly Martina Menšíková, Bára Lukešová, Jitka Asterová, Klára Doležalová, Hanka Heřmánková, Olga Šípková nebo Lejla Abbasová. V současné době se v pořadu střídají moderátorky Stáňa Lekešová, která je „rekordmankou“ pořadu –v Sama doma je totiž od jeho úplných počátků, Iva Kubelková, Martina Hynková Vrbová, Jana Havrdová, Alena Veliká, Ester Janečková. Pátečním vydáním z Brna a Ostravy provázejí Tereza Stýblová, Soňa Šuláková, Linda Bendová, Jana Bohušová.
Prostor o rozloze 214m2 je trvalým domovem legendárních postav Jů a Hele. Dlouhá léta se totiž právě odsud vysílalo legendární Studio Kamarád. Tradice pokračuje a i dnes se tady točí hlavně pořady pro nejmenší jako Kouzelná školka nebo Planeta Yó.
Komentované pásmo pro starší děti (8-12) se vysílá od roku 2011. Obsahuje zábavné soutěžní pořady (Věříš si?, Bludiště), zábavné vzdělávací pořady (Záhady Toma Wizarda, Šikulové), diskusní pořady pro děti (Tykadlo, Pomáhejme si), dokumenty a hrané či animované dětské seriály. Průvodcem je mimozemšťan TýYó – animovaná postavička, které propůjčil hlas Petr Lněnička, v roli moderátora se střídají Maruška Doležalová a Honza Cina. Jejich úkolem je uvést vtipně vložené pořady a hravou formou podat dětem informace rozšiřující všeobecný rozhled.
Pohádky a povídání pro nejmenší k podívání.
Tradiční a oblíbený pořad pro předškolní a raně školní děti se vysílá od roku 1999. Průvodci pořadu jsou Michal (Michal Nesvadba), Majda (Magdalena Reifová), Jitka (Jitka Molavcová) a děda Láďa (Ladislav Trojan), kteří spolu se skřítky Františkem a Fanynkou přinášejí dětem ty nejlepší animované seriály z tuzemské i zahraniční tvorby. Návrhy dekorace, grafické výbavy Kouzelné školky a také podoba obou skřítků jsou dílem výtvarnice Lucie Dvořákové.
Kamarádi, máme vás rádi!
Tradiční nedělní pásmo pro děti, které se poprvé na obrazovkách objevilo v roce 1980 a vydrželo tam do roku 1991. Oblíbený pořad byl obnoven až o 10 let později, v roce 2011. Hlasy loutkám z „rodiny Jůhele“ každou neděli propůjčují např. Jiří Lábus (JŮ), Ota Jirák (HELE), nebo Martin Dejdar (Harry Šoumen). V roli moderátora pořadu se střídají Klára Sedláčková – Oltová, Filip Cíl a Marek Němec. Za dnes již ikonickou výtvarnou podobou dekorací i loutek stál malíř, grafik a ilustrátor Stanislav Holý.
1953
1954
1955
1955 – 1962
1956
1961
1968
1970
1971
1973
1975
1976
1978
1979
1984
1988
1989
1991
1992
1996
1997
1999
2000
2002
2005
2006
2010
2012
2013
Svým rozměrem 562m2 patří k největším. Při jeho výstavbě už bylo počítáno s technikou barevného vysílání. V provozu je od roku 1976. Ve studiu se natáčí hlavně seriálová tvorba, například pro Zdivočelou zemi se tady postavil interiér vězení a další seriálové prostory. Studio pamatuje i velkolepé natáčení s Luďkem Munzarem v hlavní roli v seriálu Synové a dcery Jakuba Skláře nebo sci-fi seriál pro děti Bambinot.
Na tomto místě Miloš Kopecký jako doktor Štrosmajer v legendární Nemocnici na kraji města říkal Ivě Janžurové alias vrchní sestře Staňkové: „Kdyby blbost nadnášela, budete lítat jako holubička!“
Studiem KH4 tak prošla celá řada legendárních hereckých osobností, protože mimo jiných televizních pořadů se zde natáčely nezapomenutelné Silvestry s Vladimírem Menšíkem.
Raritou je natáčení prvního seriálu v přímém přenosu Hříchy pro pátera Knoxe.
Ve studiu číslo 4 právě vzniká nový komediální seriál režisérů Jana Prušinovského a Miroslava Krobota Čtvrtá hvězda, který vypráví příběh zaměstnanců hotelu Meteor. Ti se pro svůj hotel snaží získat vysněnou čtvrtou hvězdu a dostat se tak blíže k solventní zahraniční klientele. Dvanáctidílný cyklus divákům nabídne takřka kompletní herecký ansámbl Dejvického divadla.
Zajímavostí studia o rozloze 316 m2 je jeho propojení se studiem KH4. V obou studiích se mohlo točit najednou s odbavením v jedné režii. Vznikaly tady na svou dobu kvalitní televizní kousky jako například Nezralé maliny, Ikarův pád nebo výpravnější studiové pohádky.
Divácky velmi oblíbený pořad moderovaný Ester Janečkovou. Díky pošťákovi Ondrovi se zde setkávají lidé po mnoha letech odloučení, daří se spojit staré lásky, odloučené příbuzné nebo kamarády z vojny.
Pozvaní se musí k účasti v pořadu rozhodnout dobrovolně. Do momentu setkání se opravdu nedozví, kdo si jej pozval. Do skupiny těch, kteří nejčastěji účast v Poště odmítnou, patří muži, z toho nejčastěji otcové, kteří se z různých důvodů obávají setkání se svými dětmi, jež nemohli nebo nechtěli vychovávat.
Scénický provoz ČT zajišťuje výrobu a stavbu dekorací, rekvizitní a kostýmní výpravu, líčení herců a speciální (zbrojní) efekty. To vše s pomocí rozsáhlých skladů fundusu výpravných prostředků. V této ukázce práce scénického provozu jsou použity tyto kostýmy a dekorace:
V 50. letech vysílala ČST všechny pořady naživo, ať už šlo o inscenace, zpravodajství nebo zábavu. Ze záznamu mohli diváci vidět pouze filmy a dokumenty,
které se zároveň promítaly v kinech. Pracovníci televize vytvářeli zpravodajství, které se skládalo z reportáží a šotů na filmovém pásu, nejednalo se však o dokumenty.
Ty se objevily až v 60. letech. Bohužel, z důvodu nemožnosti záznamu živého vysílání se z počátku televizní tvorby prakticky nic nedochovalo.
Jedním z nejsledovanějších cyklů ČST v šedesátých letech, který divákům přinesl v roce 1968 i dříve zakázané reportáže, byla Zvědavá kamera (1965).
Známým dílem Zvědavé kamery je Tajemství Černého jezera o tajuplných bednách s nacistickým archivem vyloveným z Černého jezera.
Předcházel mu například další známý dokument Volba povolání Otty Bednářové o diskriminaci dětí při výběru na školu.
Mezi další známá díla se řadí triptych o dětech Inzerát (1968). Stěžejní dílo proslulého scénáristy a publicisty Jindřicha Fairaizla (prvního polistopadového ředitele ČST) se snaží mimo jiné podchytit příčiny toho, proč jsou rodiče v socialistickém zřízení schopni vyměnit své vlastní dítě za auto.
Tvorba roku 1968 se nesla ve znamení témat, která byla pro tvůrce dlouhou dobu zakázána.
Po skutečných příčinách smrti ministra zahraničí Jana Masaryka v roce 1948 pátral Vlastimil Vávra ve čtyřdílném dokumentu Na pomoc generální prokuratuře (1968),
kde zpochybnil oficiální verzi o sebevraždě. Otěže poté přebrala publicistika.
Ta v pořadech jako jsou Tváří v tvář, Slovo ke dni, Věc veřejná, Sondy,
Kam spějeme? nebo cyklus Mezi námi nabídla širokou výměnu názorů a stanovisek, věc ve vysílání ČST dosud nevídanou. Koncem května roku 1968 v tomto cyklu přišlo i na otevřenou debatu tehdejšího ředitele ČST Jiřího Pelikána s diváky.
Začátek normalizace. Tvůrci, kteří se nechtějí podřídit, končí a redakce publicistiky a dokumentaristiky je rozpuštěna. Následně je vyhlášen konkurz za účelem jejího obnovení, které je již plně v režii osob zcela oddaným novým poměrům. Na začátku 70. let vznikají dokumenty, které dehonestují představitele Pražského jara a události v roce 1968 překrucují a nazývají kontrarevolucí. Režisér Jaroslav Hužera natáčí dokument Brežněves, vyprávějící o obci ze středních Čech, která má s hrdostí přebrat nové a symbolické jméno podle významného sovětského straníka. Mezi významné prorežimní tvůrce proniká i Miroslav Hladký, jehož dokument Causa Jan Masaryk o zneužití Jana Masaryka v roce 1968 přímo odkazuje na výše uvedený dokument Jaroslava Vávry. Silným tématem je i řádění kontrarevoluce, kterému se věnují Vlastenci bez masky pojednávající o kontrarevolučních aktivitách během 1. výročí srpnové okupace v roce 1969.
Nastává ochromení dokumentární tvorby. Část tvůrců postupně kolaboruje a přitakává, část hledá nejrůznější únikové cesty. Především jsou to pokusy o nepolitická témata, zejména portréty významných osobností. Jako například herce Ladislava Peška nebo mima Ladislava Fialky. V ideových Prohlášeních bylo zcela otevřeně přiznáváno, že těžiště programové tvorby se přesouvá k otázkám, které současně řeší Komunistická strana Československa a že se v Československé televizi zvýšila autorita základních stranických dokumentů jakožto východiska pro koncipování pořadů a práce všech redakcí. Dokumenty jsou zpravidla připravované k politickým výročím, dějinám KSČ nebo se jedná o propagandistické pořady pomlouvající západní demokracii, disidenty v ČSSR apod. Existují ale i výjimky. Například Jan Špáta natáčí pro ČST dva filmy, oba však putují okamžitě do trezoru. Jedním z nich je Vyrýt stopu do tváře času (1982) – film o pěti výrazných představitelích tehdejší střední generace českých grafiků.
Dokument vždy provázela svázanost se společenským děním. Teprve v časech bez cenzury a ideologických tlaků se však na obrazovkách může prosadit v plné síle. V devadesátých letech vznikají nová producentská studia, jako jsou Febio, K2, Film & Sociologie a nadace Člověk a čas Heleny a Michaela Třeštíkových. Česká televize většinu těchto dokumentů spolufinancuje. Feničovo Febio v devadesátých letech oživilo dokumentární tvorbu. Divácky nejznámějším pořadem se stal cyklus GEN – Galerie elity národa (1993), na jehož jednotlivých dílech se podílela řada významných filmařů, jako Jan Špáta, Juraj Jakubisko, Jan Hřebejk, Jan Němec, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Olga Sommerová a mnozí další. Dokument se následně vydal individuální cestou, z emigrace se po dlouhých letech vrátil Miroslav Janek, aby natočil snímek o nevidomých dětech, které samy fotografují svět Nespatřené (1996), bolestné téma narkomanie zpracovala Andrea Majstorovičová ve svém filmu Bojím se tě světe (1998), následně pak také Helena Třeštíková s filmem Katka (2009), Erika Hníková realizovala snímek Nesvatbov (2009), jež pojednává o starostovi jedné obce, který se nechce smířit s vymíráním obyvatelstva a David Vondráček natočil Lásku v hrobě (2012), příběh o dvojici, která našla svůj nový domov na pražském hřbitově. Role České televize jako koproducenta dala také vzniknout dílům, jako jsou Bohemia Docta (Karel Vachek), Nachové plachty (Miroslav Janek), René a Soukromý vesmír (Helena Třeštíková) nebo Věra 68 (Olga Sommerová).
V současné době je v České televizi ustanoven systém tvůrčích producentských skupin. Ty mj. do vysílání připravují také nové dokumentární formáty. Česká televize dala v letošním roce prostor například autorským dokumentům zabývajícím se současným děním (Český žurnál Víta Klusáka a Filipa Remundy) a také dokumentárním seriálům, tzv. docusoapům. Diváci již měli možnost zhlédnout seriál Čtyři v tom (Linda Kallistová Jablonská) o devíti měsících, které změnily osud několika mladých žen. Na obrazovky se pak chystají docusoapy věnované terapeutické skupině Když v tom jedou ženy (Theodora Remundová) a Navždy svoji s tematikou svateb (Erika Hníková) a mnohé další dokumentární projekty.
Hudební studio České televize má více než třicetiletou tradici v nahrávání všech žánrů soudobé i klasické hudby. Nejvíce se však využívá pro scénickou hudbu. Vznikla zde hudba k většině českých filmů za posledních dvacet let a téměř ke všem seriálům z produkce České televize. Vybavení studia umožňuje zpracovávat prostorový zvuk v té nejvyšší kvalitě. Velikost studia umožňuje natáčení zhruba 70 členného orchestru.
Mixážní stůl STUDER VISTA 7 s totální automatizací (50 faders)
Audiostanice Pro Tools|HD 3 192 kHz/24bit Celkem 48 In/Out digitálně + 24 analogově
R-DAT SONY 7040
2x STUDER A800/24 stop Dolby A - SR,(1.stroj má rychlosti 19 a 38 cm/s a 2. stroj 38 a 76) STUDER A 820 2/2 TC, Analog 1" - 9/19/38/76/cm/sek STUDER A 80, atd. - 19/38 cm/s Kazetový MGF STUDER A721 analyzátor KLARKTECHNIK DN 60 LEXICON 960 LEXICON 480 L+LARC LEXICON PCM 70 Ultraharmonizer EVENTIDE H 3500 Dualpeak limited UREI 1178 AURAL EXCITER typ III.
AURAL EXCITER typ C2
COMPELLOR mod. 320
50 bezdrátových FM sluchátek SENNHEISER 140 (+ drátové) mikrofony - NEUMANN: 7x U87, 6x U87i, 4x TLM 170 - AKG: 6x C460B, 3x C451E, 8x D224E, 1x D112, 2x C 535EB,1x D20 7x U87, 7x AKG535, 3x AKG451, 6x D112, 4x AKG480, 5xE608, 5x E604
Je součástí fundusu výpravných prostředků, který byl založen krátce po zahájení vysílání ČST v padesátých letech minulého století. Za tu dobu zde byl shromážděn nábytek z různých historických období, gotikou počínaje a modernou konče. Je zde například perletí vykládaná empírová souprava, secesní pánský pokoj, renesanční skříň a její replika, barokní trůn i originální kubistický nábytek. Ve skladu je cca 1400 ks nábytku, který byl použit při natáčení více než 15 tisíc televizních pohádek, inscenací a seriálů.
Za pozornost stojí originální renesanční skříň a její replika vyrobená v truhlářské dílně ČT, jež našly své využití při natáčení seriálu „Ďábel v Praze“, v pohádkách „Trampoty vodníka Jakoubka“, „Micimutr“, „Boháč a chuďas“, „Peklo s princeznou“ a v připravovaném seriálu „Mazalové“, se kterým se diváci budou moci seznámit na dětském kanále ČT :D.
Ve skladu zbrojních rekvizit je umístěno cca 5 500 ks zbraní a zbrojních doplňků.
Za bezpečné užívání a skladování zbraní odpovídají tři zbrojíři a pyrotechnici, kteří kromě toho zajišťují při natáčení speciální efekty, jako jsou průstřely, výbuchy, práce s ohněm, kouřem apod.
Místo pro speciální přímé přenosy zpravodajství České televize (apř. návštěva prezidenta Obamy v ČR) a pro každodenní vysílání přímých přenosů ranního Studia 6. Odtud se dozvídáme i předpověď počasí na každý den. Před pár lety studio prošlo nákladnou rekonstrukcí, zvýšily se stropy, změnil celkový design, rekonstrukce režijního pracoviště a kompletně nový světelný park.
Předpověď počasí se vyrábí na principu tzv. klíčování. Obraz z kamery, kde stojí moderátor před zelenou plochou, se kombinuje s digitálními grafickými podklady ze speciální počítačové stanice. Všechno, co je v záběru kamery zelené, se nahradí grafickým podkladem. To znamená, že kdyby na sobě měl moderátor zelený oblek, zmizel by ve vysílání i kus jeho těla. Ve vysílání předpovědi počasí užívá ČT exkluzivně jako jediná televize v ČR družicové záběry, snímky deště a sněžení z meteorologických radarů a aktuální snímky z webových kamer na meteorologických stanicích v Česku.
Studio nese také označení „srdce“ zpravodajství. Každý den se odsud vysílají všechny zpravodajské pořady České televize včetně večerních Událostí. Velín je tedy zázemím pro všechny moderátory, editory, grafiky a střihače. Velín je stanovištěm také celé stanice ČT24 a je vybaven nejmodernější televizní technikou. Místo, kde se odehrávaly i nezapomenutelné události např. při krizi v ČT v roce 2001 nebo ozbrojené napadení vojenskou policií v roce 2011.
Sledujte nás také na
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2020 | English | 12